Sedmatřicetiletá Ivana si už od dětství přála pracovat se zvířaty. Absolvovala proto zemědělskou školu. Bydlí však ve městě a tak v blízkosti nenašla jako zootechnička žádné uplatnění. „Na přírodovědeckou fakultu jsem se nedostala, a proto jsem hledala práci mimo obor. Jednu dobu jsem dokonce prodávala v obchodě,“ vzpomíná. Ivana časem získala místo asistentky v reklamním studiu a tam také objevila, že má kreativní nadání. Naučila se grafické programy a dnes navrhuje a řídí celé reklamní kampaně. „Rodiče mě nikdy nevedli podobným směrem, většinu času jsme trávili v přírodě a sportem. Netušila jsem, že bych něco takového zvládla a byla v tom i úspěšná,“ dodává.
Podobných případů je celá řada. Na mnoha postech pracují lidé, jejichž vzdělání je tomu, co dělají, vzdálené. Podle psychologa a personalisty Jindřicha Vaňka z firmy GVC Marketing je v patnácti letech ještě velmi brzo, aby se člověk s jistotou rozhodl, kam bude směřovat jeho profesní kariéra a aby si vybral tu nejvhodnější školu. Řídí se spíše emocemi. „Někdy mladé lidi ve výběru povolání hodně ovlivňují rodiče, aniž by tušili, že jejich potomek má vlohy pro úplně jiný obor,“ říká Vaněk. V době, kdy se žáci rozhodují, kam na studium, nejsou ještě natolik zralí, aby uměli situaci na trhu práce dobře vyhodnotit. „Nechají se přesvědčit od rodičů nebo přátel, že to a to je pro ně nejlepší a potom zjistí, že práce ve vystudovaném oboru je nebaví nebo jim prostě nepasuje,“ dodává konzultant personální agentury Aditus Petr Čaboun.
Praxe má větší váhu
V databázích personálních agentur je mnoho uchazečů o místa, kteří mají v životopisech uvedenou několikaletou praxi v profesích zcela odlišných od toho, co studovali. Naštěstí většina zaměstnavatelů přihlíží spíše právě k praxi a k osobnosti dotyčného uchazeče než k samotnému vzdělání. Člověk, který je přizpůsobivý a rychle se učí, zvládne změnu profese obvykle bez problémů. „Samozřejmě se to netýká úzce specializovaných oborů jako je jaderná fyzika či lékařství,“ říká Čaboun. „Snadnější to mají absolventi vysokých škol, u středoškoláků si firmy více prověřují a testují, zda je například uchazeč se vzděláním v gastronomii na technické místo ten pravý.“
 |
Platy žen: cení si vás v práci stejně jako vašeho kolegu? |
Ke změně nutí lidi finance
V mnoha případech, kdy nastoupíme na místo, které jsme si vysnili a zároveň na něj i několik let studovali, přijde zklamání v podobě nízkého platu. Mnozí se pak poohlédnou po práci v jiném oboru, i když třeba méně zajímavé. „Vím o středoškolácích nebo absolventech vyšších odborných škol, kteří řídí nákladní auta, protože mají příjem několikanásobně vyšší, než kdyby zůstali u své kvalifikace. I moji kolegové v oboru psychologie někdy odcházejí na personální oddělení firem, kde si vydělají více peněz,“ poznamenává Vaněk.
Mimo profesi pracují i ti, kteří marně hledají na trhu práce uplatnění. Za volantem sedí už dva roky i devětadvacetiletý Zdeněk Mráz, absolvent gymnázia a dvou ročníků vysoké školy. „Někteří známí se na mě začali dívat přes prsty, ale na vysoké se mi narodil syn a jen s gymnáziem jsem slušně placenou práci nenašel. Přestal jsem usilovat o nějaké vyšší postavení a jezdím s kamionem. Není to můj sen, ale vydělám si,“ dodává. Zvykl si a když někdy vidí své stresované kamarády podnikatele, je rád, že má chlapskou, dobře placenou práci, není na nikom závislý, nemá dluhy a klidně spí.
Majitel společnosti s interiérovými doplňky Tomáš Fenclík má ve své firmě obchodníka, který sice vystudoval vysokou lesnickou školu, ale má obchodní talent, cit pro výběr zboží a umí si perfektně zorganizovat čas. Proto je velmi cenným členem týmu. „Bohužel své znalosti ze studia uplatní jen při firemních výletech do hor, kde se od něj dozvíme spoustu zajímavostí,“ konstatuje Fenclík.
K výběru povolání přistupujte s rozumem
Jak předejít tomu, abychom si mnoho let neukládali v lavicích do hlavy kvanta informací, které pak z větší části nevyužijeme. Psycholog Vaněk radí přistupovat k výběru studia racionálně. Jak ze strany žáka, tak rodičů. V psychologicko-pedagogických poradnách jsou k dispozici testy a dotazníky zájmů, schopností a dovedností, které pomůžou odhalit, na jaký obor se hodíte. Neškodí ani konzultace s psychologem. Doma se pak v rodinném kruhu společně informujte, jak si které profese stojí na trhu práce, jaké jsou v oblasti příjmy, ať se později nedostaví zklamání. Vzdělávat se však můžete i během zaměstnaní, třeba v jazycích nebo dalších oblastech, které vás zajímají. Situace na trhu práce se stále mění a co bylo na výsluní teď, za pár let už být nemusí.
