Jaké náležitosti má mít vlastně pracovní smlouva a kdy by ji měl mít zaměstnanec k dispozici? "Pracovní smlouva by měla být podepsána nejpozději v den nástupu do zaměstnání. Pokud to tak není, lidé vlastně nevědí, za jakých podmínek pracují," říká ředitelka Úřadu práce Prahy 8 Markéta Vacíková. "Zaměstnavatelé se vymlouvají na administrativní problémy nebo chtějí smlouvu dojednat jen ústně," dodává vedoucí právního a kontrolního odboru Úřadu práce v Liberci Petr Rybář. Řada pracovních smluv nemá všechny náležitosti, zaměstnavatelé se mylně domnívají, že se mohou s pracovníkem dohodnout o smlouvě ústně. "Ústně lze pracovní dohodu uzavřít jen na dobu kratší než jeden měsíc," upozorňuje Markéta Vacíková. Každá pracovní smlouva musí vždy obsahovat druh práce, místo výkonu práce a den nástupu.
Druh práce musí být konkrétní
Druh práce musí být ve smlouvě uveden zcela konkrétně (například účetní, technolog, mistr). Nestačí tedy, aby bylo ve smlouvě uvedeno jen například technik, referent, nebo dělník. V řadě podniků je sjednaný druh práce ještě doplněn popisem práce, v němž jsou rozvedeny všechny druhy pracovních činností, které má zaměstnanec konat. Popis práce musí vždy vycházet ze znění pracovní smlouvy. To znamená, že v něm nemohou být uvedeny jiné činnosti než ty, které byly sjednány v pracovní smlouvě.
Smlouva vymezuje pracoviště
Místo výkonu práce je druhou podstatnou náležitostí pracovní smlouvy. Může být určeno adresou pracoviště, jménem obce, kde bude zaměstnanec konat práci (například Praha, Brno, Středokluky apod.), nebo i širším vymezením, například okres Praha-východ, Čechy. Pak však musí zaměstnavatel určit v případě vyslání pravidelné pracoviště. V něm nemá zaměstnanec nárok na cestovní náhrady. Podle novely zákoníku práce může zaměstnavatel vysílat zaměstnance na pracovní cestu pouze po dohodě s ním. Taková dohoda může být uzavřena i v pracovní smlouvě.
Důležitý je den nástupu do zaměstnání
Den nástupu do zaměstnání je den, kdy vznikne pracovní poměr. Ten vznikne ve sjednaný den i tehdy, když pracovník do práce nenastoupí. Zaměstnavatel musí nového pracovníka informovat o dalších specifikách zaměstnání, například o způsobech odměňování, výši mzdy i termínu jejího vyplácení, nároku na dovolenou i o rozsahu týdenní pracovní doby. V pracovní smlouvě může být sjednána také mzda. Pokud není přímo součástí pracovní smlouvy, musí jí sjednat zaměstnavatel v jiném dokumentu (například v mzdovém výměru). Kromě výše uvedených náležitostí může pracovní smlouva obsahovat i jiné údaje, například o zkušební době. Nově platí, že lze uzavírat zkušební dobu se všemi nově nastupujícími zaměstnanci, tedy i s absolventy škol. Může být maximálně tříměsíční a nesmí být prodlužována nebo opakovaně uzavírána. Během zkušební doby mohou obě strany ukončit pracovní poměr bez udání důvodu nebo z jakéhokoli důvodu k následujícímu dni po předání písemného rozhodnutí druhému účastníkovi. To znamená, že není od výpovědi ve zkušební době chráněn zaměstnanec ani v pracovní neschopnosti nebo žena v době těhotenství.
Kdy lze odstoupit od smlouvy
Došlo-li k uzavření pracovní smlouvy, je zaměstnance povinen v sjednaný den nastoupit do práce. V případě, že nenastoupí, aniž mu v tom brání vážná překážka, a nesdělí důvody své absence, může zaměstnavatel od smlouvy odstoupit. Pracovník musí vykonávat ve stanovené pracovní době osobně práce sjednané v pracovní smlouvě a dodržovat pracovní kázeň. Naopak zaměstnavatel je povinen přidělovat mu práci podle pracovní smlouvy, platit mu mzdu za vykonanou práci, vytvářet podmínky pro úspěšné plnění pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy.
Autor je právník
- úterý 3. července 2001
