Dalším krokem je určení rozhodného období a výdělků (vyměřovacích základů) za jednotlivé kalendářní roky rozhodného období a zjištění počtu vyloučených dob spadajících do rozhodného období. Dále následuje úprava ročních výdělků (tzv. indexace, tj. vynásobení koeficientem nárůstu všeobecného vyměřovacího základu), abychom zjistili jednotlivé roční vyměřovací základy; pak se provede součet ročních vyměřovacích základů a součet vyloučených dob. Poté se provede výpočet osobního vyměřovacího základu a po jeho redukci se zjistí výpočtový základ.
Posledním krokem je vlastní výpočet důchodu, tj. zjištění výše důchodu jako součin výpočtového základu a příslušného počtu procent v závislosti na době pojištění (přitom se stanoveným způsobem zohledňuje jak doba pojištění získaná po vzniku nároku na starobní důchod, tak u předčasného starobního důchodu doba chybějící do důchodového věku). Vypočtená částka se zaokrouhluje směrem nahoru; přitom se výše starobního důchodu vypočtená ke dni vzniku nároku na důchod zaokrouhluje zvlášť.
PODNIKÁTE A HLEDÁTE INFOVýše obecného starobního důchodu
Výše procentní výměry obecného starobního důchodu činí za každý celý rok doby pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod 1,5 % výpočtového základu. Celým rokem doby pojištění se rozumí 365 kalendářních dní. Při výdělečné činnosti vykonávané po vzniku nároku se bude starobní důchod zvyšovat. Zvýšení činí 1 % výpočtového základu za každých ukončených 90 kalendářních dní této výdělečné činnosti před 1. červencem 2001 a 1,5 % výpočtového základu za každých ukončených 90 kalendářních dní této výdělečné činnosti po 30. červnu 2001. Výdělečnou činností se zde rozumí činnost vykonávaná v rozsahu, který zakládá účast na pojištění.
Za výkon výdělečné činnosti se nepovažují pro tento účel doby dočasné pracovní neschopnosti nebo pobírání dávek nemocenského pojištění, doby pracovního volna bez náhrady příjmu a doby neomluvené nepřítomnosti v práci. Nezhodnocená doba výdělečné činnosti vykonávané po vzniku nároku na starobní důchod kratší než 90 dnů se přitom připočte k době pojištění získané do vzniku nároku na důchod, pokud se tak s nezhodnocenými zbytky dní do vzniku nároku získá celý další rok pojištění; procentní výměra starobního důchodu pak v takovém případě vzroste o dalších 1,5 % výpočtového základu.
Na žádost pojištěnce se však doba pojištění získaná po vzniku nároku na starobní důchod výše uvedeným způsobem nezvýší a přičte se k době pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod (v rozsahu uvedeném v žádosti pojištěnce). Účelem je, aby byl získán celý rok doby pojištění, za který náleží 1,5 % výpočtového základu.
Například zůstal-li z doby do vzniku nároku zbytek 305 dní a po vzniku nároku bylo před 1. červencem 2001 získáno 183 dní, je výhodnější, aby ze 183 dní bylo 60 dní převedeno ke zbytku 305 dní a tím se získal další celý rok pojištění hodnocený 1,5 %, takže bude náležet celkem 2,5 % (1,5 % za celých 365 dní + 1 % za celých 90 dní; zůstává nezhodnoceno pouze 33 dní) místo 2 % (2 . 1 % za 183 dní). V případě, že další výdělečná činnost byla vykonávána před 1. červencem 2001 (kdy platí sazba 1 %) i po 30. červnu 2001 (kdy platí sazba 1,5 %), hodnotí se doba další výdělečné činnosti v každém časovém úseku příslušnou procentní sazbou.
To znamená, že pojištěncům, kteří vykonávali výdělečnou činnost po vzniku nároku na starobní důchod bez pobírání tohoto důchodu před 1. červencem 2001 i po 30. červnu 2001, se výkon této výdělečné činnosti hodnotí zvlášť za každé uvedené období; nedocháí tedy k hodnocení výdělečné činnosti vykonávané před 1. červencem 2001 výhodnější sazbou ve výši 1,5 % výpočtového základu, i když se starobní důchod přiznává (popř. upravuje jeho výše) po 30. červnu 2001.
Úryvek je z knihy "Kdy do důchodu a za kolik, 7. aktualizované vydání" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Naučte se investovat
Investování pro začátečníky
Finanční matematika pro každého
