Podnikat lze buď individuálně nebo kolektivně. Velmi zjednodušeně by se sice dalo napsat, že pro individuální podnikání slouží forma „fyzická osoba – podnikatel“ a pro společné podnikání se nejlépe hodí jakákoli forma právnické osoby. V tomto příliš zjednodušujícím tvrzení je ovšem nutné najít dvě podstatné výjimky.
Sdružení umožní společně podnikat fyzickým osobám a nemá status právnické osoby
Dvě či více fyzických osob se může sdružit ve formě sdružení fyzických osob a mohou podnikat společně bez nutnosti zakládat právnickou osobu (Podnikání ve sdružení? Proč to nezkusit i při zaměstnání). Na druhé straně je ovšem nutné přijmout fakt, že sdružení fyzických osob není příliš dobře právně ošetřeno. Jeho oporou je paragraf 829 Občanského zákoníku, avšak účetní a daňová oblast (zejména otázka daně z přidané hodnoty) je poměrně vágní. Z toho důvodu se mu někteří poplatníci raději vyhýbají.
Druhým aspektem částečně popírajícím tvrzení v úvodním odstavci je individuální forma podnikání prostřednictvím právnické osoby. Zde jde o možnost jednotlivce založit si jednu z forem kapitálových společností (s.r.o. nebo a.s.) a v nich být jediným společníkem respektive akcionářem. Právě rozhodování mezi podnikáním prostřednictvím fyzické osoby či osoby právnické by měla být věnována podstata tohoto komentáře. Na druhé straně je nutné si uvědomit, že rozsah komentáře nemůže pojmout detailní rozpracování jednotlivých oblastí a spíše se tedy zaměří na dílčí body celkového srovnání.
Administrativní hledisko – živnostník jednoznačně vítězí
Zahájení podnikání v případě fyzické osoby je neporovnatelně méně náročné z hlediska administrativy, zřizovacích nákladů a základního kapitálu. Fyzická osoba se totiž na rozdíl od všech právnických osob povinně nezapisuje do obchodního rejstříku a s tímto faktem odpadají nejen některé administrativní procesy, nýbrž i poměrně vysoké administrativní náklady (poplatky notáři apod.). Co se týče vkladu prostředků do podnikání, tak minimální základní kapitál je u společnosti s ručením omezeným 200 000 Kč a u akciové společnosti dokonce 2 000 000 Kč. Na druhé straně minimální osobní vklad podnikatele nikde stanoven není.
Fyzické osoby mohou vést daňovou evidenci, právnické osoby pouze účetnictví
Je logické, že každý z těchto subjektů musí vést nějakou formu evidence sloužící ke zjištění daňové povinnosti poplatníka. Podstatná skupina fyzických osob má možnost vést takzvanou daňovou evidenci. Tuto formu evidence nemohou vést pouze fyzické osoby, jejichž obrat překročil 15 000 000 Kč nebo ty, které jsou zapsány v obchodním rejstříku. Zmíněná obratová hranice je poměrně velkorysá a většina fyzických osob se do ní vejde (tudíž může vést daňovou evidenci).
Daňová evidence sama o sobě je pouhé zaznamenání příjmů a výdajů a lze tvrdit, že si je schopen ji vést každý živnostník sám. V podstatě jde pouze o jednoduchou formu evidence skutečných příjmů a výdajů, což má pro poplatníky určité výhody. V první řadě jde o výhodu v oblasti zásob, neboť u daňové evidence se peněžní výdaj spojený s nákupem stává ihned položkou snižující základ daně. Jinak je tomu u účetnictví, tam se výdaj spojený se zásobami stává daňově účinným až při jejich prodeji.
Podobnou výhodu nalezneme u pohledávek. V případě daňové evidence není samotné vystavení faktury daňově účinné (tím se stává až skutečný příjem od odběratele). Naopak u podnikatele vedoucího účetnictví je existence pohledávky zdanitelným výnosem bez ohledu na to, zda v budoucnu dojde k jejímu zaplacení či nikoli. Zjednodušeně řečeno pracuje účetnictví na principu časové souvislosti mezi náklady a výnosy, zatímco daňová evidence sleduje pouze skutečné finanční toky.
Daňová analýza – složité rozhodování, které vychýlí jakákoli změna v osobním životě podnikatele
O přeměně na právnickou osobu by rozhodně neměl v žádném případě přemýšlet živnostník, který dosahuje rozdílu mezi příjmy a výdaji v řádech desetitisíců či pouze několika set tisíc ročně. V takovém případě mu tato změna nepřinese žádný pozitivní úsporný efekt (vše spolknou náklady spojené s administrativou jako notář, účetní atd.). Naopak živnostník dosahující výsledku podnikání blížícímu se jednomu miliónu či více by již o takové možnosti měl reálně uvažovat.
