Nejblíže ke skutečnému životu mají učební obory. Tam je praxe přímo součástí výuky, její podíl během studia narůstá. Mezi učilišti však existují přímo propastné rozdíly. Zatímco někde praxi odbývají a studenti se mnoho nového nenaučí, jinde mohou hned po skončení školy začít pracovat samostatně. Střední odborné školy připravují studenty pro zvolený obor ve specializovaných předmětech. Ve 3. a 4. ročníku studia už tvoří polovinu výuky a praktické zkoušky jsou i součástí maturity.
S realitou budoucího zaměstnání se studenti setkávají při odborné praxi ve firmách. Její délka se rovněž zvyšuje s postupem studia. Socioložka Marie Šafaříková říká: "Střední odborné školy věnují během studia praxi dostatečný prostor, a proto absolventi obecně odcházejí do zaměstnání dobře vybaveni a s reálným očekáváním. Stále však vidím problém v tom, že rodiče a mladí lidé, kteří školy vybírají, se málo zajímají o potřeby trhu práce. Hrozí, že o řadu i třeba dobře připravených absolventů nebude zájem." V současnosti je nedostatek schopných odborníků ve stavebnictví, strojírenství a v dalších, především technických oborech, a proto je zde perspektiva získání pracovních příležitostí poměrně široká.
Gymnázia nabízejí několik volitelných předmětů
Gymnázia jsou především přípravou pro další studium na vysoké škole, i ona však mohou mít speciální zaměření (přírodovědné, programování, esteticko-výchovné a podobně). Ve vyšších ročnících přibývá také volitelných předmětů (ve třetím ročníku je to 4 až 6 hodin, ve čtvrtém ročníku 6 až 9 hodin z 31 vyučovacích hodin celkem). Studenti tak mohou zvyšovat svou budoucí cenu na trhu práce vhodnou volbou těchto seminářů, například navštěvováním konverzace v cizích jazycích, prohlubováním znalosti práce s počítačem, semináři o managementu, právu a ekonomii. Záleží na každé škole, zda je schopna tyto atraktivní semináře svým studentům zabezpečit to znamená přizvat a zaplatit odborníky z praxe. Psycholožka a výchovná poradkyně Ivana Nováková soudí, že v tom mají právě školy rezervy: "Je třeba více otevřít školy lidem z praxe, a dát tak studentům možnost s nimi diskutovat o praktických problémech."
Praxi lze získat při mimoškolních aktivitách
Další praktické znalosti mohou středoškolákům přinést také jejich mimoškolní aktivity, zejména brigády, pokud je zaměřují podle své profesní orientace. Ve školách se zase mohou zúčastnit zajímavých projektů, například středoškolské odborné činnosti, specializovaných soutěží (Poéma, olympiáda v ČJ, v biologii, matematice či fyzice) či debatních klubů.
Řada studentů středních odborných škol, ale i gymnázií v posledním ročníku váhá, jak se dále orientovat. Pracovat, či studovat? Mnozí nemají přehled o možnostech uplatnění, personální agentury navštěvují školy jen výjimečně, specializovaný předmět, kde hledat práci a jak při tom postupovat, neexistuje. V současné době tedy není největším problémem nedostatek odborných praktických zkušeností studenta, ale skutečnost, že v průběhu studia střední školy je zařazováno do výuky nedostatečné množství informací o tom, co po studiu: o úřadech práce, pracovním právu, právech a povinnostech zaměstnanců i nezaměstnaných.
Kam pro informace
Česká škola může připravit dobře pro budoucí praxi, ale pouze tehdy, pokud si ji student dobře vybere. Znamená to vyvinout vlastní aktivitu, shánět informace o kvalitách škol, navštěvovat dny otevřených dveří, ptát se na zkušenosti absolventů. Další informace lze nalézt na internetových stránkách škol, v pedagogicko-psychologických poradnách, u výchovných poradců přímo na škole. Každoročně vycházejí aktualizované seznamy škol s nabídkou všech studijních oborů pro nadcházející školní rok. Jejich součástí je i stručná charakteristika školy i termíny dnů otevřených dveří. A protože pro život je spíše důležitější praxe než teorie, tato aktivita se mnohonásobně vyplatí. Výběr profesní orientace nemusí být vždy stoprocentní. Je však důležité zůstat aktivní, hledat, vzdělávat se průběžně a nenechat se odradit jednou chybnou volbou.
