Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak se pozná sexuální obtěžování?

  10:00aktualizováno  10:00
Jeden pracovník oddělení, kde je zaměstnán, si všiml, že sekretářce vedoucího není dobře. Nabídl jí čaj, zeptal se, zda nepotřebuje pomoc. Zdálo se, že jí něco trápí. Aby se dozvěděl více, chtěl jednu z jejích kolegyň pozvat na kávu, ta však odmítla. Ještě téhož týdne se pracovník od svého nadřízeného dozvěděl, že obě ženy sexuálně obtěžoval. Je to pravda? F. Michal, Plzeň

Z případu popisovaného v dotazu lze usuzovat, že jednání nemělo sexuální povahu a nezpůsobilo snížení lidské důstojnosti postižené ani nevytvářelo nepřátelské, ponižující nebo zneklidňující prostředí na pracovišti. A proto je nelze považovat za sexuální obtěžování.

Sexuálním obtěžováním se podle paragrafu 1 odst. 9 zákoníku práce rozumí jednání sexuální povahy v jakékoliv formě, které je dotčeným zaměstnancem oprávněně vnímáno jako nevítané, nevhodné nebo urážlivé a jehož záměr nebo důsledek vede ke snížení důstojnosti fyzické osoby nebo k vytváření nepřátelského, ponižujícího nebo zneklidňujícího prostředí na pracovišti.

Sexuální obtěžování nemusí mít pouze povahu fyzického kontaktu (doteky, objetí a tak dále), ale může být i vizuální (gesta, obrázky, fotografie, sexuálně laděné sms, e-maily) a verbální (slovní poznámky, vtipy, návrhy sexuálního charakteru a podobně ). Nezbytným předpokladem k obvinění je, že výše uvedené jednání pociťuje zaměstnanec jako nehmotnou újmu a obtěžování. Postižená osoba se může v případě, kdy má pocit, že je sexuálně obtěžována, domáhat na zaměstnavateli, aby bylo upuštěno od tohoto jednání, aby byly odstraněny následky tohoto jednání a aby bylo postiženému zaměstnanci dáno přiměřené zadostiučinění (mohlo by se jednat například o omluvu před ostatními zaměstnanci).

Pokud byla ve značné míře snížena důstojnost zaměstnance nebo jeho vážnost na pracovišti a nebylo postačující výše uvedené zjednání nápravy, má zaměstnanec právo se domáhat náhrady nemajetkové újmy v penězích. Výši této náhrady však určí soud.

Předmětná právní úprava umožňuje domáhat se této náhrady dle § 7 zákoníku práce vůči zaměstnavateli, ale nelze vyloučit ani uplatnění nároku na náhradu přímo vůči osobě, která se obtěžování dopustila, a to v rámci právní úpravy ochrany osobnosti dle občanského zákoníku.

Petr Hůrka

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Studie: český pracovní trh je vyčerpán, potřebuje vzdělané migranty

Českým firmám docházejí zaměstnanci, nemají je kde brát, nezaměstnanost je minimální. Proto jsou otevřenější cizincům, stejně jako ostatní státy. Vyplývá to ze...  celý článek

Ilustrační snímek
Chcete být úspěšní? Naučte se naslouchat a dávat to ostatním najevo

Není důležité všechno v práci vědět, ale naslouchat lidem. To je ten klíč k dorozumění s ostatními. Kdo umí naslouchat, dokáže v kolektivu udržovat dobré...  celý článek

Ilustrační snímek
Nebáli se práce a rozjeli kariéru naplno. Jak se daří absolventům

Přečtěte si tři příběhy úspěšných mladých lidí, kteří se po škole pustili naplno do práce a mají úspěšně rozjetou kariéru. Třeba vás inspirují a brzy budete...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Volební preference STEM: ANO posiluje, podpora ČSSD spadla pod 10 %
Volební preference STEM: ANO posiluje, podpora ČSSD spadla pod 10 %

Necelý týden před volbami dál posilují preference hnutí ANO. Raketový nárůst zaznamenala SPD. Rostou také Piráti. Naopa... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.