Březen byl pro trhy měsícem odstranění nejistoty, která podle analytiků bránila trhům v růstu – k válečnému konfliktu skutečně došlo. Nicméně, jak se ukázalo, nejistota ohledně toho, jestli bude válka či ne, nebyla klíčovým faktorem. Vývoj ukázal, jak moc citlivé jsou trhy na vývoj v Iráku, neboť s každým metrem, o který se spojenecké jednotky přiblížily Iráku, rostly i akciové trhy a s každým zdržením, zaváháním a zastavením dalšího postupu trhy otočily do záporných výnosů.
Nejúspěšnější byly akciové trhy v týdnu před zahájením samotného útoku, kdy indexy zaznamenaly i dvojciferné výnosy. Nicméně korekce na sebe nenechaly dlouho čekat a měsíc tak skončil na přibližně stejných hodnotách jako na konci února.
| Index | Změna (v %) |
| S&P 500 | 0,84 |
| DJIA | 1,28 |
| Nasdaq Composite | 0,27 |
| FTSE 100 | -1,16 |
| DAX | -4,84 |
| Nikkei 225 | -4,67 |
Zdroj: Fincentrum
|
Lákají vás investice do akcií? Spekulace na amerických burzách si - bez rizika - můžete vyzkoušet v nové investiční hře ZDE |
Názorným příkladem může být index Dow Jones Industrial Average, který za měsíc skončil 1,28 % v plusu, ovšem za 8 dní končících 21. březnem jste nákupem tohoto indexu mohli získat celých 13 % (nakoupit index DJIA je možno např. přes takzvanou indexovou akcii (ETF) – Diamonds, která se kotuje a obchoduje na American stock exchange a kopíruje co nejpřesněji právě index DJIA). Do konce měsíce však stejný index ztratil 6,24 %. Americké akciové trhy nejspíše nezažijí masivní nákupy, neboť údaje za ekonomiku a výsledky firmem nejsou nijak povzbudivé – nízké zisky a investice, slabé nákupy domácností, stoupající nezaměstnanost,...
S konfliktem v Iráku a nejistotou souvisí i zvýšení volatility akcií na trzích (což můžeme vidět i na příkladu s DJIA). Nárůst volatility využívá styl spekulací s akciovými , tzv. volatility trading – obchodování s . Myšlenkou je to, že investor kupuje opční kontrakt v očekávání vyšší odrážející zvýšenou volatilitu ceny akcie (opční prémie závisí na rozdílu ceny aktiva a uplatňovací ceny, době do splatnosti, úrokových sazbách, volatilitě podkladového aktiva,…). Tento způsob získávání výnosu je někdy přirovnáván rovnou k tištění peněz, nicméně v situaci na trhu, jaká je dnes, je to způsob značně efektivní (nemluvíme zde o riziku, které je tady obzvlášť vysoké – vysoká volatilita = vysoká pravděpodobnost nepříznivého vývoje ceny podkladového aktiva).
Zdroj: BCPP
Pražská burza byla ponejvíce ve vleku zahraničních trhů, avšak ani domácí vlivy nemůžeme zanedbat. K nim můžeme zařadit slabá makroekonomická data a „slabou“ vládní koalici, avšak také např. rozhodnutí soudu, které odebírá státu možnost privatizovat podniky s tím, že nový vlastník nemusí učinit nabídku na odkup akcií minoritním akcionářům. Toto rozhodnutí se přímo dotýká titulů ze u – Unipetrolu, Českého Telecomu a ČEZ.
Zdroj: BCPP
Z domácích titulů můžeme vyzdvihnout např. Telecom, který byl nejlepší SPADovou akcií s výnosem 13,2 %, a to i přes to, že výsledky hospodaření nebyly nejpříznivější (Více zde: Volný trh ukousl Telecomu ze zisku). Žhavou akcií v březnu měl být i Philip Morris, neboť se blíží výplata dividendy. Philip Morris posílil za březen o 9,4 % až nad 12 000 Kč za akcii, nicméně velké objemy prodejů nezaznamenal. Více v sekcii věnované akciím a investičnímu zpravodajství ZDE.
Podílové fondy – slabé fondy peněžního trhu
Vývoj podílových fondů shrnují následující tabulky, avšak pozornosti by neměly ujít údaje u fondů peněžního trhu. Pokud se podíváme na průměrný výnos u fondů peněžního trhu, záporná hodnota nesvědčí o obvyklém vývoji. Zde jsou na vině hlavně fondy ISČS Sporoinvest a Živnobanka Sporokonto, které takřka celý měsíc ztrácely v důsledku nadhodnocování zisků u holandského Aholdu, jehož dluhopisy mají v portfoliu a v důsledku poklesu výnosu u dluhopisů. Více informací naleznete zde: Dávejte si větší pozor na poplatky, Deset procent za týden! Na jak dlouho?, Skvělé novinky pro podílníky.
