O tom, že není tak snadné získat bankovní spotřebitelský úvěr, se na vlastní kůži přesvědčili dva zástupci MF DNES v průzkumu deseti bank. Nežádali příliš: ženatý muž, jehož rodina disponuje příjmem 19 320 korun čistého měsíčně chtěl půjčit 100 000 korun, svobodná dívka s výdělkem 11 000 korun měsíčně měla zájem o poloviční úvěr. Vybaveni potřebnými doklady obešli deset tuzemských bank. Zároveň banky dostaly teoretické zadání, zda a jak vysoký úvěr by žadatelům se shodnými parametry přidělily. A výsledek? Ženatý muž by získal úvěr u šesti z deseti oslovených bank, dívka dopadla ještě hůř, peníze by mohla čerpat jen ve čtyřech případech.
Jen Komerční banka a Raiffeisenbank poskytly úvěr oběma spotřebitelům - ale ne v plné výši. Požadovanou sumu byla ochotna z těchto dvou bank nabídnout pouze Komerční banka v případě žadatelky. Ani jednomu z figurantů naopak neposkytly půjčku následující bankovní domy: eBanka, HVB Bank a Živnostenská banka. U eBanky a Živnostenské banky byl důvod totožný - neexistující historie účtu u banky. U HVB Bank žadatelé nesplnili kritérium minimálního čistého platu a pro úvěr se tak nekvalifikovali.
|
Chcete se konkrétně dozvědět, jak naši žadatelé dopadli v jednotlivých bankách? Klikněte ZDE. |
Oba zájemci se v uvedených bankách dozvěděli prakticky ihned, zda uspěli, či nikoliv. Doba schvalování žádosti se liší případ od případu. Většinou by klient měl dostat úvěr do jednoho měsíce od podání žádosti. Některé banky jako Raiffeisenbank a GE Capital Bank nabízejí komplexní vyřízení úvěru v horizontu dvou nebo tří dnů.
Sliby bank a realita jsou na hony vzdálené
Banky na žádost MF DNES zpracovaly návrh přidělení úvěru pro dva žadatele, ženatého muže a svobodnou dívku. Podmínky získání úvěru byly dále zjišťovány také na informačních linkách bank. Porovnání zkušeností z terénu a odpovědí bank na teoretické zadání písemnou žádostí je zajímavé: teoretická nabídka bank a skutečnost se velmi liší. Kdo vyšel z testu nejhůře a kdo byl naopak k potřebám klientů nejvstřícnější? Kam by měly směřovat kroky zájemců v případě nedostatku peněz a které bance se raději obloukem vyhnout?
Nejvíce se sliby od skutečnosti odchylují v České spořitelně a Komerční bance, a to v případě žadatelky. Zatímco spořitelna nabídla podle oficiálního stanoviska banky úvěr až do 170 000 korun, na přepážce dívka neprošla. V pobočce Komerční banky jí naopak úvěr nabídli, ač ho její představitelé v písemném stanovisku zamítli. Úrokové sazby uváděné na pobočkách se lišily od oficiálních u Citibank, Raiffeisenbank, České spořitelny a Živnostenské banky. Komerční banka na pobočce úrokovou sazbu klientovi vůbec nesdělila.
Co zvýší šanci klienta na úvěr?
Když přijde zájemce do banky z ulice a chce získat úvěr, má menší šanci než ten, kdo je jejím klientem už delší dobu. Známý zákazník banky navíc může získat lepší podmínky než nový klient, zejména nižší úroky. Vždy je výhodnější žádat o takzvaný účelový úvěr než neúčelový, který je úročen vyšší úrokovou sazbou. Rozdíl může v některých případech tvořit až čtyři procenta. Kdo chce půjčit peníze na konkrétní věc - auto, pozemek, byt, ale i na spotřební zboží a jiné - a může bance předložit fakturu, vyplatí se mu zažádat o účelový úvěr.
Podmínky přidělení úvěru se zhorší také v případě, kdy žadatel nesežene ručitele úvěru. Například u Raiffeisenbank tvoří podle informací sdělených na pobočce rozdíl mezi úrokovou sazbou s ručitelem a bez něj dvě procenta - 13,3 procenta a 15,3 procenta.
Jaké máte zkušenosti se spotřebitelskými úvěry? Půjčujete si od bank, nebo volíte jiné způsoby financování vašich potřeb? Napište nám, těšíme se na vaše příspěvky.
