Je pro vás penzijní připojištění lepší než mzda?

Hledáte výhodný způsob, jak si zabezpečit životní úroveň ve stáří? Váš zaměstnavatel si může příspěvek na Vaše penzijní připojištění odečíst z daní. Může vám tak při stejných nákladech nabídnout více peněz, než které by vám vyplatil ve formě mzdy.

Ukázat fungování příspěvku zaměstnavatele a daňových výhod v porovnání s klasickým zvýšením mzdy zaměstnance lze na praktických příkladech.

Pokusíme se o to, a to na zjednodušených příkladech, kdy se „podíváme“ na výplatní pásku našeho „pana Josefa Nováka“, který má příjem dejme tomu rovných 12 tisíc korun hrubého měsíčně (aby se nám to dobře počítalo).

Vyjděme z toho, že nynější stav jeho výplatní pásky má následující podobu:

Za předpokladu, že náš modelový „pan Josef Novák“ má hrubý plat uvedených
12 000 korun, vedle těchto osobních nákladů dalších
4 200 Kč představují dodatečné náklady zaměstnavatele s jeho zaměstnáváním (zákonné odvody).

Penzijní připojištění ve víru změn. Do starobní penze nejdříve v 60 letech. Více ZDE.

Řešme první případ, tj. situaci, kdy se zaměstnavatel pana Josefa Nováka rozhodne, že svým zaměstnancům bude zvyšovat jejich příjem – například pro příští rok o 3 % – a rozhoduje se mezi dvěma způsoby: Zda bude zvyšovat mzdy „klasicky“, a nebo začne svým zaměstnancům přispívat na jejich penzijní připojištění. Nebude zkoumat to, kdy budou moci zaměstnanci uvedené efekty čerpat, ale bude ho zajímat pouze ekonomická stránka obou krajních variant.

Ani my nediskutujme samostatně smíšenou variantu, kdy se zaměstnavatel rozhodne jak ke zvýšení platů, tak k zahájení plateb na penzijní připojištění se státním příspěvkem, protože i náklady na tuto variantu budou z následujících pohledů patrné.

Porovnejme proto dvě základní alternativy: V prvním sloupci uvedeme variantu přímého zvýšení mzdy, kdežto ve druhém variantu poskytování příspěvku na penzijní připojištění, a to vždy ve stejné výši 3 % z hrubého příjmu (abychom šli až na horní hranici, kterou novela připouští), což z 12 tisíc korun představuje v obou případech 360 Kč měsíčně.

Převeďme výsledné údaje do přehledu srovnávajícího obě varianty, a budeme vyčíslovat finanční efekt jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance:

Závěr k našemu prvnímu případu je jednoznačný: Pokud se zaměstnavatelrozhodne svému zaměstnanci zvýšit jeho příjem místo zvýšení jeho mzdy poskytnutím stejně vysoké částky (tj. vždy 3 % z hrubé mzdy, tj. o 360 Kč v podobě příspěvku na penzijní připojištění), ušetří tím zaměstnavatel 35 % z odvodu na sociální a zdravotní zabezpečení, kdy místo 4 326 Kč odvede jen 4 200 Kč, tj. o 126 Kč méně měsíčně, resp. o 1 512 Kč méně ročně. Finanční efekt pro zaměstnance ve zvýšení jeho příjmu je v ročním vyjádření podobný, a činí 12 × 106 Kč = 1 272 Kč. setkali s řadou postupů.

Ukázky z knihy
Jaroslava Šulce: Penzijní připojištění

---

Úryvek je z knihy "Penzijní připojištění
(2. aktualizované a rozšířené vydání)" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Naučte se investovat
Zákoník práce - úplné znění s výkladem