„Dobrý pracovní vztah se nebuduje na základě sympatií. Staví se na vašem rozhodnutí,“ říká psycholog Dalibor Špok.
Jak dodává, kolegiální vztah je charakterizován především slušností, respektem a zdvořilostí. Jsou pro něj nutné (a dobré) pevné hranice, které můžete později posouvat a které vždy znamenají pro obě strany jistotu: co si můžete dovolit, co je správné a co nikoli.
1. Neočekávejte v práci příliš osobní vztahy
V pracovních vztazích dělají lidé různé chyby. Jednou z nich je, že si je pletou se vztahy osobními. To je opakovaným důvodem velké části pracovních konfliktů i neschopnosti kolegiální vztahy budovat. Své kolegy si člověk většinou nevybírá a k mnohým nemá moc blízko. Často si představuje, že si s nimi musí nejprve hluboce porozumět, být takříkajíc stejná krevní skupina, sdílet světonázor. Avšak blízkost je něčím, co je primární v osobních vztazích, nikoli v těch pracovních.
2. Kolegiální vztah: slušnost a respekt
Od pracovních vztahů nemůžete očekávat stejnou blízkost, intimitu, otevřenost, svěřování se či podporu jako od vztahů rodinných. Kolega není (vždy) kamarád – nemůžete mu říci tolik a nemůžete si k němu ani tolik dovolit. Ale to neznamená, že k němu nemůžete mít jiný, také dobrý vztah.
3. Práce není prodloužená rodina
Zásadním problémem mnohých zaměstnanců je, že považují pracoviště za jakousi prodlouženou rodinu, kde vztahy fungují na podobných principech jako doma. Kde mohou na druhé křičet, nenávidět je nebo shazovat, projevovat negativní emoce, hádat se, usmiřovat se, omlouvat se, vést nekonečné diskuse o tom, co jim na druhých vadí.
Může se hoditNajděte si práci, která vás bude bavit na jobDNES.cz. Zaujměte potenciálního zaměstnavatele kvalitním životopisem. Vygenerujte si jej zdarma na jobDNES.cz. |
Kolega však není mladší bratr, kterého máte vychovávat. Nesympatická kolegyně nemá za povinnost se vám přizpůsobovat ve svém názoru. Nejste v rodině, kde vás musí každý milovat (a vy každého). Šéf není váš otec a své problémy s rodičovskou autoritou byste měli nechat za dveřmi pracoviště. Nejste spolu za každou cenu, ale proto, abyste na něčem pracovali.
4. Nepodmiňujte vztah sympatiemi
Dobrý vztah ke kolegovi není nutně tím přátelským. Není tedy možné jej něčím podmiňovat: budu se k němu slušně chovat, až on změní své vystupování, bude mi bližší, bude si myslet něco odlišného. Pro tolerantní, zdvořilý, profesionální vztah není nic z toho potřeba.
Kolega není váš životní partner, u kterého zvažujete, zda si jej máte vzít. Dobrý pracovní vztah se nebuduje na základě sympatií. Staví se na základě vašeho rozhodnutí. To však zase neznamená, že si máte být lhostejní nebo že se nemáte mít s kolegy v zaměstnání rádi. Jste v kolegiálních vztazích, které spojuje práce.
Nechce se od vás, abyste si s každým rozuměli a byli bezvadná rodina. Chce se od vás, abyste se vzájemně respektovali (i ve vaší odlišnosti), slušně se k sobě chovali, měli pro sebe připravená dobrá a vhodná slova a podpůrné myšlenky. A věděli, kdy je lepší mlčet a svůj zásadní názor si nechat pro sebe či pro toho, s kým jste v osobním vztahu.
