Jak se žije důchodcům ve Švýcarsku? Šetříme celý život, říkají

aktualizováno 
Život švýcarských důchodců vypadá při pohledu z Čech jako pohádka. Skutečnost je ale jiná: celoživotní práce, průběžné spoření a vysoké náklady. Podle dvou penzistek, které redakci iDNES.cz popsaly své příjmy a výdaje, tedy nic, co by jim Češi museli závidět.
Ze samotného státního důchodu si ani ve Švýcarsku mnoho nepořídíte. Ilustrační snímek

Ze samotného státního důchodu si ani ve Švýcarsku mnoho nepořídíte. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

"Ve Švýcarsku se hodně vydělává, to ano. Ale ty výdaje, o nich nemáte ani tušení. Země je to moc krásná, čistá, ale také dost drahá." To byly první reakce na otázku, jak se žije důchodcům v této malé zemi. 

Alena a Zdena žijí ve Švýcarsku přes 40 let, oběma je přes 70 roků, jsou tedy již několik let v penzi. Jedna bydlí u Bernu, druhá v St. Gallen, obě už ovdověly. 

Kdo je kdo

Alena

  • 73 let, vdova, dvě děti. Do Švýcarska přišla v roce 1968.
  • Nejdříve pracovala jako dělnice, ale později si našla práci jako účetní. Po celý život pracovala na poloviční úvazek.
  • Do důchodu šla v 61 letech, o rok dříve, než byl tehdy věk pro odchod do důchodu.
  • Standardní životní potřeby (jídlo, bydlení, poplatky) pokryje z důchodu. Na cestování a daně bere peníze z úroků (např. z životní pojistky) a také z dřívějších investic.
  • Nyní žije s přítelem, také vdovcem.

Zdena

  • 77 let, vdova, bezdětná. Do Švýcarska přišla s manželem v roce 1968.
  • Oba pracovali jako střední kádr ve zdravotnictví.
  • Skoro 30 let žije v malé obci (tři tisíce obyvatel) deset kilometrů od Bernu.
  • Do důchodu šla v roce 1996, manžel dříve.

Do důchodu později, penze od státu nestačí

Aby Švýcaři dostali důchod od státu, takzvaný první pilíř stejně jako v Česku, musí si platit sociální pojištění, a to po celý svůj produktivní věk. V současné době chodí Švýcaři do důchodu později než Češi. Ženy v 64 a muži v 65 letech a věk se bude ještě prodlužovat. Na rozdíl od Česka, kde se nyní započítává 27 let, musí splnit dobu pojištění 44, respektive 45 let. To znamená, že musí začít platit už ve dvaceti letech. Když potřebnou dobu nesplní, je důchod krácen.

Kurz ČNB

Přesně to pocítily obě ženy, protože přišly do země už v dospělém věku, přibližně třetina potřebných let jim chyběla. Alena má důchod 1 200 franků na měsíc, protože měla dvě děti, její manžel pobíral 1 050 franků.  

Základní důchod od státu zdaleka na slušný život nestačí. Podle Zdeny i ten, kdo dosáhne na maximum (cca 2 800 franků), s tím sotva vyžije. Pokud mají hodně málo, mohou si zažádat o doplatek, případně o odpuštění poplatků za rozhlas a televizi či o snížení zdravotní pojistky. Některé obce též připlácejí na byt. 

Druhý pilíř je spořicí

Od roku 1985 byl ve Švýcarsku zaveden povinný druhý pilíř, odvody do zaměstnaneckých fondů. Výše příspěvku je stanovená podle věku, platit musí každý zaměstnanec, který dosáhne ročního příjmu 20 880 franků. 

Mladí platí nižší procenta z platu, a čím je člověk starší, tím musí platit víc (až 7,5 procenta). K tomu pak každý dostane příspěvek od zaměstnavatele. Zaměstnavatel musí peníze investovat tak, aby vydělávaly. Je tu patrná podoba s návrhem důchodové reformy v Česku. Ve Švýcarsku je však tento způsob povinný. 

Když lidé dosáhnou důchodového věku, mohou si nechat část naspořeného kapitálu vyplatit a investovat ho třeba do vlastního bydlení, část se dále zhodnocuje a lidé dostávají měsíční rentu a úroky.

Zatímco důchod od státu (první pilíř) se při nesplnění potřebných let pojištění nedá doplatit, u druhého pilíře tato možnost existuje. Je to ale dost drahé. Toho využila Zdena, které chyběly dva roky, a tak si doplatila 30 tisíc franků a dostala "druhý" důchod, jako kdyby odpracovala 44 roků. 

Alena pracovala na půl úvazku, proto i méně spořila. Z druhého důchodu má 430 franků měsíčně. Ještě dostává vdovský důchod po manželovi. Její příjem je celkem 2 139 franků měsíčně. Naspořené peníze uložila do akcií a různých fondů a vybírala jen úroky. Bohužel akcie se položily, má tedy peníze na účtu, kde je úrok 0,25 procenta.

