Karel Svoboda (42), šéf ČSOB Penzijního fondu Stabilita a viceprezident Asociace penzijních fondů ČR, počítá s tím, že do 2. pilíře půjde jen 15 procent pracujících, tedy asi 900 tisíc lidí. Stát by podle něj měl lidi víc varovat před tím, že státní penze klesnou.
Jak byste na místě finančního poradce klienta přesvědčoval ke spoření v nových penzijních fondech?
Hlavně bych se snažil klienta přimět, aby se zamyslel, jak se zabezpečí na stáří. Je dost pádných důvodů, proč se vám nebude líbit životní úroveň ze státního důchodu.
Moje babička také vyžila ze státního důchodu, proč by lidé neměli vyjít i nadále?
V současné době je průměrný důchod 10,5 tisíce korun, v roce 2040, až půjdu do důchodu já, se to podle některých variant může pohnout k šesti až sedmi tisícům v přepočtu na současné ceny.
Z kalkulačky na stránkách MPSV nevyplývá, že by to takto kleslo.
Zatím ne, ale s velkou pravděpodobností se tak stane. Záleží, jaké si zadáte předpoklady. Podívejte se na fakta – demografický vývoj je jasný, v mé generaci je nás o polovinu víc než těch, kteří se narodili o 25 let později a kteří budou vydělávat na naše důchody. Státu porostou náklady na zdravotní péči, což se týká hlavně lidí v důchodovém věku, budeme se posouvat k vyšší spoluúčasti. Nic nenasvědčuje tomu, že by stát byl schopen udržet výši důchodu, která koneckonců ani dnes není vnímaná jako extra vysoká. Zatím politici neřekli, že jejich cílem je náhradový poměr důchodů udržet, a jakými prostředky toho docílit. Poměr mezi průměrnou mzdou, ze které odvádíme pojistné, a důchodem, který se nám z toho vypočítá, se tak bude nevyhnutelně snižovat.
Vládní politici se zatím omezují jen na nejasná varování, že už důchody nebudou, co bývaly. Nemluvě o opozici, která o pravděpodobném vývoji státních důchodů úplně mlčí.
Stát má varovat více a více nápadně. Takové odkrytí karet bychom uvítali i my v penzijních fondech. Jinak to lidé budou vnímat tak, že se to dělá pro obchodní zájem soukromých společností, kterým jde především o zisk. Ať si lidé klidně spoří do zlata, do investičních fondů, do uměleckých děl, nemovitostí nebo ať to mají doma ve slamníku, ale jde o to, aby si uvědomili, že bez vlastních úspor to nepůjde.
Co by podle vás tedy mělo ministerstvo práce dělat?
Vypracovat možné scénáře vývoje a naznačit, jak se budoucí vlády vypořádají s tím, že peníze na důchody nejsou. Podle toho by měla být upravena ministerská kalkulačka penzí. Chybí tam pro lidi jasná zpráva: "Spořte si na důchod sami, bez toho se vám nepodaří udržet přijatelnou životní úroveň."
Co může vláda dělat, aby udržela alespoň takové důchody, jaké mají dnešní důchodci?
Politici mohou zvedat věk odchodu do důchodu. Zvedat daně, které se dobře vybírají, třeba DPH. Obojí už udělali. Dále snížit například výdaje na zdravotnictví, což je nereálné. Na straně demografie neuděláte nic, lidi těžko přesvědčíte, aby měli více dětí, a problém pro následujících 30 let byste tím stejně nevyřešili. Zřejmě ani nedojde na nějaký plán imigrace. Nejrealističtější úvaha je, že v následujících desetiletích bude náhradový poměr klesat, nic jiného se s tím nedá dělat.
Stát si přece může na státní důchody půjčit, ostatně takto pokrývá schodek na důchodovém účtu už několik let.
Trhy nám v evropském prostoru asi nebudou už půjčovat tolik a s takovým nadšením jako dosud. Budou si víc hlídat, jak státy hospodaří se svými prostředky. Budou se muset začít omezovat některé typy výdajů – logické je omezit to tam, kde to má výrazný pákový efekt, tedy u důchodů. Jen tím, že se průměrný důchod letos zvýšil o zhruba 170 korun, a při množství vyplácených důchodů si to vyžádá každoročně sedm miliard korun navíc. To nejsme schopni pokrýt ani z daně pro bohaté (max. pět miliard korun), jak o tom uvažuje ČSSD.
