Lidé většinou nejsou dodáváni s návodem, jak s nimi jednat. Pokud ale budete sledovat své kolegy na pracovišti po nějakou dobu, velmi pravděpodobně si všimneme, že jednají způsobem, který se opakuje: v podobných situacích se jejich reakce příliš nemění. Okolnosti, které je znervózňují, obtěžují nebo zlobí, zůstávají tedy víceméně stejné. Stejné jsou i situace, v nichž mají sklon se přít či bránit, nebo které je stresují.
Vyjádřeno jinak, osoba, která je závistivá, žárlivá či konfliktní, bude vyvolávat spory téměř vždy. Kolega, který si přivlastňuje práci ostatních a naplno pracuje jen tehdy, pokud si toho může všimnout jeho vedoucí, se tak bude projevovat, kdykoli k tomu bude mít příležitost. Spolupracovník, který je přecitlivělý, se bude cítit dotčený, i když s ním budeme jednat velmi zdvořile, a člověk, který kolem sebe stále vidí jen negativa, bude velmi pravděpodobně nespokojený i tehdy, kdy se jeho okolí zcela změní.
Reakce lze předvídat
Jednání těchto i dalších osob, jakkoli problémové, je však předvídatelné. Pokud si to uvědomíte, a jejich reakce se naučíte předvídat, můžete se vyvarovat řady problémů. Když budete vědět, jaké situace je stresují, můžete zabránit tomu, aby jejich reakce stresovala i nás.
Jan Urban (1953)
 |
Sledujete především jejich opakované projevy nepříznivého jednání, tedy jednání, jež vyvolává spory či zhoršuje vzájemné vztahy. Jejich předvídáním získáte totiž schopnost vyvarovat se zbytečných konfliktů. A pokud k nim dojde, nebudete jejich vznikem zaskočeni, a zabráníte tomu, aby se vymkly kontrole.
Můžete si například všimnout, že když vůči určité osobě vznesete i jen drobnou námitku, bude se okamžitě přít. Můžete zjistit, že některý z vašich spolupracovníků reaguje podrážděně na jakoukoli radu či doporučení, například i dobře míněnou otázku, jak se mu jeho práce daří. I nevinné otázky či doporučení totiž mohou někteří jedinci vnímat jako kritiku nebo přehnanou kontrolu. Pokud si tento sklon uvědomíte, můžete s tím počítat a vyhnout se zbytečným konfliktům.
Jak postupovat
Neznamená to pochopitelně, že bychom dané osobě neměli její nedostatky vytknout, ale volte takový postup, který na ni zapůsobí. Pokud se rozčílí, pak totiž většinou stejně ničeho nedosáhneme: vaše kritika či doporučení přijdou v dané chvíli vniveč.
Výtku je proto třeba pronést tak, aby ji daná osoba nevnímala jako útok. Tedy tak, že výtku podáte co nejkonkrétněji a zároveň dotyčného pochválíte, že v jiné oblasti se naopak jeho práce zlepšila.
Čtěte také |
V některých případech je však lepší se výtky zdržet. A to tehdy, když na základě naší zkušenosti je téměř jisté, že se naše poznámka dané osoby dotkne a její reakce bude nepřiměřená, zbytečně obranná, nebo naopak útočná. V takových situacích naše kritika za hádku nestojí. Případně s ní můžeme vyčkat na vhodnější chvíli.
Když víte, co přijde, můžete se na to připravit
Předvídání, jak se určitá osoba zachová, pomáhá i v dalších případech. Příkladem je situace, kdy se v našem okolí vyskytuje spolupracovník, který není nikdy schopen přijít včas ani včas odevzdat úkoly, i když o to byl opakovaně požádán.
Když předem s jistotou víte, že odevzdává úkoly se zpožděním, můžete se podle toho zařídit. Například tak, že se budete snažit s ním příliš nespolupracovat, a je-li to možné, pak ani nebýt ve společném týmu, který je pověřen termínovanými úkoly.
Pokud se spolupráci s ním vyhnout nemůžete, k jeho zvyklostem přihlédněte tím, že mu termín dokončení úkolu zkrátíte, případně ho požádáte, aby s ním začal dříve. Prodloužení času, který má k dispozici, totiž nepomůže: svůj úkol odevzdá pozdě kdykoli, bez ohledu na to, jaké množství času na něj má.
V nejhorším případě, kdy pozdnímu odevzdání úkolu zabránit nelze, můžete svůj problém omezit aspoň tím, že s ním budete ve svém plánování počítat.
Předvídat určité jednání osob nám pomůže i lépe zvážit, co komu říci a co nikoli. Když například zjistíte, že určitý spolupracovník roznáší pomluvy, pak uděláte lépe, když se kontaktu s ním vyhnete. Není-li to možné, vyvarujte se alespoň v jeho blízkosti jakýkoli osobních poznámek či informací, které nechcete dále šířit.
Pokud totiž danou osobu požádáte, aby si sdělovanou informaci nechala pro sebe (a ta nám to skutečně slíbí), nemůžete jejímu slibu věřit. Její záměry při „rozšiřování informací“ nemusí být špatné a osoba samotná nemusí být zlá. Roztrušování osobních informací však patří k jejím trvalým zvyklostem, s nimiž si sama nedokáže poradit. Nejsnadnějším řešením, jak se při styku s ní budoucích problémů vyvarovat, je kousnout se při pokušení sdělit něco osobního do jazyka.
Schopnost předvídat reakce ostatních nám pomůže i k rozhodnutí, s kým trávit čas. V neposlední řadě bychom ji však měli uplatnit i vůči sobě. I vaše chování se totiž zpravidla opakuje a je předvídatelné. Může být tak i tím, co pravidelně vyvolává spory, nebo nepříznivé jednání ostatních podporuje.
