Práci, byť horší, je třeba brát nikoli jako nutné zlo, ale jako šanci a odrazový můstek na vyšší pozice.

Práci, byť horší, je třeba brát nikoli jako nutné zlo, ale jako šanci a odrazový můstek na vyšší pozice. | foto: Profimedia.cz

Je lepší vzít horší práci než být nezaměstnaný

  • 53
Nezaměstnaní jsou si v současné době ochotni pohoršit s platem až o čtyřicet procent. A to i kandidáti, kteří dříve pracovali na manažerských postech. Vzít, nebo nevzít horší práci? Zkušenosti úřadů práce naznačují, že nyní si na ni mnoho lidí odpovídá kladně.

Spousta nezaměstnaných vezme hůře placenou práci na nižší pozici, přestože mají díky své kvalifikaci a zkušenostem na víc. "Lidé cítí, že příležitostí je méně, že si nemohou tolik vybírat. Nastupují na nižší pozice za méně peněz, často dělají práci, která je tolik nebaví. Je to vidět hlavně na administrativních pozicích, kde začíná být přetlak. Češi nyní více stojí o pozice recepčních, asistentek, za vděk často berou i pozice ve výrobě, kterým se dříve vyhýbali," říká Jiří Halbrštát, marketingový manažer personální agentury Manpower.

Jak dodává, je to skupina lidí, která bývá často zadlužená a nemůže si dovolit o práci přijít. "To, že Češi některé pozice začali vnímat jinak, je vidět i na fluktuaci na takových postech, jako jsou skladníci, doplňovači zboží, pokladní, prodavači. Lidé už z těchto zaměstnání tolik neutíkají, ale spíše si tato místa drží," upozorňuje.

Podle personální konzultantky společnosti Pragma Ivy Válkové jsou dnes uchazeči o práci ochotní pohoršit si s platem o 30 až 40 procent. A to i kandidáti, kteří dříve pracovali na manažerských postech. "Nejdříve zazní požadavek sto tisíc korun měsíčně, později jim stačí padesát i čtyřicet tisíc. Půjdu dělat prodavačku, než se to zlepší, říkají bývalé asistentky. Vezmu i recepční nebo asistentku, uvedla zase překladatelka," vypočítává Iva Válková příklady "sestupů".

Ale záleží to i na kvalitě uchazeče, když jsou hodně dobří, na horší pozici nepřistoupí.

Lepší pracovat než mít mezeru

Nemůže je takový postup poškodit? Co mluví pro? Určitě peníze. Než vystačit s životním minimem, je určitě lepší vydělávat méně než doposud.

Argumentem pro je jednoznačně také "zaplněná kolonka v profesní historii." Firmy, u kterých se budete případně ucházet o další zaměstnání, se obvykle dívají podezíravěji na toho, kdo několik měsíců nepracoval. Vyptávají se na důvody, zkoumají, zda za tím není vaše neochota pracovat, neschopnost a podobně.

I na nižší pozici se můžete naučit nové věci a nasbírat zkušenosti. Pokud jste byli zvyklí například řídit, a nyní pracujete na místě podřízeného, uvidíte problémy z druhé strany. „Pohled druhýma očima“ pak můžete využít, až se vrátíte zpět na svoji původní pozici.

Nikde není předem dáno, že na horší pozici ve firmě zůstanete. Pokud budete schopní a ukážete, co ve vás je, můžete časem profesně růst a získat lepší místo.

Dokažte si pružnost

Nespornou výhodou je podle psychologa Tomáše Vašáka, který se mimo jiné zabývá personálním poradenstvím, i to, že si člověk otestuje svoji pružnost, tedy schopnost přizpůsobit se podmínkám. "Taková práce může přinést i vedlejší efekt. Třeba objevíte, že nové místo vyhovuje víc než původní profese. Zkusíte, co byste za běžných okolností nevyzkoušeli, a může vás to v kariéře i posunout," říká.

Může se hodit

Velký přehled volných pracovních míst s možností vkládat inzeráty na www.jobdnes.cz

Nemůže horší práce uškodit v budoucí kariéře, nezhorší vaše postavení při dalším přijímacím pohovoru na místo odpovídající vaší kvalifikaci a dosavadní praxi, když potenciální zaměstnavatel nebo personální agentura zjistí, že například "pan inženýr prodával lahůdky?" "Teoreticky by takový sestup z pozic, zejména u manažerů, vliv mít mohl," míní Tomáš Vašák. Jenže v současnosti je možné hřešit na okolnosti. V době krize a rostoucí nezaměstnanosti totiž mohou zaměstnavatelé zohlednit, že pracovník horší práci vzít musel, protože neměl na vybranou. Rozhodoval se mezi pozicí nezaměstnaného a místem, které sice neodpovídá jeho kvalifikaci, ale je volné.

A jaké jsou nevýhody? Podle Tomáše Vašáka často chybí člověku, který vezme horší práci, motivace. Práce ho nebaví, netěší a nedosahuje v ní dobré výsledky. "Může být i mnohem víc unavený," říká. Když člověk vezme práci "ze zoufalství", může se v ní potýkat i s konflikty a po čase stejně hrozí odchod.