Dovolené mimo hlavní turistické špičky sice získávají na popularitě, přesto jsou v Česku nadále výsadou spíše hloubavých cestovatelů, kteří navíc volí exotičtější destinace. Většina Čechů vybírá pro svou hlavní dovolenou tradiční letní měsíce, tedy červenec a srpen. Ukazuje to čerstvý průzkum společnosti LMC.
Nejvíce lidí si bere hlavní dovolenou v červenci, podle dat portálu Jobs.cz je to 31 procent lidí. Dalších 17 procent lidí zvolilo čas na přelomu července a srpna, v srpnu pak svou hlavní dovolenou prožije 22 procent zaměstnanců.
„Svou hlavní dovolenou si vybírám většinou v srpnu ze dvou důvodů. Zaprvé máme s přítelem oba narozeniny, tak je chceme strávit někde v poklidu, zadruhé ráda se na ni celý červen a červenec těším,“ popisuje svou představu Nikol Kargerová, manažerka reklamní agentury TBWA.
Tip na zájezdZažijte dovolenou snů. Vyberte si zájezd na dovolena.iDNES.cz. |
Výhradně mimo frekventované letní měsíce jezdí na velkou dovolenou do zahraničí Lenka Veselá z Kladna. „Dokud nemáme školou povinné děti, tak si chceme užít ten luxus a vyhnout se davům dovolenkářů. Navíc nemám ráda letní vedra a přijde mi proto nesmyslné jezdit v červenci nebo v srpnu ještě více na jih. Pokud bych musela jet někam přes prázdniny, tak leda do hor,“ vysvětluje.
Jeden, maximálně dva týdny nám stačí
Češi také nejsou zvyklí vybírat si delší dovolené v kuse. Například více než tři týdny v řadě si vybírá jen asi 13 procent lidí, zatímco jeden až dva týdny preferuje 38 procent lidí, přesně 22 procent pak nejčastěji sáhne na rovný týden dovolené v kuse.
„Češi poměrně často volí krátké, rozdrobené dovolené. V evropském kontextu se tuzemský přístup poněkud vymyká, v řadě zemí jsou nejběžnější třítýdenní i delší dovolené v kuse. Výsledkem české dovolenkové askeze je mimo jiné fakt, že pouze necelá třetina zaměstnanců si během roku vybere všechno volno, na které má nárok,“ popisuje Tomáš Ervín Dombrovský, analytik portálu Jobs.cz.
Podle psychologa a personálního kouče Tomáše Vašáka jde především o zažité návyky brát si kratší dovolenou. „Nemyslím, že by lidé měli strach z toho, že vypadnou z pracovního procesu. Spíše jde o zvyk, který může mít svůj původ už v závodních dovolených v dobách socialismu. I dnes se člověk může dostat pod tlak týmu, když si vezme neobvykle dlouhou dovolenou. Lidé na to prostě nejsou zvyklí,“ zamýšlí se Vašák.
Oblibu kratších dovolených potvrzuje také Nikola Kargerová. „Vím, že se říká, že si člověk odpočine až tak za tři týdny v kuse, nicméně já si vybírám většinou tak týden, aby mi zbylo na mé oblíbené hory a cestování po evropských městech,“ popisuje Kargerová.
S pracovním mobilem i na pláž
Průzkum pak dále potvrdil, že Češi na dovolené neumějí své pracovní starosti úplně hodit za hlavu a vypnout. Dvě třetiny z nich během dovolené zůstávají v kontaktu s prací – mají u sebe pracovní mobil, počítač či tablet. Takřka čtvrtina řeší práci intenzivně, třeba vyřizuje e-maily a telefonuje.
Důvodem jsou pak zejména technologické vymoženosti, chytré telefony, mobilní datové připojení nebo tablety.
„Ano, rychlé mobilní datové spojení dostupné v podstatě kdekoliv tento aspekt ještě posiluje. Mnozí Češi mají na mobilu či tabletu neustále synchronizovanou pracovní e-mailovou schránku, a to i během pobytu mimo Česko. Povinnosti vůči zaměstnavatelům, ať už skutečné, či domnělé, se tak mnohým plíživě vkrádají do soukromého času,“ dodává Dombrovský.
