Jak si vybrat ten pravý fond pro vás?

Myslíte si, že podílové fondy nebo investice jsou jen pro malou část nejbohatších zaměstnanců, manažerů či podnikatelů? Jsou pro vás podílové fondy místem, kde nejspíš ztratíte své těžce nashromážděné úspory? V obou případech je však správná odpověď záporná – investování do fondů je rozšířeno i mezi drobnými střadateli a v podílových fondech můžete dosáhnout uspokojivých výnosů se zachováním finanční stability. Musíte však při výběru fondu dodržet několik zásadních pravidel.

O tom, že se investice do podílových fondů v České republice setkávají se stále větším zájmem střadatelů svědčí vysoký počet aktivních investorů. V České republice je totiž asi 1,2 milionu podílníků, a i když někteří drží podíly ve fondech ještě z dob kupónové privatizace a o své peníze se příliš nestarají, stále je u nás 800 tisíc až 1 milion aktivně investujících občanů.

Klíčem k úspěchu investice do podílového fondu je správně si určit následující kritéria a podle nich si vybrat odpovídající fond. Alfou a omegou investování (nemluvíme zde o krátkodobých spekulacích) tedy jsou riziko a výnos, ale nesmíme zapomenout na neméně důležitý faktor, kterým je investiční horizont nebo likvidita. Od rizika (kolísání hodnoty investice v průběhu času), které jsme ochotni podstoupit se odvíjí výnos fondů. Více rizikové fondy investující na akciových trzích nabízejí (kompenzují vyšší riziko) i vyšší výnos. Vývoj kurzů fondů investujících do krátkodobých státních dluhopisů je sice přímý, bez významných výkyvů, nicméně výnos je u těchto fondů nižší.

Investování do fondů podle investičního horizontu chrání před situací, kdy nutně potřebujete peníze, ovšem fond, který jste si vybrali, ztrácí např. pět procent od začátku vaší investice. U rizikovějších fondů dochází k výraznějšímu kolísání kurzů podílových listů, které je však v delším horizontu eliminováno. Při nedodržení investičního horizontu se vám tak může přihodit výše zmíněná situace.

Jak si vybrat fond?

Změnám u fondů figurují nové zákony z kapitálových trhů. Fondy v novém kabátě! Více ZDE.

V České republice jsou nabízeny investice do sedmi desítek domácích fondů a do více jak 700 fondů zahraničních. Jak si z této nepřeberné nabídky vybrat? Postupujeme podle výše zmíněných kritérií, kdy si určíme rizikový typ fondů, a jak dlouho nebudeme peníze ve fondu potřebovat. Nejméně rizikové jsou fondy peněžního trhu, které sice nabízejí nejnižší výnos, ten však je i tak o několik procentních bodů nad inflací a nad výnosem na běžném účtu nebo termínovaném vkladu. Investiční horizont u fondů peněžního trhu je nejkratší, pouhých šest měsíců až jeden rok (šest měsíců proto, aby bylo možné využít daňového osvobození zisků z investice do fondů, které platí při prodeji podílových listů minimálně šest měsíců po jejich nákupu).

Pokud využíváte termínované vklady pro uložení prostředků na dobu okolo jednoho roku, je na místě se zamyslet, zda by nebylo vhodnější svěřit peníze podílovému fondu peněžního trhu a s minimálním rizikem dosáhnout vyšších výnosů.

Pro delší horizont, okolo tří let, jsou vhodné fondy dluhopisové. Přestože je mnoho druhů dluhopisů (státní, korporátní, dluhopisy s vysokým rizikem nesplacení tzv. high yield či junk – prašivé – dluhopisy), většina dluhopisových fondů investuje do nejméně rizikových státních dluhopisů nebo kvalitních firemních obligací. Výnos dluhopisových fondů tak v mnohem větší míře odráží vývoj celé ekonomiky a hlavně úrokových sazeb. Na grafech kurzů jsou již patrné výraznější pohyby v obou směrech a je nutné počítat s tím, že výnos dluhopisových fondů může být v krátkém úseku i záporný. Vyšší riziko však odpovídá vyššímu výnosu. U konzervativních dluhopisových fondů se např. výnos v posledním roce pohybuje okolo 3 - 3,5 %, což je při dnešní takřka nulové inflaci dobrý výsledek.

