Není to tak dávno, co padl jeden z největších slevových portálů Zapakatel.cz (o krachu a prodeji čtěte zde), který za sebou zanechal kromě dluhů i mnoho podvedených zákazníků. Důvěru lidí v levné nakupování neposílila ani kauza prodeje levných zahraničních zájezdů na portálu Travelsun.cz. A protože na slevových portálech nakupuje čím dál víc lidí, je dobré vědět, jak to všechno funguje a na co si dát pozor.
Kdo, komu a za co odpovídá?
Nakupování přes slevové portály je právně komplikovaný vztah, který bohužel zákon speciálně nijak neupravuje.
„Zákazník nakupuje přes slevový portál službu či zboží, které mu má poskytnout třetí subjekt - dodavatel, to je třeba restaurace, masážní salon či hotel. Spotřebitel vlastně zaplatí slevovému portálu pouze za poukaz. A slevový portál pak peníze pošle dodavateli služby a nechá si určitou část peněz. Zákazník pak jde za dodavatelem s poukazem, jako cenným papírem, a čerpá uvedenou službu,“ vysvětluje Petr Sýkora, výkonný ředitel slevového portálu Pepa.cz.
Celý proces se však zadrhne v momentě, kdy slevový portál nepřepošle peníze poskytovateli služby. Zákazník se pak domáhá s kupónem v ruce služby, ale obchodník namítá, že mu slevový portál peníze neposlal a on by tak poskytoval uvedenou službu zadarmo. Má vůbec povinnost službu poskytnout? A pokud odmítne, po kom má spotřebitel chtít peníze zpět? Čí je to vlastně problém?
„Na tyto otázky neexistuje spolehlivá odpověď, zákon totiž tuto problematiku nijak nesjednocuje a vše je tak na smluvních podmínkách slevových portálů se spotřebitelem, dodavatelem i výkladu soudů,“ upozorňuje právník portálu Hromadné žaloby.cz Petr Němec a uvádí příklady: Při krachu slevového portálu Hypersleva.cz spotřebitelé přihlašovali své pohledávky za zkrachovalým portálem a insolvenční správce jejich pohledávky uznával. Zcela opačné to je však v případě krachu skupiny portálů Megasleva.cz, kde insolvenční správkyně tvrdí, že slevový portál byl jen zprostředkovatelem a pohledávky spotřebitelů neuznává.
Petr Němec se však domnívá, že takový výklad však není správný a lidé mohou chtít po nepoctivých slevových portálech své peníze zpět. I když v takových případech nelze očekávat, že ze své pohledávky uvidí nějakou podstatnou část, většinou se práce a starosti kvůli pár korunám ani nevyplatí.
Co není zakázáno, je povoleno
Nepřehlednost situace potvrzuje Lukáš Zelený z právní poradny dTestu. „Do vztahu mezi slevovým portálem a dodavateli zboží či služeb spotřebitelé nevidí a to, jak každý z nich tento vztah vůči spotřebitelům prezentuje, hlavně co se týče svých povinností a odpovědnosti, dělá dojem, že nikdo za nic neodpovídá,“ uvádí právník a vysvětluje:
I když to na první pohled vypadá, že si spotřebitel u slevového portálu koupí poukaz, který následně uplatní u dodavatele, neznamená to hned, že uzavírá smlouvu se slevovým portálem a ani, že ji neuzavírá s dodavatelem. V soukromém právu platí zásada, co není zakázáno, je povoleno. A tak zákon připouští, aby si každý nastavil smluvní vztah tak, jak potřebuje. Proto, co slevový portál a dodavatel, to jiné obchodní podmínky.
Podle převažujícího obsahu těchto podmínek se slevový portál staví do role jakéhosi „zprostředkovatele obchodu“, který ze zákona odpovědnost nenese, ale ze své dobré vůle garanci spotřebitelům přeci jen poskytuje, kdežto dodavatel, spotřebitelům často neznámý, stojí někde v pozadí celé objednávky, ale podle podmínek je to on, který je druhou stranou smlouvy se spotřebitelem. Pokud by tomu tak bylo, musí dodavatel plnit bez ohledu na skutečnost, že za to od slevového portálu dosud nedostal zaplaceno.
