Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak si můžete přivydělat k důchodu?

aktualizováno 
Podmínky pro poskytování starobního důchodu při výdělečné činnosti jsou stanoveny rozdílně v závislosti na tom, o jaký starobní důchod se jedná. Výdělečnou činností se rozumí činnost, která zakládá účast na důchodovém pojištění. Ke změnám v podmínkách pro poskytování starobního důchodu došlo od 1. ledna 2004.

Poskytování obecného starobního důchodu při výdělečné činnosti před 1. lednem 2004

Podmínky pro výplatu obecného starobního důchodu při výdělečné činnosti se týkají jednak určité výše příjmu z výdělečné činnosti a výdělečné činnosti v cizině v určeném období, jednak sjednání pracovněprávního vztahu na dobu určitou.

Výdělečná činnost v období dvou let po vzniku nároku

Podle § 37 odst. 1 ZDP výplata obecného starobního důchodu nenáleží v období dvou let po vzniku nároku na tento důchod v těch kalendářních měsících, v nichž příjem ze závislé výdělečné činnosti, tj. s výjimkou samostatné výdělečné činnosti, přesáhl dvojnásobek částky životního minima platné pro jednotlivce, který je poživatelem starobního důchodu, k prvnímu dni kalendářního měsíce výkonu této činnosti.

Výnos 48 % a "pojištění zdarma" Vyplatí se kombinace pojištění se zajištěným fondem? Více ZDE.

Období dvou let se posuzuje ode dne vzniku nároku na starobní důchod, nikoliv ode dne přiznání starobního důchodu. Není rozhodné, zda nárok na starobní důchod vznikl před 1. lednem 1996 nebo po 31. prosinci 1995. Období dvou let po vzniku nároku na starobní důchod se počítá od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém vznikl nárok na starobní důchod. Tímto obdobím se přitom rozumí 24 kalendářních měsíců.

K příjmu z výdělečné činnosti dosaženému v kalendářním měsíci, do něhož spadá den, od kterého se přiznává starobní důchod, se však nepřihlíží, je-li tato činnost ukončena před tímto dnem.

Příjmem z výdělečné činnosti se rozumí příjem z takové činnosti, která zakládá účast na důchodovém pojištění. Za příjem z výdělečné činnosti se proto nepovažuje například odměna dosažená na základě dohody o provedení práce nebo mzda z pracovního poměru, který má z hlediska předpisů o nemocenském pojištění charakter příležitostného zaměstnání. Za příjem z výdělečné činnosti se však považují též dávky nemocenského pojištění nahrazující ušlý příjem, tj. nemocenské, popřípadě podpora při ošetřování člena rodiny a peněžitá pomoc v mateřství.

Příjmem se rozumí příjem bez odpočtu daně z příjmů, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, tedy hrubý příjem. Příjem z výdělečné činnosti se sleduje za každý jednotlivý kalendářní měsíc. Tento příjem se tedy nezjišťuje jako měsíční průměr za určité období (např. kalendářní rok). Rozhodující je vždy příjem, který byl zúčtován v daném kalendářním měsíci, i když náleží za delší než měsíční období. Například prémie za uplynulé pololetí se započtou jako příjem dosažený v tom kalendářním měsíci, ve kterém byly zúčtovány. V případě výkonu více zaměstnání se příjmy ze všech zaměstnání sčítají. Dávky nemocenského pojištění se považují za příjem z výdělečné činnosti v době, za kterou byly vyplaceny; tyto dávky se přitom považují za příjem i v době po skončení výdělečné činnosti.

Výše příjmu se poměřuje k dvojnásobku životního minima platného pro jednotlivce, který je poživatelem starobního důchodu. Podle zákona o životním minimu (zákon č. 463/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů) se životní minimum skládá ze dvou složek: z částky potřebné k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb (tato částka je odstupňována podle věku) a z částky potřebné k zajištění nezbytných nákladů na domácnost (tato částka je odstupňována podle počtu osob v domácnosti).

U částky potřebné k zajištění nezbytných nákladů na domácnost se vychází vždy z částky platné pro jednotlivce, a to bez ohledu na skutečný počet osob žijících v domácnosti poživatele starobního důchodu. Částky životního minima stanovila vláda naposledy nařízením č. 333/2001 Sb. s účinností od 1. října 2001. Podle tohoto nařízení činí částka potřebná k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb u poživatelů starobních důchodů 2 320 Kč měsíčně a částka potřebná k zajištění nezbytných nákladů na domácnost pro jednotlivce činí 1 780 Kč měsíčně (tj. celkem 4 100 Kč měsíčně).

