Jak nepřijít o akcie?

Každý drobný investor by měl mít alespoň základní informace o dění ve společnosti, jejíž akcie vlastní. Umožní mu to nejen efektivně spravovat svůj majetek, ale v krajním případě mu elementární informace zajistí existenci vlastnictví v podstatě na neurčito. V případě změny formy podoby akcií totiž nepozorný akcionář může za určitých okolností o svoje akcie přijít.

V poslední době se stává stále častějším jevem, že akciové společnosti mění podobu akcií ze zaknihované formy na listinnou. Každý rozumně smýšlející investor si položí otázku, zda jsou k tomu nějaké racionální důvody, když zaknihovaná podoba je komfortní a splňuje veškeré předpoklady moderního řízení vlastnické struktury společnosti.

Poplatky v SCP nebo snaha o koncentraci vlastnictví

Pravděpodobně nejčastějším důvodem bývá snaha o úsporu poplatků za vedení akcií ze strany Střediska cenných papírů (SCP). Samotné vedení zaknihovaných akcií je totiž pro společnost poměrně drahé. Roční cena za vedení registru emitenta se vypočítává na základě výše základního kapitálu a k tomu se navíc přidávají nejrůznější poplatky za výpis pořizovaný k valné hromadě apod.

NENECHTE SI UJÍT

Investoři akciím nevěří, ale fondům ano
Na zahraničních trzích s cennými papíry se ke slovu opět dostává ropa. U nás ovlivňoval ceny akcií spíše nepříznivý politický vývoj.

Kdy se vyplatí zaměstnat postižené?
Podpora, kterou rozděluje stát zaměstnavatelům ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÝCH, se stále snižuje. A nezaměstnaných lidí s handicapem přibývá.

Barevné tiskárny: inkoust, či laser?
Barevnou inkoustovou tiskárnu má doma skoro každý, jejich laserové kolegyně si ještě cestu do domácností nenašly. Proč?

V některých společnostech může krok přeměny akcií iniciovat některý významný akcionář, který bude chtít využít nezájmu mnohých drobných investorů ve svůj prospěch. Jejich nevyzvednuté akcie totiž skončí nakonec ve veřejné dražbě a on je za výhodných podmínek získá včetně bonusu v podobě faktického ovládnutí společnosti. A právě to je okamžik, který by měl každého drobného akcionáře vybídnout ke bdělosti.

Drtivá většina drobných investorů se nezúčastňuje valné hromady a snadno jí informace o změně podoby akcie uteče. Schválené změny vedoucí k přeměně podoby akcií musí být povinně zapsány v obchodním rejstříku a na jejich základě odebere Komise pro cenné papíry příslušnému akciovému titulu ISIN a zahájí proces výmazu emise z evidence Střediska cenných papírů.

Výzva k převzetí nově vydaných akcií není zpravidla posílána jmenovitě na adresu akcionářů

Akciová společnost provádějící změnu podoby akcií na formu listinnou je povinna vyzvat akcionáře k jejich převzetí v určeném termínu. Za dostačující formu výzvy se přitom považuje zveřejnění této události v celostátním deníku a zároveň v Obchodním věstníku. Samozřejmě tuto výzvu může zadat na své internetové stránky nebo může dokonce všechny akcionáře obeslat. Tento krok ovšem rozhodně není povinný. Právě z těchto důvodů se již v minulosti stalo, že se dotyčný akcionář o změně podoby akcií nedozvěděl.

Investiční kluby - past na důvěřivé?  Čtěte ZDE

Samotná lhůta na vyzvednutí listinných akcií ze strany akcionářů bývá stanovena na období dvou až šesti měsíců, avšak akcie jsou zpravidla distribuovány pouze na jednom místě. Může jít kupříkladu o Prahu a drobný akcionář držící pouze několik akcií si bude pořádně rozmýšlet, zda se mu vyplatí jet třeba i čtyři sta kilometrů pro „zhmotněné“ akcie.

Poštou akcie poslat nelze, avšak v krajním případě lze převzetím akcií někoho zmocnit

V takové situaci asi každého napadne možnost využít poštovních služeb a nechat si listinné akcie poslat. Pošta ovšem není schopna potvrdit počet odeslaných akcií a její využití v této situaci je poměrně komplikované. Z toho bohužel vyplývá, že je nutná osobní účast akcionáře u předávky. V případě osobní účasti akcionáře totiž není žádným problémem zaprotokolovat předání řádného počtu akcií. Každý akcionář by měl mít s sebou platný občanský průkaz. V úvahu ještě přichází možnost vyzvednutí prostřednictvím zmocněné osoby. Ta ovšem musí doložit notářsky ověřenou plnou moc, která jednoznačně identifikuje, že zmocněná osoba je oprávněná tento právní úkon provést.

Od okamžiku fyzického převzetí se nijak nemění statut akcionáře. Nadále má vlastník listinných akcií právo účastnit se valné hromady akcionářů a samozřejmostí je dividenda (pokud je schválena valnou hromadou).

V případě nevyzvednutí akcií následuje veřejná dražba

Fondy: poplatky a daně, jak na ně. Otestujte své znalosti ZDE.

Pokud si akcionář z nejrůznějších důvodů nevyzvedne listinné akcie, pak nevyhnutelně následuje veřejná dražba. Smyslem samotné dražby je prodat nevyzvednuté akcie novému majiteli za co možná nejvyšší hodnotu. Cena, za kterou se dražené akcie převedou na nové majitele se předem poměrně těžko odhaduje. V některých případech se může jednat o astronomické sumy, neboť se za určitých okolností mohou střetnout dvě skupiny bojující o získání balíku zaručujícího rozhodující vliv ve společnosti. V opačném případě se ovšem mohou akcie prodávat za takřka bezvýznamné částky.

Akcionář má samozřejmě právo na výplatu ceny, za kterou byly akcie vydraženy. Na druhé straně nese náklady na uskutečnění dražby, o které se mu snižuje konečná výplata. Finanční vypořádání se provádí na základě zaslání složenky na adresu majitele.

Investuje-li někdo do akcií, pak je nutné se o konkrétní společnost zajímat. Dvojnásob zde platí zásada, že vlastnictví zavazuje a chce-li někdo efektivně řídit portfolio akcií musí o každém titulu získávat alespoň elementární informace. Vlastní přeměně podoby akcií drobní akcionáři samozřejmě zabránit nemohou, avšak ztrátě vlastnictví již ano.

Co si myslíte o snaze některých společností přeměnit podobu akcií na listinnou? Jsou důvodem náklady ze strany Střediska cenných papírů nebo jde o jiné zájmy? Těšíme se na vaše názory.