Jak zvládnout stereotypní práci

  • 2
Stále stejné pohyby a úkony. Osm hodin denně. Celý týden, měsíc, rok. Někoho taková činnost uspokojuje, jiný nic jiného dělat neumí. Jak zvládnout RUTINNÍ PRÁCI bez následků na zdraví?

Třicetiletý Mirek z Novojičínska pracoval několik let pro prodejce kol. Když společnost zkrachovala, dlouho nemohl najít práci, a tak nakonec vzal místo v balírně bonboniér jedné menší firmy. „Myslel jsem, že si zvyknu. U prodejce kol jsem se staral o opravy při reklamacích, kompletoval jsem kola, rozvážel zboží zákazníkům, prostě každý den jsem dělal něco jiného. A teď jsem se najednou ocitl v malé hale a osm hodin dával bonbon za bonbonem do krabice a ty pak na palety, stále dokola,“ líčí zkušenost Mirek. „Ta jednotvárnost mě tak ubíjela, že jsem si to čím dál tím víc kompenzoval návštěvou restaurace. Pak jsem pochopil, že rutina není pro mě, že musím zaměstnání změnit, jinak se ze mě stane alkoholik.“

Renáta Klčková z Opavy pracovala dva roky jako pokladní v samoobsluze. Také tvrdí, že celý život by za pokladnou sedět nedokázala, ale přesto nevidí toto zaměstnání až tak neúnosné. „Záleží, jak se k němu člověk postaví. Vždycky jsem se snažila se zákazníkem prohodit pár slov nebo jsem si v duchu představovala podle zboží v košících, co je to asi za lidi, jak žijí,“ říká Klčková.

Ubíjející práci je nutné kompenzovat pohybem

Experti z londýnské University College tvrdí, že monotónní a nudná práce může být stejně nebezpečná jako nedostatek pohybu a nezdravá strava. Jejich studie uvádí, že zaměstnanci provádějící rutinní práci bývají náchylnější k infarktům. Stereotyp neprospívá srdci, naopak mu svědčí různorodá a často vzrušující pracovní náplň. Srdce si totiž na rutinu zvykne a není vůbec připraveno na náhlý požadavek zvýšit pracovní výkon nebo fyzickou aktivitu.

Kardiolog Nemocnice Podlesí v Třinci Miloslav Dorda však konstatuje, že takovou spojitost za svou lékařskou praxi zatím nezaznamenal. „Samozřejmě, že pokud například žena sedí celý den za pokladnou v supermarketu nebo zadává data do počítače, měla by tento sedavý způsob zaměstnání kompenzovat fyzickou činností, jako je plavání, turistika či jiný sport,“ říká Dorda. „Nedostatek pohybu způsobuje ztrátu fyzické kondice a vede k nadváze a ta pak samozřejmě může zase vést k infarktu.“

Málokdo si asi, byť dělá i monotónní práci, může v zaměstnání nasadit sluchátka a učit se třeba angličtinu, jelikož i u pásu nebo za pokladnou se musí soustředit. Maximálně lze na půl ucha poslouchat hudbu nebo diskusní pořady v rádiu. Ale pak nezaškodí mozek trochu potrápit ve volném čase.

Místo sledování televize je dobré přečíst si zajímavou knížku, vyluštit křížovku či se věnovat nějaké zálibě, která rozvíjí myšlení a tvořivost, či jinému koníčku, jenž je naprostým opakem stereotypní činnosti.

Pro někoho je rutina relaxací

Ostravská psycholožka Ludmila Mrkvicová zastává názor, že někomu může rutinní práce vyhovovat. Jsou lidé, kteří ji vykonávají celý život a jsou spokojeni. „Záleží na typu osobnosti. Někdo je rád, že si odpracuje svých osm hodin, nemusí u práce příliš přemýšlet a rozhodovat se. Zbude mu pak dostatek sil a energie na záliby a koníčky, kterými si pracovní stereotyp kompenzuje,“ míní Mrkvicová.

Tak svou práci vnímá i Adéla Králová z Hlučína, která je povoláním šička. „Nevadí mi, že už spoustu let dělám jedno a to samé. Jednak to mám do práce blízko a zadruhé si odpracuji svoje a s čistou hlavou odcházím domů,“ poznamenala žena. „Manžel má náročnější povolání, chodí domů psychicky vyčerpaný a myšlenkami je v práci často i večer.“

„Vím o lidech středoškolsky, dokonce i vysokoškolsky vzdělaných, kteří nemohli najít práci a nastoupili třeba i na dělnická místa, kde zrovna pestrou práci nedělají. Ve volném čase pak navštěvují kurzy jazyků, dále se vzdělávají, což jim po čase otevře další šance na trhu práce,“ podotkla ještě Mrkvicová.

Firmy se modernizují, stereotyp odpadá

V mnoha velkých provozech už navíc podstatně ubylo stereotypní práce. Firmy modernizují strojové vybavení a úkony, ke kterým bylo dříve potřeba rukou dělníků, už provádějí specializovaná zařízení. Jinak tomu není ani v Mlékárnách Kunín nebo ve Vítkovických železárnách. „Myslím si, že především z velkých podniků už klasická dřina u jednotvárné práce mizí. Firmy investují do modernizace linek, které pak obsluha řídí jen pomocí počítačů či elektroniky,“ vysvětluje tisková mluvčí obou společností Eva Kijonková.

PODNIKÁTE A HLEDÁTE INFORMACE pro vaše finance? Navštivte podnikani.idnes.cz

,