Procentní výměra řádného starobního důchodu se zvyšuje za každých 90 kalendářních dnů další výdělečné činnosti o 1,5 procenta výpočtového základu (jde o takzvanou "práci na procenta"). Za výdělečnou činnost se přitom nepovažují doby dočasné pracovní neschopnosti, neplaceného pracovního volna a neomluvené nepřítomnosti v práci.
Kdy si lze přivydělat ke starobnímu důchodu
Jaké musí člověk splnit podmínky, aby mohl zároveň pobírat důchod i mzdu? Řádný starobní důchod se při zaměstnání na základě pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti vyplácí jen tehdy, je-li tento pracovní vztah sjednán na dobu určitou. Další podmínka se týká již všech důchodců (s výjimkou důchodců starších 65 let) a spočívá ve sledování výše hrubého příjmu (včetně nemocenských dávek) v období dvou let od dosažení důchodového věku (nikoliv v období dvou let od přiznání důchodu). V tomto období se důchod vyplácí jen tehdy, pokud příjem nepřesahuje dvojnásobek životního minima platného pro jednotlivce. V roce 2002 je tímto dvojnásobkem částka 8200 korun.
Příklad: Poživatelka starobního důchodu si s bývalým zaměstnavatelem dojednala krátkodobou výpomoc od 15. dubna do 31. července se mzdou 12 000 Kč měsíčně. V červenci se dohodla se zaměstnavatelem na neplaceném volnu z důvodu péče o vnuka v rozsahu dvou týdnů. V dubnu jí náležela mzda 6000 Kč a v červenci 6500 Kč, a proto v těchto měsících jí výplata důchodu náleží; v květnu a červnu jí náležela mzda 12000 Kč, a proto jí výplata důchodu nenáleží. Jak je to u důchodců podnikatelů?
Při podnikání nebude vyplácen řádný starobní důchod v období dvou let po vzniku nároku na tento důchod důchodci-podnikateli v těch kalendářních měsících, ve kterých má povinnost platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění z měsíčního vyměřovacího základu, který je vyšší než uvedený dvojnásobek životního minima, tedy 8200 korun. Předčasné starobní důchody se při výdělečné činnosti do dosažení důchodového věku nevyplácejí a po dosažení tohoto věku pro ně platí stejná pravidla jako pro výplatu řádného starobního důchodu. Dohoda o provedení práce (která se podle zákoníku práce sjednává na konkrétní pracovní úkol, jestliže rozsah práce není vyšší než 100 hodin) a další vztahy, které nezakládají účast na důchodovém pojištění, výplatě starobního důchodu (řádného i předčasného) nebrání.
Jak vybrat správný den odchodu do důchodu
Říká se, že je každý svého štěstí strůjcem. To může platit i při odchodu do starobního důchodu, neboť den, od kterého má být důchod přiznán, si určuje každý sám při podání žádosti o důchod. Výši důchodu přitom může v některých případech ovlivnit i rozdíl pouhého jednoho dne. Při rozhodování, který den pro přiznání důchodu zvolit, aby byl důchod co nejvyšší, je třeba vzít v úvahu více faktorů.
Hraniční situací je vždy přelom kalendářního roku, kdy vzniká otázka, zda do důchodu odejít ještě letos (například od 31. prosince), nebo až v příštím roce (například od 1. ledna). Při rozhodování je třeba vzít v úvahu délku rozhodného období pro zjišťování výpočtového základu (například při odchodu do důchodu od 31. prosince 2002 se výdělek za rok 2002 nebude brát v úvahu, zatímco při odchodu od 1. ledna 2003 již ano), výši redukčních hranic při stanovení výpočtového základu (v roce 2002 platí jako redukční hranice částky 7100 Kč a 16 800 Kč, zatímco v roce 2001 platily částky 6600 Kč a 15 300 Kč). Důležitá je i výše koeficientů nárůstu všeobecného vyměřovacího základu, které jsou v následujícím roce vždy o něco vyšší než v předchozím roce a vliv nařízení vlády o zvýšení důchodů (například důchody přiznávané v roce 2001 se automaticky zvyšovaly podle nařízení vlády o zvýšení důchodů v roce 2001 o 8 procent procentní výměry, zatímco důchody přiznávané v roce 2002 se již takto nezvyšují).
U předčasných starobních důchodů je vhodné přesně spočítat počet chybějících dnů do dosažení důchodového věku, aby byl celý násobek 90 dnů, popřípadě o několik dnů méně (nikoliv však více). Při splnění podmínek pro oba typy předčasného starobního důchodu je účelné zvažovat, který typ důchodu bude výhodnější - u prvního typu je vyšší snížení, avšak lze žádat o přiznání řádného starobního důchodu, u druhého typu je nižší snížení, avšak nárok na řádný starobní důchod je již vyloučen. U všech starobních důchodů je dobré vzít v úvahu počet získaných dnů doby pojištění k předpokládanému dni odchodu do důchodu. Chybí-li například ke dni 1. dubna do celého roku 30 dní (bylo získáno 40 let a 335 dní, avšak ke zbytku 335 dní se nepřihlíží), je rozumné o důchod žádat až od 1. května (kdy bude získáno celých 41 let), pokud ovšem do tohoto dne bude trvat zaměstnání. Možností, odkdy odejít do starobního důchodu, je zpravidla více, a vyplatí se proto zvážit všechny v úvahu přicházející varianty.
Výzva
Ve třech textech se vám odborník Jan Přib snažil přiblížit důchodovou problematiku. Pokud jste nenašli v článcích vše, co vás zajímá, napište nám.
MF DNES
příloha Zaměstnání - úterý
Na Příkopě 31
111 21 Praha 1
