Zadlužit se je ochotna zhruba třetina Čechů
Agentura AISA provedla několik výzkumů týkajících se ochoty našeho obyvatelstva zadlužit se. Studie z roku 2003 říká, že 22 procent Čechů deklaruje jasný či pravděpodobný zájem o půjčku (v roce 2000 to byla polovina tohoto stavu), 11 procent není rozhodnuto. „Ne“ půjčkám vyjádřily naproti tomu dvě třetiny Čechů, přičemž v roce 2000 to bylo celých 89 procent. Výzkum byl prováděn mezi lidmi ve věku 25 až 55 let.
U lidí ochotných zadlužit se je stále zřetelná snaha půjčit si od blízkých osob – rodiny, přátel či známých (19 %), přesto jde ale o velký posun oproti roku 2001 (75 %). Dalším výrazným znakem je, že tři čtvrtiny dotázaných by použily úvěr do oblasti bydlení. Češi si tedy zvykají na život na dluh, ale stále použijí získané peníze raději účelně.
Zdroj: AISA
Bankovní půjčky suverénně vedou
Čísla tedy hovoří o pozvolna stoupající ochotě Čechů vypůjčit si. Objem půjček domácnostem vzrostl v roce 2003 o 36 % na 318 miliard korun. Jaká byla struktura dluhů? Co do objemu dominují stále bankovní úvěry – jejich podíl na trhu činí 93,5 %. Svou roli v tomto poměru hraje samozřejmě mimo jiné i průměrná výše úvěru, která je u těchto dvou typů institucí (zejména vlivem hypoték, ale například i díky nastaveným minimům spotřebitelských úvěrů bank apod.) nepoměřitelná.
Které úvěry jsou nejoblíbenější a rostou nejrychleji? Zcela v souladu s výsledky výzkumu společnosti AISA jsou to úvěry spojené s bydlením – hypotéky (co do objemu vzrostly oproti roku 2002 o 60%) a úvěry ze stavebního spoření (nárůst o 37 %). Mírnější nárůst zaznamenal objem kontokorentních úvěrů, spotřebních půjček bank a prodej na splátky (růst 21, 19, resp. 18 %).
Struktura půjček domácnostem (bankovní i nebankovní, objem v mil. Kč)
| Typ úvěru | Růst 2002/2003 |
| +18% | |
| +19% | |
| +60% | |
| +37% | |
| +21% |
O zvýhodněných hypotékách, se kterými přicházejí banky postupně na náš trh, se dozvíte ZDE.
Zadlužení: oproti Evropě nízké, přesto odborníci varují
V souvislosti s rostoucím zadlužením obyvatelstva se ozývají hlasy varující před tímto trendem. Na druhé straně je poukazováno na ostatní evropské i neevropské státy, kde je zadluženost mnohem vyšší, přičemž se českému trhu v tomto ohledu přikládá ještě velký potenciál. Jak si tedy vedeme ve srovnání s ostatními zeměmi?
Podíl bankovních půjček měřený podílem na HDP v ČR samozřejmě v souladu s uvedenými údaji neustále stoupá. V roce 1998 to bylo 5,6%, v roce 2002 již 7,8% a minulý rok 9,8 procenta. Podobná situace jako u nás vládne v ostatních zemí SVE – Maďarsku, Polsku či na Slovensku. Oproti tomu průměr EU činil v roce 2002 52%, extrémem je USA, kde stejný podíl tvoří 85 procent.
|
Bankovní půjčky - podíl na HDP (2002) | |
| Německo | 45% |
| Rakousko | 31% |
| Maďarsko | 9% |
| ČR | 8% |
| Slovensko | 6% |
| Polsko | 4% |
| EU | 52% |
| USA | 85% |
|
Zdroj: ČNB, GECB | |
Stále ovšem platí varování odborníků – každý by měl spočítat všechny své pravidelné výdaje a zvážit, zda bude schopen splácet. Odhadnutí vlastních možností ale stále nemusí stačit, viníkem nesplácení se často stávají nepředvídané situace jako např. ztráta zaměstnání. Proto je vhodné zkusit vzít v potaz i tyto možné situace. Zásadou dále je informovat se o všech podmínkách půjčky, postupu v případě nesplácení a především o ceně, kterou za půjčku zaplatíte (navýšení).
Co si myslíte o rostoucím zadlužení domácností? Je podle vás důvodem ke znepokojení? Splácíte vy osobně nějaký úvěr? Napište nám, těšíme se na vaše názory a zkušenosti.
reklama