Komu budete spoření v nových penzijních fondech prodávat – pro koho je vhodné?
Vstoupit do nich se vyplatí spíše lidem s nadprůměrným příjmem nebo středním příjmovým skupinám při minimální době spoření 25 let. Pokud by se měl zhoršit státní důchod, okruh lidí se rozšiřuje. Určitě se vyskytnou zprostředkovatelé, kteří budou tvrdit, že je to výhodné pro každého, i pro lidi s 10 tisíci, kterým budou tvrdit, že to ponese čtyři procenta čistého výnosu ročně.
Je to výhodnější pro muže než pro ženy?
Vzhledem k tomu, že růst příjmů u žen zpravidla zbrzdí rodičovská dovolená, tak hlavně pro muže. Ti mají průměrné příjmy vyšší. Cynici říkají, že ideální je, když žena do 2. pilíře nevstoupí a muž ano – a ona pak po něm část úspor nebo vyplácenou rentu zdědí.
Co jsou to 3 pilíře důchodového systémuI. pilíř - Průběžný systém Ten funguje dosud: kdo pracuje, platí důchodové pojištění a z něho stát financuje současné penze. Nikde se nic neukládá. Bude pokračovat dál, kdo chce, může část peněz vyvést do II. pilíře. II. pilíř - Důchodové spoření Novinka. Bude fungovat od roku 2013 a odvíjí se od pilíře prvního. Kdo chce, může státu posílat o tři procenta méně a spořit si je v důchodovém spoření. Podmínkou je přidat k tomu další dvě procenta ze mzdy. Mladí lidé se musí o vstupu (takzvaný opt-out) rozhodnout do svých 35 let. Komu již 35 let bylo, do 30. června 2013. + část peněz spoříte "pro sebe" III. pilíř - Penzijní připojištění Funguje již teď. Kdo chce, má dobrovolně uzavřeno penzijní připojištění u penzijního fondu. Zde bude možné jít dvěma cestami. |
Jaká rizika jsou spojena se vstupem do fondů?
Podle současných parametrů se z nich nedá vystoupit, takže dotyčný musí počítat s tím, že až do penze bude pravidelně dávat stranou částku ve výši dvou procent své hrubé mzdy, bude muset odložit spotřebu. Další riziko podstoupí, když zvolí investiční strategii.
Bude prodejce fondu ochoten lidem zevrubně vysvětlit, jakou strategii zvolit, když za získání klienta nemůže dostat provizi vyšší než 850 korun?
Určitě budou radit pracovníci na pobočkách banky. Pro nezanedbatelnou část klientů finančních institucí je 2. pilíř výhodný a nepovažoval bych za mravné, aby ho finanční instituce lidem nenabízely na úkor investic, ze kterých mají větší provize. Je to služba klientovi.
Z čeho budou vaši prodejci fondů vycházet, budou mít tabulky, pro koho to je a není výhodné?
Určitě budou mít pomůcky. Z investičního dotazníku zjistí investiční apetit klienta a podle toho mu bude doporučena vhodná strategie, jestli má profil pro konzervativní, nebo dynamické investování.
Co když klient nebude tušit, co jsou akcie či dluhopisy, ale bude mít velké očim a optimisticky se pohrne do dynamického fondu?
Pokud v dotazníku přizná, že vůbec neví, co se na finančních trzích děje, tak ho dotazník nikdy neposune do dynamického profilu. Dynamický fond se navíc hodí jen pro ty, kteří spoří delší dobu. Skončí tedy téměř jistě v konzervativním profilu, tam bude alespoň ochráněna reálná hodnota jeho úspor.
Když však dotyčný na dynamickém fondu trvá, co pak?
My mu můžeme vysvětlit, že to dělat nemá, ale každý má právo volby. Necháme si od něj podepsat, že do toho jít nemá, a postupujeme podle jeho pokynů.
V době odchodu do důchodu si klient zvolí, jak dlouho mu bude soukromý důchod vyplácen. Za tuto službu bude platit. Kolik?
Přesnou částku vám neřeknu. Bude to ale poměrně malá částka vzhledem k výši úspor. Pojišťovna, které klient výplatu svěří, si to samozřejmě zakalkuluje do ceny produktu, tedy vypláceného důchodu. Pojišťovny si budou konkurovat, klient si u nich bude moci nechat spočítat výši budoucí penze a porovnat jejich nabídky.
