Někteří učitelé si stěžují, že se situace v českých školách kvůli finanční politice ministerstva školství nelepší. Z nedostatku peněz své nápady - jak obohatit výuku - nerealizují. Ukazuje se však, že nadšení, vůle a přehled pedagogů může školu výrazně povznést. Mimo jiné se lze připojit k aktivitám Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu - UNESCO a doplňovat tak dětem představy o dění ve světě a také prakticky rozšiřovat jejich schopnosti pracovat s počítačem a s cizím jazykem.
Dětský světový parlament
Slavit Nový rok společně s dětmi ze čtyřiadevadesáti zemí světa se poštěstilo žákům Základní školy Lupáčova v Praze 3, která se spojila se zástupci Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu, aby se stala účastníkem příprav světového dětského parlamentu. Tam by se řešila dětská problematika právě z pohledu dětí. Žáci ze Základní školy Lupáčova byli aktivní už od počátku příprav parlamentu. Ten se uskutečnil na sklonku roku 1999 na Novém Zélandu právě za podpory UNESCO. Déle než rok předtím byly děti spojeny internetem a utvářely podobu společné oslavy počátku posledního roku odcházejícího tisíciletí. "Z Nového Zélandu naši žáci zasílali zprávy z konference každý den internetem a počínali si s ním ve srovnání se svými vrstevníky z cizích zemí světa velmi dobře. Zdaleka neplatí, jak jsem se na Zélandu přesvědčil, že by žáci vyspělých zemí museli automaticky zacházet s internetem obratněji. I pro mnohé vyspělé státy byl e-mail a interaktivní noviny věc velmi vzdálená," tvrdí ředitel Základní školy Lupáčova Milan Hausner, nadšený propagátor počítačové a komunikační techniky.
Technika slouží výměně názorů
Podle Hausnera by měl každý žák základní školy v dnešní době získat alespoň minimální vzdělání v informatice. Svět je díky moderní technice stále menší a propojenější, a proto je zároveň dobré, že moderní komunikační technika sloužila i takovým akcím, jako byl právě světový dětský parlament. Podle Hausnera se ukázalo, že náboženské, kulturní a národní předsudky získávají děti od dospělých. Musí tedy ještě v dětství spolu naučit komunikovat, aby si mohli porozumět.
Diskuse o právech dětí
Zasedání dětského světového parlamentu trvalo dva dny. Žáci si vyměňovali názory především na dodržování dětských práv a na ochranu životního prostředí. Diskuse nad dětskými právy nebyly zdaleka formální. Do společné debaty zasahovaly různé politické, kulturní a náboženské fenomény, takže přijímání závěrečné charty nebylo jednoduché. Přesto se děti z různých konců světa na jejím znění shodly. "Za Českou republiku jsme přednesli zprávu o stavu dětských práv, která jsou v naší zemi vcelku dodržována, o situaci českých dětí v dětských domovech a o naší sbírce hraček pro děti z Kosova," informuje žák Jan Řezníček. "O České republice toho cizinci moc nevědí. Jméno naší země bylo ale dostatečně vidět při slavnostním vítání Nového roku, kdy plakát českých škol přidružených k UNESCO vyhrál v soutěži a dominoval tak vyzdobenému pódiu po dobu celého hlavního programu. Mohla jej tak vidět celá Země, neboť slavnostní akt přenášela CNN," říká žákyně Mariana Hošnová.
Středoškoláci se setkali v Paříži
Dva zástupci středních škol přidružených k UNESCO reprezentovali Českou republiku na Světovém parlamentu mladých v Paříži. Na akci připravovanou dva roky se sjeli středoškolští delegáti ze sto sedmdesáti pěti zemí světa. Diskutovali mimo jiné o výchově a vzdělání, životním prostředí, ekonomice, kultuře a komunikaci. "Sledovala jsem diskusi v sekci výchovy a vzdělání. V edli ji sami studenti a dospělí do ní nemohli zasahovat," sděluje učitelka semilského Gymnázia Ivana Olbrachta Iva Koptíková, která dva české delegáty doprovázela. "Byl jsem ve skupině se zástupci Číny, Madagaskaru, Norska, Rumunska a mnoha dalších států. Společně jsme besedovali o životním prostředí. Samozřejmě že jsme se dostali k mnoha dalším problémům, byl jsem tázán také na "matiční zeď", zda ještě stojí a proč jsme ji postavili," vypráví student ústeckého gymnázia Karel Klatovský. Na konci setkání přijali studenti manifest mladých pro 21. století, jehož konečné znění bylo předáno rovněž Generální konferenci UNESCO. Podobou manifestu by se měly rovněž zabývat vlády jednotlivých zúčastněných zemí. l
- čtvrtek 3. února 2000
