Bílý plášť, stetoskop okolo krku a dřevěná špachtle v ruce vám zajistí obdiv lidí okolo. Když k tomu přidáte minimálně šest let náročného studia medicíny a další, v podstatě celoživotní vzdělávání, které by nejen pro lékaře mělo být samozřejmostí, můžete si být jisti zařazením mezi vážené občany. To vyplývá z nedávno zveřejněného výzkumu prestiže povolání, který provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
„Lékaři jsou ve výzkumech prestiže hodnoceni na prvních místech na celém světě. V tuzemsku si tuto pozici drží od šedesátých let minulého století, kdy se začaly výzkumy provádět. Jejich neotřesitelné postavení vyplývá z potřebnosti pro společnost, z odpovědnosti, kterou mají, a kvalifikace, kterou musí docílit,“ říká Milan Tuček, vedoucí oddělení Studií sociální struktury v Sociologickém ústavu Akademie věd České republiky.
Úcta, ale chudoba
Přední postavení lékařů, vědců či vysokoškolských učitelů se však stále neprojevuje v jejich odměňování. Začínající lékaři či učitelé často pracují za platy, za jaké by například řidič městského autobusu ani nevyjel z garáže. Změny k lepšímu nastaly u učitelů či lékařů s praxí. Průměrný plat pedagoga na vysoké škole činil v prvním čtvrtletí letošního roku 29 468 korun, lékaři se na výplatní pásce objevilo v průměru 38 263 korun.
Jenže zaměstnanců, kteří na průměrný plat dosáhnou, není mnoho. „Ano, pacienti mi dávají najevo, že si mé práce váží. Já však po deseti letech praxe stále žiji v jednopokojovém nájemním bytě třetí kategorie. O nákupu nového levného auta si mohu nechat jenom zdát,“ svěřuje se pražská lékařka Martina.
Naproti tomu členy české Poslanecké sněmovny, kteří skončili v žebříčku prestiže na předposledním místě před uklízečkami, stát platí v průměru asi 57 600 korun měsíčně. V platu samozřejmě nejsou zahrnuty ještě další benefity.
Co tvoří prestiž?
Odborníci však upozorňují na fakt, že míra prestiže povolání se s výší platů nedá spojovat. „Jde trochu o klišé. Profesní prestiž, která je jiným druhem než například prestiž nějakého člověka v obci, velice málo lidí odvozuje od příjmu,“ vysvětluje Milan Tuček. S jeho názorem souhlasí i autor zveřejněného výzkumu Jan Červenka z Centra pro výzkum veřejného mínění: „Nejsem si jistý, zda veřejnost má vůbec přesnější povědomí o tom, jak jsou na tom vědci a vysokoškolští pedagogové se svými platy. Ve vnímání prestiže nehraje příjem rozhodující roli, i když by se tak dalo intuitivně předpokládat.“ Výsledky výzkumů prestiže povolání by se měly hodnotit s určitým odstupem. Veřejné mínění lidí je totiž značně ovlivněno momentálním rozpoložením, které může ovlivnit například televizní reportáž o opilém ordinujícím lékaři či odhalení pedofilie v kněžském semináři. „Při hodnocení však lidé berou zejména v úvahu moc hodnoceného, jeho vzdělání, náročnost a charakter profese a společenský přínos. U profesionálních sportovců hraje roli také sláva. U respondentů pak záleží na jejich hodnotovém žebříčku, věku, vzdělání či životních zkušenostech,“ vysvětluje Jan Červenka.
Kněží ztratili body
Oproti výzkumu z roku 2004 se například povolání kněží posunulo v žebříčku o tři místa níže; hůře se umístili pouze poslanci a uklízečky. Poměrně nízká prestiž duchovních je zjevně důsledkem vysoké sekularizace (zesvětštění) a nepříliš dobré pověsti zejména římskokatolické církve u části české veřejnosti.
„Sekularizace má velmi hluboké kořeny v naší národní historii, spojovat ji například jakkoliv se čtyřiceti lety státního ateismu za předchozího komunistického režimu by byl hluboký omyl,“ varuje Jan Červenka a dodává: „Katolická církev měla po roce 1989 jistý morální kredit kvůli předchozímu pronásledování, věřící křesťany to však z českých ateistů neudělalo a velká část sympatií vzala zasvé v devadesátých letech minulého století kvůli restitucím církevních majetků a tím, co je provázelo.“
Veřejné mínění bývá ovlivněno momentálním rozpoložením lidí. To může ovlivnit například reportáž o opilém ordinujícím lékaři či pedofilii v kněžském semináři.
Jak si společnost váží jednotlivých povolání...
- lékař
- vědec
- učitel na vysoké škole
- učitel na základní škole
- programátor
- projektant
- soudce
- soukromý zemědělec
- manažer
- starosta
- profesionální sportovec
- účetní
- novinář
- ministr
- opravář elektrospotřebičů
- truhlář
- majitel malého obchodu
- soustružník
- bankovní úředník
- policista
- voják z povolání
- prodavač
- sekretářka
- kněz
- poslanec
- uklízečka
... a kolik jim za práci platí
- ministr 103 900
- soudce 70 400
- manažer 62 682
- poslanec 57 600
- lékař 38 263
- novinář 32 701
- programátor 31 410
- starosta 29 568
- učitel na vysoké škole 29 468
- policista 28 800
- účetní 28 048
- projektant 26 613
- vědec 26 476
- bankovní úředník 25 112
- voják z povolání 23 000
- profesionální sportovec 22 085
- učitel na zákl. škole 22 047
- soustružník 19 097
- sekretářka 18 009
- kněz 15 826
- truhlář 15 515
- opravář elektrospotřebičů 13 830
- prodavač 11 125
- uklízečka 9 614
- soukromý zemědělec různé
Poznámky: průměrné hrubé měsíční mzdy ve druhém čtvrtletí roku 2006
Zdroj: Trexima, internet
 |
PODNIKÁTE A HLEDÁTE INFORMACE pro vaše finance? Navštivte podnikani.idnes.cz |