Chtělo by to legislativní změny
A aby to bylo ještě složitější, je nutné počítat i s další variantou. Co když slevový portál peníze poslal a nepoctivý dodavatel službu neposkytl s výmluvou, že nedostal zaplaceno?
„Žaloba na nesprávný subjekt může stát spotřebitele i mnoho tisíc korun,“ upozorňuje Petr Němec a dodává, že je otázkou legislativních změn, zda by nemělo být uzákoněno, že dodavatelé prodávající přes slevové portály by museli vždy poskytnout danou službu a riziko chování a krachu slevových portálů by tak bylo přeneseno na ně, nikoliv spotřebitele.
Dodavatelé by si pak mnohem pečlivěji vybírali, s kým budou spolupracovat a jak. Mnozí totiž na slevových portálech nabízejí své služby i přes problémy slevových portálů, a to právě s vědomím, že služby případně neposkytnou. Riziko tak zcela cynicky házejí na spotřebitele, což není férové.
Aktuální série krachů slevových portálů, množství právních nejasností a zástup poškozených spotřebitelů by tak měly být především impulzem pro zákonodárce, aby v oblasti zavedli jasná pravidla a ukázali, kdo má mít odpovědnost.
Rady Jak poznat férový slevový portál
Nakupovat na slevovém portálu je o něco rizikovější, než v klasickém e-shopu. Zde si totiž nemůžete zvolit platbu při převzetí, ale za poukaz musíte zaplatit předem. I tady ale funguje sdílení dobrých, ale i špatných zkušeností, proto než někde odkliknete slevu, zapátrejte po recenzích.
Všímejte si také úrovně designu webu a průměrného počtu prodaných kuponů
Slevové portályNechte si z nákupu na slevových portálech vrátit zpětně až 15 %. Více na VratnePenize.cz. |
u jednotlivých slev - starý design a příliš mnoho nabídek se stagnujícím počtem prodaných kuponů svědčí o nedostatku peněz slevového portálu pro inovace a slábnoucí prodejní síle.
Kritéria, podle kterých můžete poznat seriózní slevový server pro vás připravili ředitel slevového portálu Pepa.cz Petr Sýkora a obchodní ředitel portálu Slevotéka.cz Lukáš Przybylski:
- Neschovává se před zákazníky, na hlavní stránce má uvedený telefonní kontakt, e-mail nestačí, zákaznická podpora by měla být v provozní době dostupná, na e-maily by měla reagovat nejpozději do 48 hodin, v diskuzích u jednotlivých slev by neměly být dlouhou dobu nezodpovězené dotazy.
- Je registrován v obchodním rejstříku a má dostupné IČO. Měl by také dodržovat svou zákonnou povinnost a zveřejňovat každoročně takzvanou účetní závěrku, ze které lze vyčíst mnoho informací o hospodářské situaci společnosti. Za spolehlivé je možné považovat ty slevové portály, které existují alespoň tři roky.
- V obchodních podmínkách nemá dlouhé lhůty vrácení peněz, za storno si neúčtuje poplatky.
- V případě krachu poskytovatele služby v době, kdy je kupon platný, okamžitě nabídne zákazníkovi vrácení peněz, například ve formě kreditu, který lze použít k dalšímu nákupu. Stabilní internetoví obchodníci mají pro tyto případy v záloze i takzvaný garanční fond, z něhož mohou v případě krachu subdodavatelů svým zákazníkům okamžitě refundovat zpět plnou částku za nevyužitý kupon.
- Reaguje na reklamace. Nevadí, že jste zboží koupili ve slevě, tím se nemůže obchodník zřeknout odpovědnosti za vady, vyjma případu, kdy jste vědomě kupovali zboží s vadou, a pro tuto vadu bylo zboží zlevněno.
A jedna rada na závěr. Pokud slevový portál zkrachuje, sledujte insolvenční rejstřík a včas podejte insolvenční přihlášku. Raději však počítejte s tím, že v insolvenci dostanete zpět jen zlomek svých peněz.
