Je oprávněné volání po vysokoškolsky vzdělaných sestrách v praxi?

  • 1
V souvislosti s legislativními změnami ve zdravotnickém školství České republiky na základě doporučení Evropské unie se mění požadavky na úroveň vzdělávání sester.

Evropská strategie Světové zdravotnické organizace (WHO European Strategy for Nursing and Midwifery Education) spolu s Mnichovskou deklarací podporuje jednotnou akademickou úroveň vzdělávání v oborech ošetřovatelství a porodní asistence, které by zajistilo vhodnou úroveň základní přípravy sester a porodních asistentek a zároveň by bylo vstupní branou pro kontinuální vzdělávání sester v budoucnosti. Průzkum se soustředil na zmapování poptávky  po akademickém vzdělání zdravotních sester v kombinované formě studia  v jihomoravském regionu a v kraji Vysočina.

Tento článek informuje o výsledcích průzkumu o aktuální poptávce po vysokoškolském studiu sester ve zdravotnických zařízeních v uvedené oblasti.Evropská strategie Světové zdravotnické organizace (WHO European Strategy for Nursing and Midwifery Education) spolu s Mnichovskou deklarací podporuje jednotnou akademickou úroveň vzdělávání v oborech ošetřovatelství a porodní asistence (tedy bakalariát – hodnost bakaláře), které by zajistilo vhodnou úroveň základní přípravy sester a porodních asistentek a zároveň by bylo vstupní branou pro kontinuální vzdělávání sester v budoucnosti.

Absolventky tohoto typu studia budou způsobilé kvalifikovaně plnit stále složitější roli rovnocenného člena multidisciplinárního týmu v systému zdravotní péče v době, kdy se kontinuálně zvyšuje poptávka po službách zdravotní péče v celé Evropě. Významnou roli v procesu změn ve zdravotnickém vzdělávání hraje současný demografický trend (návrat některých nemocí příznačných pro 19. století, prodloužení střední délky života, nárůst počtu seniorů v populaci, nižší porodnost a vyšší mateřská a dětská mortalita spolu s přibývajícím počtem nemocí souvisejících se způsobem života).

Nedílnou součástí tohoto procesu jsou pak stále se zvyšující nároky na kvalitu poskytované ošetřovatelské péče jak ze strany příjemců ošetřovatelské péče, tak ze strany zřizovatelů zdravotnických zařízení. Vzdělání a získání profesní kvalifikace všeobecná sestra na akademické úrovni je v souladu se zákonem č. 96/2004 Sb. o nelékařských zdravotnických povoláních a je předpokladem pro výkon zdravotnického povolání bez odborného dohledu. Vzhledem k souvisejícím legislativním změnám a požadavkům na vzdělání u sester je potřeba saturovat nároky na vysokoškolsky vzdělané sestry vycházející z klinických pracovišť za předpokladu nepřerušení kontinuity pracovního procesu, tedy v rámci kombinované formy studia.
Počet obyvatel v celé České republice má stoupající tendenci.

Podle předběžných  statistických údajů ÚZIS (k datu 4. 1. 2005) o stavu a pohybu obyvatel žilo k 30. 9. 2004  v Jihomoravském kraji  1 122 915 obyvatel a v kraji Vysočina 517 317 obyvatel.Na základě uvedených faktů předpokládáme, že se bude zvyšovat poptávka po vysokoškolském typu vzdělávání sester v kombinované formě studia. Kombinovaná forma studia již několik let na LF MU v Brně probíhá za mimořádného zájmu studentů i klinických pracovišť a v současné době je curriculum vypracováno v souladu s nejnovějšími požadavky na akademické vzdělávání zdravotnických pracovníků v Evropské unii.

Pro zjištění aktuálních požadavků a poptávky po kombinované vysokoškolské formě studia sester bylo provedeno šetření. Oslovily jsme náměstkyně ošetřovatelské péče jednotlivých zdravotnických zařízení lůžkového typu v Jihomoravském kraji a kraji Vysočina. Náměstkyně oslovených zdravotnických zařízení byly požádány o tyto informace: celkový počet sester pracujících v daném zdravotnickém zařízení, počet vysokoškolsky vzdělaných sester, počet uchazečů (sester) o akademické studium a potřeby a požadavky na počet akademicky vzdělaných sester. Celkem bylo osloveno 30 zdravotnických zařízení (tento počet zahrnuje nejen velké nemocnice, ale také menší zdravotnická zařízení). Z uvedeného šetření vyplývá, že poptávka ze strany klinických pracovišť je velká. Konkrétně v současné době pracuje v oslovených zdravotnických zařízeních 113 sester s vysokoškolským vzděláním, dalších 46 studuje při zaměstnání.

