Základní koncept daně z přidané hodnoty je dán zákonem č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, platným od 1. 1. 1993. Řada ustanovení tohoto zákona byla poté několikrát upřesňována formou novel původního zákona. Text vychází z aktuálního zákona o DPH platného k 1. 1. 2004. Daň z přidané hodnoty (dále jen daň nebo DPH) je „neutrální“ ke konkurenci. Je bez významu, jestli výrobek projde výrobním procesem v podniku s vertikální organizací, nebo několika samostatnými podniky. Je neutrální i pokud jde o zahraniční obchod. Platí se z hodnoty svých prodejů postupně na všech stupních procesu výroby a obchodu, ale její celková výše je stejná, jako by byla placena jednorázově z ceny konečného výrobku koupeného finálním spotřebitelem.
Všechny dodávky (až na výjimky) jsou realizovány pouze za ceny s daní. Avšak plátci daně mají současně nárok na odpočet daně, kterou zaplatili v nakoupeném zboží či službách. Vzniklý rozdíl mezi daní při prodeji (daň na výstupu) a odpočtem daně při nákupu (daň na vstupu) odvádí plátce do státního rozpočtu. To znamená, že u plátců netvoří daň zaplacená na vstupu součást jejich nákladů, ale projevuje se pouze jako průběžná položka.
Praktické fungování daně z přidané hodnoty je pro plátce daně i pro finanční úřady administrativně náročnější, než bylo vybírání daně z obratu. Okruh plátců a objem plateb jsou podstatně vyšší. Principem vracení daně na vstupu jsou samotní plátci daně přímo vtaženi do procesu vybírání daně. Plátci jsou pak sami zainteresováni i na větším pořádku v administrativě. Výrazněji se zde projevuje vzájemná závislost mezi jednotlivými plátci daně. Vystavování daňových dokladů, včetně zjednodušených daňových dokladů při platbách v hotovosti, je nutné věnovat zvýšenou pozornost. Nedostatky v těchto dokladech mohou značně zkomplikovat dodavatelsko-odběratelské vztahy, neboť odběratel prokazuje nárok na odpočet daně na vstupu platným daňovým dokladem se všemi zákonem požadovanými náležitostmi, který byl vystaven plátcem daně.
Osoby povinné platit daň
 |
Spotřebitelský leasing by měl podražit až o 7 %. Více ZDE. |
Povinnost platit daň vzniká i zahraničnímu provozovateli v případě mezinárodní nepravidelné autobusové přepravy osob, pokud je uskutečňovaná v tuzemsku. Daň se vypočítává jako součin počtu osob v autobusu násobený sazbou daně 50 Kč na osobu, bez ohledu na počet ujetých kilometrů.
Osoby podléhající dani
Osobami podléhajícími dani jsou všechny podnikatelské subjekty. Z těchto osob se ze zákona nebo dobrovolnou registrací u finančního úřadu stávají plátci daně. Za osoby podléhající dani se od 1. 4. 2000 nepovažují osoby, které uskutečňují pouze zdanitelná plnění osvobozená podle § 25. Z tohoto ustanovení vyplývá, že osoby, které žádné jiné činnosti kromě osvobozených neuskutečňují, se nemohou registrovat jako plátci daně ani dobrovolně. Na neplátce DPH se zákon nevztahuje. Ze zákona o DPH (§ 12 odst. 6) však musí i drobní podnikatelé znát a dodržovat ustanovení, že neplátce DPH nesmí vystavit daňový doklad, a pokud jej vystaví, bude mu uložena pokuta.
Podle zákona se rozlišují dva způsoby registrace, a to registrace povinná (vyplývající ze zákona, např. při dosažení stanoveného obratu) a registrace dobrovolná. Pokud se osoba zaregistruje jako plátce, ať dobrovolně nebo povinně, musí pak postupovat v souladu se zákonem. To znamená, že každý plátce musí plnit povinnosti vyplývající ze zákona a má veškerá práva, která mu zákon umožňuje využívat.
|
Ukázky z knihy | |
|
Kolik vás bude stát hypotéka? |
Vyplatí se vám běžný účet ke spoření? |
|
Je výhodnější pořídit vůz na úvěr, nebo na leasing? | |
|
1000 korun dnes není 1000 korun za rok |
Víte, kolik vám vynese stavební spoření? |
Úryvek je z knihy "DPH 2004 - novela v příkladech" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Nemovitosti – vzory smluv a podání
Anglicko-český slovník pojišťovnictví
