Statistiky hovoří jasně. Zatímco v roce 1990 zbývalo v rodinách na konci měsíce v průměru každému 55 korun, dnes je to 666 korun. Čisté příjmy domácností jsou od počátku devadesátých let vyšší než čistá vydání, a například v roce 2001 tak mohly rodiny uspořit necelých devět procent svých výdělků. „Je to způsobeno příznivým ekonomickým vývojem, kdy až na výjimky rostly reálné příjmy domácností,“ říká analytik společnosti Patria Finance David Marek. Lidé dnes v porovnání s érou socialismu více nakupují, cestují, využívají služeb, mají možnost většího výběru, svobodné volby i projevu. Když vyjde rodina s průměrným měsíčním výdělkem na nákup potravin, přinese domů víc zboží než před deseti lety. Ceny jídla a pití vzrostly zhruba dvakrát až třikrát, průměrná mzda však více než čtyřikrát. Životní úroveň se po- dle těchto údajů v průměru jednoznačně zvýšila. Ne však všem a všude.
Hledáte informace o internetovém bankovnictví? Pak navštivte naši specializovanou sekci, která se věnuje výhradně tomuto tématu - PRÁVĚ ZDE.
Statistická čísla nic neříkají o tom, jak se mají Novákovi z Prahy ani Svobodovi v malé vesničce na severní Moravě. Nůžky mezi životním standardem jednotlivých skupin lidí i regionů se po roce 1989 velmi rozevřely. Životní úroveň konkrétní rodiny je přímo závislá na jejím příjmu a ten zase hodně záleží na profesích živitelů a místě bydliště. Nejvíce až desetinásobně stouply přitom oproti roku 1988 platy pilotům a soudcům, téměř osminásobně zaměstnancům bankovního sektoru, výrazně si polepšili také počítačoví experti, personalisté a lékárníci. V platovém růstu naopak zaostávají profese protežované socialismem - horníci a hutníci. Podle posledního šetření společnosti PricewaterhouseCoopers jsou nejvyšší platy v Praze a Středočeském kraji. Za poslední období dokonce odstup Prahy od ostatních regionů vzrostl.
Lidé z oblastí postižených výraznou nezaměstnaností, jako je například severní Morava a severní Čechy, si proto občas povzdechnou, že za socialismu se žilo lépe:
***SROVNÁNÍ*** Jak žili lidé v padesátých či šedesátých letech a jak žijí dnes? Můžeme si dnes koupit za vydělané peníze více než tehdy? Čtěte zajímavé srovnání!
„Zkuste vyjít s pětitisícovou podporou a sociálními dávkami, když jen za bydlení se platí několik tisíc korun za měsíc.“ Také životní úroveň důchodců několik let klesala. Jen z penze řadu let nedokázali vyjít, až do loňského roku byly jejich výdaje vždy o něco vyšší než příjmy.
Na svou finanční situaci často žehrají také rodiny s dětmi. Ty jediné se ze všech sociálních skupin měly například v letošním roce hůře než loni, jejich reálné příjmy klesly o tři procenta. Potíže pociťují nejvíce samoživitelé a rodiny, kde je jeden z rodičů na rodičovské dovolené. Až šedesát procent z nich má příjmy pod hranicí životního minima nebo jsou ohroženy chudobou. „Z rodičovského příspěvku a sociálních dávek nemohu vystačit, nakupuji přitom jen to nejnutnější pro syna, sama se maximálně omezuji,“ potvrzuje Jana Polívková, která je na mateřské dovolené.
Celkově se však životní úroveň tuzemských domácností přibližuje rychleji než dřív zemím Evropské unie. Dohání je ve vybavenosti, také struktura výdajů nabírá
***ROZHOVOR*** Jak žijí známé osobnosti? Přečtěte si rozhovor s mistriní světa a Evropy v aerobiku Olgou Šípkovou.
západoevropský směr. Zatímco na počátku devadesátých let se největší díl z koláče rodinných příjmů projedl a náklady na bydlení tvořily jen 9,10 procenta, v loňském roce už na bydlení vydávaly rodiny 16,50 procenta z celkových příjmů a v nejbližším období tento podíl ještě stoupne. „Ze struktury výdajů domácností je patrné přibližování zemím západní Evropy, zejména v oblasti poměrného nárůstu výdajů za bydlení a poklesu výdajů za zboží spotřebního charakteru. V oblasti bydlení bude tento trend posilovat, odhaduji, že náklady na ně zvýší na 30 až 35 procent z celkových výdajů,“ míní finanční poradkyně Miriam Hanáková. Podle Davida Marka přijde nárůst výdajů na bydlení s dalším uvolňováním nájemného a trhu s byty.