Dvojnásobek částky životního minima platné pro jednotlivce činí tudíž 8 200 Kč měsíčně a brutto příjem z výdělečné činnosti, při němž náleží výplata starobního důchodu, nesmí tedy přesáhnout tuto částku. Protože částky životního minima se mění (v zásadě od 1. ledna kalendářního roku, byly-li splněny podmínky pro zvýšení těchto částek), je třeba sledovat vývoj těchto částek, neboť pro nárok na výplatu starobního důchodu v kalendářním měsíci je rozhodná částka životního minima platná k prvnímu dni kalendářního měsíce.

Penzijní připojištění ve víru změn.
Do starobní penze nejdříve v 60 letech. Více ZDE.

V případě, že poživatel starobního důchodu vykonává samostatnou výdělečnou činnost, nenáleží mu výplata starobního důchodu v období dvou let po vzniku nároku na starobní důchod v těch kalendářních měsících, ve kterých je povinen platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění z měsíčního vyměřovacího základu, který je vyšší než dvojnásobek částky životního minima platné pro jednotlivce, který je poživatelem starobního důchodu, ke dni 1. ledna příslušného kalendářního roku. Tímto dvojnásobkem je pro celý rok 2002 částka 8 200 Kč, neboť k 1. lednu 2002 platí nařízení vlády č. 333/2001 Sb., (pro rok 2001 to byla částka 7 540 Kč, neboť k 1. lednu 2001 platilo nařízení vlády č. 56/2000 Sb). Protože od 1. ledna 2003 se částky životního minima nezvyšují, platí částka 8 200 Kč jako dvojnásobek životního minima i pro rok 2003. U osob samostatně výdělečně činných není tedy rozhodná skutečná výše příjmu ze samostatné výdělečné činnosti a není ani rozhodné to, zda tato osoba je v kalendářním roce, ve kterém je povinna platit tyto zálohy, účastna důchodového pojištění.

Ukázky z knihy
Jana Přiba: Kdy do důchodu a za kolik?

Kdy do důchodu a za kolik?

Na jaký starobní důchod máte nárok?


Úryvek je z knihy "Kdy do důchodu a za kolik?" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Peníze a měnová politka
Jak získat finanční zdroje EU
Naučte se investovat

Autor:



Nejčtenější

Odeslal 30 tisíc na chybný účet. Už dva roky čeká na vrácení

Ilustrační snímek

Možná už se vám někdy stalo, že jste se spletli v čísle účtu, kam jste poslali peníze. Možná jste měli štěstí, že šlo o...

Ekonom Pavel Kysilka: Česká koruna je odsouzena k posilování

Ekonom Pavel Kysilka

Českou korunou platíme už 25 let. Československou měnu nahradila v únoru 1993. Slovenské platidlo u našich východních...



Nechceme programátory tady, my jim práci přivezeme, říká manažer ajťáků

Lukáš Zrzavý

Sehnat nové zaměstnance jim prý nečiní velký problém. V době, kdy je trh práce vyčerpán a většina firem marně pátrá po...

PENÍZE 2038: Euro v Česku nebude a hotovost jen okrajově, míní experti

(Ilustrační snímek)

Když se řekne peníze, určitě si umíte spočítat, kolik jich máte, jak s nimi nakládáte a co pro vás znamenají. Ale...

Podnikáte? Zabezpečte osobní údaje. Poradíme, jak na GDPR

Ilustrační snímek

Nejen podnikatelé jsou v panice. Stejně tak třeba party místních hasičů, kluby aktivních důchodců či útulky pro psy se...

Další z rubriky

Ekonom Pavel Kysilka: Česká koruna je odsouzena k posilování

Ekonom Pavel Kysilka

Českou korunou platíme už 25 let. Československou měnu nahradila v únoru 1993. Slovenské platidlo u našich východních...

Věrnost jedné bance se už nenosí, nové banky dál zvyšují počty klientů

Ilustrační snímek

Novým nízkonákladovým bankám dál narůstají počty klientů. Sedmička nových bank jich má už téměř tři miliony. Mít...

Finanční gramotnost Čechů se nelepší. Otestujte, jak jste na tom vy

Ilustrační snímek

V indexu finanční gramotnosti, který každoročně měří Česká bankovní asociace, dosáhli Češi i tentokrát průměrného...

Kryptoměny a jejich 5 minut slávy

Kryptoměny a jejich 5 minut slávy

Kurzy.cz „Na začátku roku 2018 jsme prožili prasknutí spekulační bubliny na trhu kryptoměn. Sny o rychlém a bezpracném zbohatnut...

Najdete na iDNES.cz