Třetí pilíř je dobrovolný

Další možností, jak si přilepšit k důchodu, je dobrovolné spoření. Ve Švýcarsku jsou hodně rozšířené investiční životní pojistky. Alena i manžel platili oba ročně 5 500 franků. Peníze pak dostali vyplaceny v den nástupu do penze. Alena má peníze dále uložené v pojišťovně, nic už neplatí. Až je bude potřebovat, dostane k naspořené částce zhruba 10 procent navíc.

Daně platí všichni a v každém místě je jiná sazba

Všichni Švýcaři dostávají plat nezdaněný. Pak na ně čeká jednou ročně povinnost vyplnit a podat daňové přiznání, a to i v případě důchodců. I oni platí daně z důchodu a musí si tak dávat potřebnou částku stranou.

Daně z příjmů jsou však v každém kantonu jiné. Zatímco Alena platí 12 procent, na Zdenu čeká každý rok uhradit 20 procent. Záleží totiž na tom, v jak bohatém kraji žijí, nižší daně mají ti, kteří vychovávají děti.

Rozdílné daně se platí dokonce i v každé obci. Pokud chtějí například radní v obci něco velkého postavit a nemají na to peníze, zvednou daně. Ale zas tak jednoduché to není. "Udělají rozpočtový návrh a dají ho lidem odhlasovat. Když lidé nesouhlasí a obec na tom trvá, musí udělat nový rozpočtový návrh a opět nechat hlasovat. A doufat, že to lidé přijmou," říká Alena. 

Švýcarsko

  • konfederace - skládá se z 26 kantonů - každý má svou samosprávu, jiné sazby daní, jiné školní osnovy, jiné zdravotní pojištění
  • 76 zdravotních a kolem  2 300 důchodových pojišťoven
  • průměrná mzda je přibližně 5 200 švýcarských franků, nemají minimální mzdu (o té budou hlasovat v referendu, a pokud ji schválí, bude činit 4 000 franků)
  • důchodový systém tvoří tři pilíře: státní, povinné zaměstnanecké fondy a dobrovolné spoření
  • do penze chodí muži v 65 a ženy v 64 letech
  • daně z příjmů jsou v každém kantonu jiné, výše sazby závisí na tom, jak je kraj bohatý, průměrně se pohybují kolem 12 procent
  • daně se platí i z důchodů, každý občan země podává jednou ročně daňové přiznání
  • zdravotní pojištění se neplatí podle výše příjmu, ale podle věku a podle rozsahu služeb, základní stojí několik stovek franků měsíčně
  • sociální pojištění (penzijní, pro případ nezaměstnanosti a úrazové) hradí zaměstnanec 7,1 procenta i zaměstnavatel ve stejné výši
  • zaměstnanecké penzijní pojištění cca 7,5 procenta, závisí na pojišťovací společnosti

Zdravotnictví: pojištění bez ohledu na výši platu

Každý si musí platit zdravotní pojištění v řádu stovek franků měsíčně. A na rozdíl od Česka pojištění platí i důchodci.

Základní pojištění nezávisí jako u nás na výši příjmu, ale na věku. Například Alenu stojí obyčejné pojištění 400 franků měsíčně a k tomu má ještě spoluúčast 300 franků. To znamená, že prvních 300 franků platí sama. Za každou návštěvu u lékaře platí 10 procent z účtované částky až do výše 700 franků za rok. Teprve potom platí všechno pojišťovna.

Další peníze ji pak stojí jednotlivé lékařské úkony. Jen pro orientaci - za čištění zubů zaplatila Alena 220 franků a korunka ji stála dva tisíce franků.

Existuje tu i řada připojištění, například Zdena si platí takzvaný poloprivat, aby měla v nemocnici jednolůžkový pokoj, příspěvek na brýle či na drahé léky. Aby obnos na připojištění trochu snížila, zavázala se prvních deset dní v nemocnici platit 100 franků denně. 

Celkové náklady jsou dost vysoké

Na bydlení vydají Švýcaři přibližně třetinu příjmů. Například Alena platí za nájem bytu 900 franků, za garáž dalších 100 franků měsíčně. Nájemné je regulováno takzvaným indexem, který udává, zda se nájemné bude zvyšovat, nebo snižovat. Nyní je snížen z tří na 2,5 procenta. Nájem tedy bude levnější. "Pokud ale chceme nájem snížit, musíme o to požádat, jinak se nesníží. Zvyšování nájmu ale proběhne automaticky," vysvětluje Alena. Energie jsou poměrně levné, za teplo, vodu a úklid zaplatí 150 franků měsíčně.

