Inflace se stala neodmyslitelnou součástí ekonomiky. Časy se mění. Vzhledem k velmi pevnému antiinflačnímu přesvědčení většiny moderních centrálních bank lze očekávat, že inflace bude hrát v hospodářství menší roli než dříve. Důsledky tohoto trendu budou mít samozřejmě významný vliv na investiční rozhodování. Jaký?
Zatímco inflace znamená růst cen, deflace znamená pravý opak: zlevňování. Ještě nedávno deflaci věnovala odborná ekonomická literatura velmi malou pozornost, obvykle v souvislosti s Velkou hospodářskou krizí z počátku 30. let. Praktické knihy pro investory deflaci obvykle totálně ignorovaly. Proč také věnovat pozornost jevu, který se naposledy vyskytoval před desítkami let? Odpověď je jednoduchá: deflace se může vrátit. Počátek třetího tisíciletí může deflaci vrátit význam, jaký měla například ve století devatenáctém. V období 1858–1900 klesaly ve Spojených státech spotřebitelské ceny v jednadvaceti letech, tedy zhruba během poloviny celého období. Během let 1800 až 1914 klesaly indexy velkoobchodních cen ve Velké Británii, Francii, Německu, Švýcarsku a Švédsku o 30 až 50 procent.
 |
Přinese TV Nova zisk i českým investorům? |
Pro majitele obligací má deflace obdobný ekonomický význam: také jim kyne z poklesu cen tučný prospěch. Naprosto skvělé je pak pro majitele obligací období snižování inflace a přechodu do deflační ekonomiky. Pokles inflace a pokles úrokových měr, který bývá za těchto okolností obvyklý, znamenají dvojitou výhodu. Naopak období růstu inflace může být pro maitele obligací téměř vražedné.
Vliv deflace na ceny akcií není jednoznačný
Na jedné straně se uplatňuje obrácený mechanismus, než jaký nastává během inflace: pokles cen znamená pokles podnikových tržeb a zisků. Na druhé straně deflace znamená také pokles nákladů. Ve třetím tisíciletí je pravděpodobný návrat těchto deflačních tlaků. Znamená to špatné zprávy pro tradiční odvětví: strojírenství, stavebnictví, dopravu, těžkou chemii, hutnictví, textil, sklářský a papírenský průmysl. Deflace se v těchto odvětvích velmi negativně projeví na ziscích. Naopak mnoha novým odvětvím deflace neublíží, stejně jako například telekomunikacím, bankovnictví, finančním službám a jiným službám s vysokou přidanou hodnotou.
 |
Nevyznáte se v nabídce nových produktů bank či spořitelen? Chcete vědět, které produkty stojí za to? Na pochybách vás nenechá naše rubrika- Vyplatí se? |
Tento text byl napsán na počítači zakoupeném v roce 1999
Počítač stál dvě třetiny ceny jeho předchůdce z roku 1995, který měl přitom mnohem slabší technické parametry. Pokles cen dominoval počítačovému průmyslu během celých 70. až 90. let, aniž by to svědčilo o jeho krizi – právě naopak. Během doby, kdy byla psána tato kniha (březen až prosinec 1999) vzrostla cena akcií producenta programového vybavení použitého při jejím psaní (Microsoft) o 56 procent, přičemž rovněž nelze tvrdit, že by Microsoft adekvátně zvýšil ceny svých produktů a služeb. Tyto skutečnosti vypovídají mnohé o možných trendech vývoje v 21. století.
Nikdy však nelze naopak vyloučit náhlý inflační šok z důvodu nečekaného růstu cen surovin na světových trzích. Tento text byl napsán v době, kdy světové ceny ropy dosahovaly nejnižších úrovní za posledních několik desetiletí. Nikde však není psáno, že za pět, deset nebo dvacet let bude situace stejná. S nebezpečím náhlého inflačního šoku by rozumný investor měl vždy počítat. Dokonce ani v období dlouhodobé finanční stability v letech 1870–90 nebyla inflace vždy blízká nule v krátkém období. Například v roce 1879 vzrostla americká inflace na 7,25 %, když o rok předtím dosahovala hodnoty –6,76 %, tedy byla v pásmu výrazné deflace.
|
Ukázky z knihy | |
reklama
Úryvek je z knihy "Investiční strategie pro třetí tisíciletí, 4.rozšířené vydání" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Naučte se investovat, 2. rozšířené vydání
Finanční a komoditní deriváty v praxi
Finanční matematika pro každého, 5.vydání