Zdroj: UNIS ČR
Celkově se nedaří ani dluhopisovým fondům. Ceny dluhopisů totiž v minulých dnech v reakci na irácký konflikt rostly (= snížení výnosů dluhopisů). Zvýšení výnosů dluhopisů nepomohlo ani snížení sazeb Evropskou centrální bankou (o 25 bazických bodů), ani v Polsku. Spekuluje se i o často zmiňovaném potenciálu středoevropských dluhopisů a tzv. konvergenční strategii. Otázkou je, nakolik je zde - v současné době - ještě prostor pro snižování sazeb.
Zdroj: AKAT ČR
Ropa – s režimem v Iráku padá i cena ropy
Vývoj na trhu komodit v měsíci, kdy druhý největší vývozce ropy zapaluje ropné vrty, je kapitolou sám o sobě. K válce v Iráku – Irák navíc odmítnul program OSN „ropa za potraviny“ – se ještě přidaly situace v Nigérii, kde nepokoje mezi domácím obyvatelstvem přinutily zastavit těžbu velkým zahraničním společnostem (např. Shell). Nicméně, ropa za poslední dva březnové týdny prodělala výrazné změny. Od konce listopadu minulého roku, kdy byla ropa (severomořská ropa typu Brent) na za 23 dolarů za barel, kurz neustále rostl. A to až do poloviny března, kdy vystoupil až nad 34 dolarů za barel. Ovšem s vyhrocováním konfliktu v Iráku, kdy již začínalo být jisté, že bude použito ozbrojené síly, cena ropy šla dolů. Stejně jako akciové trhy i cena ropy odrážela předpoklad krátké války a obnovení těžby.
Jeden týden stačil k tomu, aby cena poklesla o tolik, co „nabírala“ předchozí čtyři měsíce. 19. března byl již kurz 27,55 $/barel, když za den poklesl o 2,19 $. Nejníže se ropa dostala 24. března, kdy se prodávala za 24,88 $/barel. Poté, se zpomalením postupu na Bagdád, šla cena opět nahoru na 27,14 $/barel 31. března. Další vývoj kurzu bude záviset na délce trvání ozbrojeného konfliktu. Už nyní se však v Americe rozdělují kontrakty na obnovu Iráku, kde těžba ropy tvoří podstatnou část zakázek.
Obdobně, jako se před více jak dvěma lety při volbách amerického prezidenta obchodovalo s kontrakty, které byly navázány na uhodnutí nového prezidenta, tak se dnes obchodují kontrakty, kde podkladovým aktivem je „osud“ Saddáma Husajna (viz např. ZDE). Jejich kurz odráží jednak názor investorů do těchto futures na šance na úspěch spojenců, ale do značné míry je korelován i s vývojem kontraktů např. na ropu.
Stejně jako ropa ztrácely i drahé kovy. Zlato z 350-ti dolarových výšin spadlo na 328,55 dolaru za troyskou unci, kde se obchodovalo 25. března. I u zlata je možné nalézt vyšší volatilitu než v dřívějších obdobích. Vývoj komodit můžete sledovat zde: Trhy věří rychlé válce, Historie se opakuje, Trhy jsou opět nervózní.
Euro za 32,50 Kč? Kde je silná koruna?
Kurz koruny reagoval na zveřejňovaná makroekonomická data a politické události u nás i ve světě. Koruna začala oslabovat hned na začátku měsíce, po zvolení nového prezidenta, kdy vládní koalice čekala na vyslovení důvěry v parlamentu. Jedním z nejsilnějších impulsů však bylo vyhlášení údajů o růstu HDP 20. března, kdy kurz reagoval výrazným poklesem na výsledná data, která byla horší, než se všeobecně očekávalo. Meziroční růst ve čtvrtém čtvrtletí byl pouhých 1,5 %, zatímco trh očekával 2 % nárůst a za celý rok 2002 činilo tempo růstu 2 % oproti očekávaným 2,5%. (Pro doplnění: růst HDP Slovenska za rok 2002 činil 4,4 %, Maďarska 3,2 %, Polska 1,3 % - v národních měnách; růst v eurech byl: ČR: 11,2 %, SK: 7,1 %, Maď.: 12 %, Pol.: -3,8 %; zdroj: Newton Holding).
Koruna se tak držela v pásmu 31,5 a 32 Kč za euro. V následujících týdnech se nepočítá s tím, že by měla koruna posilovat, spíše naopak, reálně se jeví i hodnoty blízko 32,5 Kč za euro. Vůči dolaru koruna oslabovala po větší část měsíce, což odráželo vývoj na devizových trzích, kde dolar posiloval ve vazbě na úspěch spojeneckých (amerických) vojáků ve válce v Iráku. Se zahájením útoku dolar posílil, při následném zdržení a potížích oslaboval, aby na konci měsíce opět nabral růstový trend s dalším postupem spojeneckých vojsk.
Jak podle vás bude vypadat vývoj na akciových trzích po skončení ozbrojeného konfliktu? Myslíte si, že koruna bude dlouhodobě nad 31 Kč za euro? Těšíme se na vaše názory.