Podívejme se, jak jsou zdaňovány výsledky podnikání v obou formách podnikání:
| Daň z příjmů fyzických osob (v Kč) | |||
| Základ daně | Daň | Ze základu přesahujícího | |
| Od | do | ||
| 0 | 121 200 | 12% | |
| 121 200 | 218 400 | 14 544 + 19 % |
121 200 |
| 218 400 | 331 200 | 33 012 + 25 % |
218 400 |
| 331 200 | A více | 61 212 + 32 % |
331 200 |
| Daň z příjmů právnických osob | |||
| Základ daně | Daň | ||
| 0 až nekonečno | Vždy 24 procent | ||
Pozn. Výše uvedené údaje platí od 1.1.2006
Komentář k tabulce: Z výše uvedených údajů vyplývá, že zatímco právnické osoby jsou zdaňovány konstantní sazbou daně z příjmů (pro rok 2006 zmíněných 24 procent), tak osoby fyzické jsou zatíženy pásmově. Má-li tedy fyzická osoba daňový základ kupříkladu dva milióny korun, tak pouze nepatrná část je zatížena nižšími daňovými sazbami a naopak podstatná část hrozivými 32 %. Jinými slovy se dá vytvořit již jednou vyslovený závěr, že o přeměně formy podnikání na právnickou osobu by měli přemýšlet především ti, kteří mají natolik úspěšné podnikání, že jsou zatíženi v podstatné míře právě touto nejvyšší daňovou sazbou (32 %).
Aby to ovšem nebylo příliš jednoduché, tak by si měl každý podnikatel zodpovědět další otázku. Jakým způsobem hodlá naložit s čistým ziskem z podnikání? Schéma fungování výplaty zisku opět nabízí následující tabulka:
| Fyzická osoba | Právnická osoba | ||
| Realizace čistého zisku z podnikání | Realizace čistého zisku z podnikání | ||
| Čistý zisk ponechán v podnikání | Čistý zisk vybrán z podnikání jako osobní spotřeba | Čistý zisk ponechán ve společnosti | Čistý zisk vyplacen jako podíl na zisku |
| Dále se nezdaňuje | Dále se nezdaňuje | Dále se nezdaňuje | Zdaňuje se srážkovou daní 15 % |
Komentář: Tato tabulka jednoznačně znevýhodňuje společníky s.r.o., kteří v případě zájmu o výplatu podílů na zisku ještě musí zaplatit státu velmi bolestných 15 % z výplaty podílů. Z toho plyne závěr, že očekávaná výplata zisku ze strany podnikatele by měla hrát vedle daňových sazeb zásadní roli ohledně volby formy podnikání.
Vzhledem k velké složitosti a individuálnímu přístupu si zkusme s velkou dávkou nadhledu porovnat výhody a nevýhody obou forem podnikání do závěrečné tabulky:
| Fyzická osoba | Právnická osoba (s.r.o.) | |
| Náročnost se založením | + | - |
| Zřizovací náklady | + | - |
| Náklady na vstupní kapitál | + | - |
| Riziko úpadku a podnikatel | - (ručí svým majetkem) | + (ručí pouze do výše vkladu) |
| Daň z příjmů | - (závisí ovšem na výši daňového základu) | + (u vysokých daňových základů) |
| Distribuce čistého zisku | + | - (zátěž srážkovou daní) |
| Odvody na zdravotní a sociální pojištění | - (zvyšuje se vyměřovací základ pro výpočet odvodů) | + (možnost kombinovat druh příjmů podnikatele na obchodně právní a pracovně právní) |
Zda zůstat živnostníkem či se transformovat na s.r.o.? Odpověď je velmi složitá. Doporučení by vám měl dát daňový poradce po důkladné diskusi nad výše zmíněnými body. Navíc se situace u stejného podnikatele může změnit během pár měsíců a je nutné ji s ohledem na tyto skutečnosti modifikovat.
Vezměme si takovou pro laika nepodstatnou okolnost jakou je sňatek podnikatele nebo narození dítěte. Tato okolnost dává tomuto srovnání hned jiný rozměr, neboť jako podnikající fyzická osoba má možnost buď uplatnit institut spolupracující osoby nebo využít institutu společného zdanění. Taková změna tedy pořádně zamíchá modelovými výpočty a pokud nejste skutečně daňově znalí, tak nejvýhodnější variantu nenaleznete.
 |
Zahraniční obchod: Víte, jak minimalizovat kurzové rozdíly? Více ZDE. |
Jak podnikáte vy? Uvažujete o transformaci na s.r.o.? Podělte se s námi o zajímavé zkušenosti z vašeho podnikání?