Náměstkyně ošetřovatelské péče registrují k datu 21. 2. 2005 celkem 94 přihlášek ke studiu na vysoké škole v oboru všeobecná sestra. Lze předpokládat, že konečný počet uchazečů byl vyšší, a je jisté, že ne všechny uchazečky informovaly svého zaměstnavatele o této skutečnosti před přijetím ke studiu. Z uvedeného šetření také vyplývá, že potřeby a požadavky na počet akademicky vzdělaných sester se liší náhledem managementů a finančních prostředků jednotlivých zařízení. Výsledkem pak je celkový požadavek 373 vysokoškolsky vzdělaných sester v budoucnosti za současných podmínek v daném regionu. Dovolíme si zde pro ilustraci citovat některé názory náměstkyň ošetřovatelské péče:

„… pracovně starší sestry byly zděšené, že se v Brně distanční studium neotevíralo, protože

potřebu studia vidí …  šance vysokoškolského studia je pro ně tím pádem téměř nulová…“„Doufám, že i nadále bude možné, aby si pracující sestry mohly doplnit vysokoškolské vzdělání buď v kombinované formě studia, nebo v individuální formě. Pokud se uvažuje o prezenční formě studia jako jediné, uzavře se možnost VŠ vzdělání pro erudované sestry, které již pracují a znají problematiku svých pracovišť, a právě ty potřebujeme ve zdravotnických zařízeních.“


Potřeby a požadavky na akademicky vzdělané sestry:
„Tímto se intenzivně zabývám. Nedokážu s určitostí říci počet, protože se bude muset v budoucnu změnit struktura celé nemocnice, nejenom abychom byli ekonomicky efektivní,  ale aby byly splněny další požadavky. Tím je hlavně naplnění koncepce ošetřovatelství a zákon 96/2004, které je nutno navázat na lékařskou péči (akreditace, TQM…).
… Chtělo by to širokou odbornou diskusi všech zainteresovaných, tzn. poskytovatelů (zařízení), škol - institucí, plátců (pojišťovny), profesních organizací, nejlépe zaštítěnou MZČR.“

Dalším opodstatněním pro kombinovanou formu vysokoškolského studia sester na LF MU v Brně je fakt,  že v celém Jihomoravském kraji a kraji Vysočina neexistuje srovnatelný typ vzdělávací instituce zajišťující požadované vzdělávání pro sestry podle platné legislativy. Je předpoklad, že z důvodu řádné registrace sester pro výkon povolání bez odborného dohledu (povinné od roku 2006) bude nutné, aby z tohoto celkového počtu sester bylo v budoucnu zhruba 30–40 % vysokoškolsky vzdělaných všeobecných sester. V oblasti, kde bylo provedeno šetření,  je v akademickém roce 2004/2005 jedinou možností studia oboru všeobecná sestra studium na vyšších zdravotnických školách, konkrétně na SZŠ Brno a VZŠ J. Podsedníka – Brno, SZŠ a VZŠ Jihlava, SZŠ a VZŠ Třebíč, SZŠ a VZŠ Žďár nad Sázavou a na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně, která jako jediná garantuje vzdělávání v uvedeném regionu na akademické úrovni.

V akademickém roce 2004/2005 byl počet uchazečů o studium na LF MU v Brně v oboru všeobecná sestra 378 a do prvního ročníku bylo přijato pouze 54 studentů. To znamená, že šanci studovat tento obor dostane pouze každý šestý uchazeč. Paradoxně se tak přijetí do vysokoškolského studia nelékařských oborů stává obtížnějším než přijetí do oboru  všeobecné lékařství. Bakalářské studium v oboru všeobecná sestra - prezenční forma bylo na LF MU v Brně zahájeno v akademickém roce 2002/2003. Od té doby se počty uchazečů o studium kontinuálně zvyšují .

Závěrem lze shrnout, že poptávka po vysokoškolsky vzdělaných sestrách v jihomoravském regionu je zcela oprávněná a odpovídající současným moderním transformačním trendům ve zdravotnictví České republiky v souladu s požadavky Evropské unie. Je jisté, že proces transformace je dlouhodobý. Na cestě transformace čeká ještě mnoho objektivních i subjektivních překážek. Jednou z mnoha je ekonomická zátěž pro zdravotnická zařízení.

Je neoddiskutovatelným faktem, že vysokoškolsky vzdělaná sestra znamená pro zdravotnické zařízení měsíčně vyšší částku než sestra, která absolvovala jiný typ zdravotnické školy. Chceme-li však důsledně akceptovat požadavky moderní ošetřovatelské péče s aspekty multidisciplinární a týmové spolupráce, bude zařazení vysokoškolsky vzdělaných sester nezbytností.

Zdroj: Diagnóza v ošetřovatelství
Více informací: www.diagnoza.info

PhDr. Natália Beharková, Mgr. Andrea Pokorná, LF MU v Brně