Podle ředitele marketingu ČSOB Jaromíra Saldkovského by české domácnosti mohly peníze zhodnocovat až třikrát lépe než dosud. V porovnání jednotlivých příjmových skupin si s penězi umějí poradit nejlépe lidé, kteří mají příjem mezi 10 000 až 20 000 korunami. Nejhůře ti na druhém pólu s příjmem nad 50 000 korun měsíčně.
V zahraničí nakládají s volnými penězi jinak.
Jediné, co je podobné jak tuzemským, tak například rakouským nebo německým domácnostem, je obliba stavebního spoření. Daleko více peněz ukládají zahraniční investoři do podílových fondů, naopak menší množství se jich ocitá na konzervativních bankovních vkladech.
A jak investují hodně bohatí lidé s majetkem nad 1 milion dolarů? Ze zprávy o světovém bohatství vydanou společností Merrill Lynch vyplývá, že i nadále nejvyšší podíl v majetkovém portfoliu bohatých, konkrétně 34 procent, tvoří akcie. Druhý místo zabírají s 27 procenty investice s pevným příjmem. Hotovost tvoří 12 procent z investic bohatých, alternativní investice jako je nákup podílů v obchodních společnostech dosahují 14 procent, investice do nemovitostí se podílejí 13 procenty.
| Kde má průměrná česká domácnost úspory | |
| netermínované vklady | 76 500 korun |
| termínované vklady, spořící účty | 74 800 korun |
| stavební spoření | 65 800 korun |
| podílové fondy | 35 000 korun |
| životní pojištění | 33 300 korun |
| penzijní fondy | 24 700 korun |
| v cizí měně | 17 200 korun |
| doma | 10 000 korun |
| v akciích | 4 000 korun |
| celkem | 341 300 korun |
Poznámka: v Kč za rok 2004
Zdroj: ČSÚ
Kam ukládáte své peníze vy? Ztotožňujete se s modelem průměrné české domácnosti? Napište nám, těšíme se na vaše názory a zkušenosti.