Drahý je však odpad. Čistota města něco stojí. "Kupujeme pytle, jeden 35litrový za 2,5 franku. Všechno třídíme, větší kusy se rozřežou nebo rozstříhají, aby nezabraly tolik místa. Pytle pak odvážejí jednou či dvakrát týdně a pozor, každé město má jinou barvu. Nemohu tedy dát pytel z jiného města před svůj dům, pak ho totiž neodvezou," popisuje Alena. Kromě běžného třídění skla, papíru a plastů musí Švýcaři důsledně odevzdávat i staré spotřebiče, oleje a podobně. A za to všechno se také platí. Kdo to neudělá, toho čeká tučná pokuta.

Dalších 300 až 400 franků měsíčně vydá Alena za potraviny a drogerii, oblečení je v porovnání s Českou republikou dražší. A zábava také není zadarmo. Jen pro představu: lístek do divadla stojí od 70 franků výše, na koncert od 150 franků, kino pak 30 franků.

Jak se tedy žije důchodcům ve Švýcarsku?

Když použijeme prostý přepočet kurzů, zjistíme, že na tom důchodci ve Švýcarsku nejsou tak růžově. Přestože je švýcarský důchod vyjádřený v českých korunách velmi vysoký (kolem 40 tisíc korun), úměrně k němu jsou vysoké i výdaje. A ty platí i pro důchodce, o nějakých výrazných slevách pro seniory, například na dopravu či zdravotní péči, jako je to v Česku, si mohou nechat jen zdát.

Ale ani jedna z žen si nestěžuje, obě jsou spokojené. Zvykly si, že za všechno se musí platit, a když chce člověk žít ve stáří důstojně, musí si šetřit celý život.

"O penězích se mezi lidmi nemluví. Když je někdo bohatý, nedává to nijak najevo, například vedoucí lékař jezdí stejným autem jako nemocniční zřízenec. Rádi se pochlubí, když si koupí něco výhodně. V principu jsou Švýcaři velmi šetrní," shrnuje vlastnosti tamních obyvatel Zdena.

Nejčtenější

Naspořil 400 tisíc a zkusil podnikat. Už má 260 zaměstnanců a míří výš

Praha,24.10.2018, Petr Palas, SPECIÁL PRO IDNES, FOTO MAFRA DAN MATERNA

Petr Palas začal při studiích na vysoké škole pracovat. Sbíral zkušenosti a střádal vydělané peníze. Pak založil v Brně...

Do úzkých ho dostal kamarád, kdysi prosperující firma asi zkrachuje

Drobným podnikatelům a živnostníkům dělají vrásky na čele mnozí odběratelé,...

Po studiích si Jaroslav založil rodinnou firmu se stavebninami. Dařilo se mu, zákazníci se jen hrnuli, až jednoho dne...

Co nahrává bleskovým zlodějům a systematikům, aby vás navštívili

Ilustrační snímek

Když dům či byt navštíví zloději, není to nic příjemného. Pojišťovny hlásí, že řada lidí jim přitom stále nahrává....

Zdražování pojistného se řidičům nelíbí, pojišťovny se proto snaží

Pojišťovny vědí, že klienti nesou zdražování nelibě, proto se snaží v povinném...

Asistenci zavoláte jedním zmáčknutím tlačítka. Na mobilu sledujete, jak k vám jede odtahové auto. Technik vám hned při...

Vydáte stovku, pětikoruna se vám vrátí, někdy i mnohem víc

Existuje nabídka řady firem, které vám za nákupy přes svůj portál dávají...

Utrácíte, a přesto šetříte. To není protimluv, ale nabídka řady firem, které vám za nákupy přes svůj portál dávají...

Další z rubriky

Důchody v Česku: almužna pod tři tisíce, dvě penze přes sto tisíc

Ilustrační snímek

Průměrný český penzista pobírá nyní od státu měsíčně 12 347 korun, to je o 563 korun více než loni. Lidé, kterým stát...

Kdy a proč platit pojistné na sociální zabezpečení po ukončení studia

Ilustrační snímek

Čerství absolventi středních, vyšších a vysokých škol nebo jejich rodiče se často ptají, zda musí hned po ukončení...

Spořit na důchod je nutnost. Penzijní spoření se vyplatí většině lidí

Ilustrační snímek

Váháte, zda si sjednat „penzijko“? Nebo to dokonce odmítáte? Tak nejprve zjistěte, jak vlastně funguje, jaké má výhody...

Vyšší důchody i minimální mzda. Ministerstvo chystá velké změny

Vyšší důchody i minimální mzda. Ministerstvo chystá velké změny

Kurzy.cz I v roce 2019 nás v oblasti práce a sociálních věcí čeká celá řada změn. Od ledna dojde k historicky druhému nejvyššímu...

Najdete na iDNES.cz