V každé páté firmě podnikající na území České republiky má podíl zahraniční subjekt. Podle analýzy společnosti Bisnode zde nejvíce investují Rusové, Slováci, Němci a Rakušané, Ukrajinci, Italové a Nizozemci. Navíc je mnoho českých společností v kontaktu se zahraničními partnery či institucemi Evropské unie.
Může se hoditDali jste si předsevzetí do nového roku, že si najdete novou a lepší práci? My ji pro Vás máme. Vybírejte z aktuálních volných míst na jobDNES.cz. |
Stále více lidí proto v práci komunikuje v cizích jazycích. Jenže ne všichni to zvládají tak, jak to jejich šéfové očekávají. Tři čtvrtiny Čechů uvádí, že umí alespoň jeden cizí jazyk. V reálném životě se však domluví jen menší část z nich. Vyplynulo to z průzkumu agentury STEM pro CzechInvest. Nejlépe jsou na tom údajně řídicí a odborní pracovníci, ovšem u dělnických profesí se nedomluví jinak než česky polovina lidí.
Na zdokonalení jazykových dovedností v současnosti pracuje jen asi pětina lidí. „Přitom výborná znalost jazyka znamená výborné pracovní místo. Jazyk člověku ulehčuje nejen pracovní život, dává mu svobodu, možnost volby. A tuto výhodu má u nás zatím jen malé procento lidí,“ říká Jakub Štefeček, spolumajitel jazykové školy James Cook Languages.
Ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi patří Češi se znalostmi jazyků k těm horším. „Spokojíme se s průměrností a máme nízké sebevědomí. Realita je taková, že Češi berou nejprve obyčejná místa a až teprve v práci se jazyk učí,“ tvrdí Jakub Štefeček.
Zájem je hlavně o němčinu a ruštinu
Jazykové schopnosti jsou jedním z klíčových požadavků většiny výběrových řízení. „Dobrou znalost angličtiny lze v současnosti považovat za stejně samozřejmou věc, jako jsou samotné odborné znalosti. A ve stále více oborech znamená znalost druhého jazyka klíčovou výhodu rozhodující o získání atraktivního postu,“ říká Jitka Součková ze společnosti Grafton Recruitment.
Nejvýrazněji lze tento trend sledovat především v technických oborech, ve strojírenství, stavebnictví, automobilovém průmyslu nebo informatice. Důraz na znalost jazyků roste i v oblasti financí a bankovnictví či v administrativě. „Lidé s dobrou jazykovou výbavou si mohou vydělat měsíčně i o několik tisíc korun víc než lidé bez znalosti jazyka,“ dodává Jitka Součková.
Stále více zaměstnavatelů hledá pracovníky schopné domluvit se německy, rusky, francouzsky a italsky. „Podle výsledků našich jazykových testů ale začínají znalosti uchazečů více korespondovat s požadavky firem. Naprosto dokonale mluví buď anglicky, nebo německy pouze něco kolem 2 % testovaných, ale na úrovni středně pokročilý a více pokročilý, se pohybovala zhruba třetina zúčastněných němčinářů i angličtinářů,“ dodává personalistka Součková.
Odmítáme mluvit, máme psychický blok
Když už jazyk ovládáme, lépe nám jde psaní. V mluveném projevu jsme slabší. „Písemný projev jde zaměstnancům obvykle výrazně lépe, mají čas si text promyslet a zkontrolovat, proto v tomto ohledu cítí větší jistotu. Ale v oblasti ústní komunikace máme značné rezervy. Někteří lidé mají psychický blok a bojí se mluvit,“ upozorňuje Kristýna Janstová, ředitelka jazykové školy Domluvte se.
Češi mají podle ní například strach z telefonování. Problém jim činí i situace, kdy se mají veřejně vyjadřovat, ať už při rozhovoru, ústním pohovoru, nebo při vystoupení na konferenci. Komunikační blok se může projevit i při zahraničních služebních cestách.
„Na trhu práce se lze setkat převážně se dvěma typy pracovníků. Jedním, co se stydí mluvit, a druhým, co naopak mluví vždy a za všech okolností, byť jeho penzum znalostí nemusí být příliš rozsáhlé. Vystačí si se základní slovní zásobou a faux pas si nepřipouští,“ poukazuje Kristýna Janstová.
Angličtina je u nás dorozumívacím jazykem
„Při pohovorech uchazeče pravidelně testujeme, zda jsou schopni komunikovat. Jsme ICT společnost, takže znalost angličtiny se v tomto odvětví předpokládá. A jsme vlastněni rakouskou matkou, angličtina je tedy dorozumívacím jazykem s našimi kolegy. Nižší úroveň angličtiny tolerujeme pouze u administrativních pozic, u kterých je kontakt se zahraničním prostředím minimální,“ říká Jan Mrvík, výkonný ředitel společnosti EDITEL, která je poskytovatelem služeb v oblasti elektronické výměny dokumentů.
Také v centru sdílených služeb Sony DADC jsou jazykové schopnosti nutností. „Zajišťujeme služby pro zákazníky v osmi zemích, zaměstnanci denně komunikují v sedmi jazycích. Základním jazykovým požadavkem je angličtina, dále pak němčina a francouzština a uplatnění u nás najdou i uchazeči se znalostí španělštiny, italštiny, polštiny či severských jazyků,“ říká personální ředitelka Sony DADC Magdalena Vroblová.
Od uchazečů v této firmě vyžadují znalost hlavního jazyka na úrovni C1. Stěžejním jazykem nemusí být ovšem jen angličtina. „Ta je v našem prostředí všeobecně základním jazykem, ale pokud uchazeči mají kupříkladu jako hlavní některý z germánských nebo románských jazyků, tolerujeme pak znalost samotné angličtiny na nižší úrovni,“ dodává Magdalena Vroblová.