Nejvýnosnější, avšak bohužel také nejrizikovější jsou akciové fondy. Všichni si vzpomínáme na propad akciových trhů na konci devadesátých let, který pokračoval až do podzimu roku 2002. V tříletém horizontu byly akciové fondy výrazně záporné. Investiční horizont u akciových fondů je tak posunut až za hranici pěti let, kdy je z historických zkušeností potvrzen nárůst hodnoty diverzifikovaného akciového portfolia.

Další informace o fondech naleznete ve specializované sekci ZDE.

Někde mezi akciovými a dluhopisovými leží fondy smíšené. Jak již název napovídá, jejich portfolio je rozloženo mezi akcie a dluhopisy tak, že fond má sice nižší výnos než čistě akciové fondy, avšak je zde nižší riziko poklesu hodnoty investice. I investiční horizont je zde na půli cesty mezi akciemi a dluhopisy, od tří do pěti let.

Aby toho nebylo málo, jsou dnes velmi populární ještě zajištěné fondy, které garantují návratnost celé investované částky, avšak nabízejí i potenciál růstu akciových trhů. Je u nich většinou pevně určen investiční horizont na 4-5 let a mechanismus výpočtu výnosu, který je nejčastěji navázán na akciový index nebo koš indexů. Vzhledem ke garanci návratnosti je u nich omezen maximální dosažitelný výnos, který v realitě odpovídá výnosu na termínovaných vkladech zvýšenému o několik málo procentních bodů.

Můžeme ještě mluvit o dalších typech fondů, např. nemovitostní, derivátové, či známé hedge fondy, které jsou však určeny již zkušeným a tentokrát i movitým investorům, které nezruinuje ztráta několika desítek procent ve fondu.

Rostou ceny nemovitostí příliš rychle? Splaskne bublina na trhu s nemovitostmi? Více ZDE.

Od určení typu fondu do nákupu podílových listů je však ještě daleko. Z počtu fondů je patrné, že pokud se např. rozhodnu pro dluhopisový fond, budu mít výběr z více než dvou set fondů. Při investici v českých korunách můžeme vyloučit fondy vedené v eurech, dolarech a ostatních cizích měnách. Většina zahraničních fondů je v cizí měně, nicméně zahraniční společnosti u nás nabízejí i fondy, které jsou denominované v korunách, i když mají sídlo v jiném státě. Z nabídky fondů, kterou musíme posoudit, si vybíráme fond podle několika kritérií, z nich výnos dosažený v minulosti je jen jedním z nich. Přestože se investoři často orientují pouze podle historického výnosu fondu (nakupování fondů s momentálně nejvyšší krátkodobou výkonností), měli bychom posuzovat i přesné investiční zaměření fondu, poplatky spojené s investicí, kolísavost kurzu fondu nebo stabilitu finanční skupiny, ze které fond pochází.

Nejdůležitějším kritériem je investiční strategie fondu, která určuje, na jakých trzích bude fond investovat, kolik bude investováno do dluhopisů či akcií, jaké náklady fond hradí, zda je ošetřen nákup zahraničních instrumentů a z toho vyplývající měnové riziko, apod. Pro většinu investorů jsou nejvhodnější široce diverzifikované fondy, což je vlastně smysl podílových fondů. Z prostředků od více klientů nakupují portfolio cenných papírů, jejichž kombinací se snižuje pravděpodobnost celkové ztráty. Investice do dluhopisových fondů zaměřených na Polsko a Maďarsko, či do akciových fondů investujících do akcií firem vyrábějících počítačové komponenty nemůže plnit úlohu diverzifikovaného portfolia. Jednotlivé sektory nebo regiony totiž vykazují značnou míru kolísavosti a pokud ta není kompenzována opačným pohybem v jiném odvětví či teritoriu, může dojít k výrazným ztrátám. Proto by takové fondy měly tvořit jen doplněk jinak široce rozprostřené investice.
 

Aktuální situace na trhu – pokles výnosů dluhopisů, dvojciferné výnosy akciových fondů. Čtěte ZDE.