Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jeden (ne)povedený experiment

  16:26aktualizováno  16:26
Byla to loterie. Jedna z vůbec nejoriginálnějších a nejriskantnějších při obnově soukromého vlastnictví v bývalých komunistických zemích. Před deseti lety - 1. října 1991 - se v tehdejším Československu rozpoutala bezprecedentní akce: kuponová privatizace. Stát nabízel každému za pouhou tisícikorunu podíl na majetku v souhrnné hodnotě 300 miliard korun.

"Jedinou metodou, jak neprodat podniky lacino, je dát je zadarmo," řekl tehdy Václav Klaus. Tak odstartovala privatizace po česku. Na dlouhé roky hluboce poznamenala nejen ekonomiku, ale celou českou společnost. Tehdy se totiž utvářely obsahy slov podnikání, bohatství, postavení nebo slušnost. Právě po kuponové privatizaci dalo Česku světu slovo tunelování.

Bez peněz a práva

Dnes s odstupem deseti let se většina významných ekonomů shoduje, že kuponová privatizace jako český recept přechodu k soukromému vlastnictví byla nešťastná. Odehrávala se totiž bez dvou základních věcí nezbytných pro samu podstatu soukromého vlastnictví. Bez peněz a práva. Autoři kuponové privatizace chtěli uvést svůj originální projekt do života co nejrychleji. Chtěli využít nadšení lidí pro změny. Tahle navíc každému slibovala pár, či dokonce mnoho tisíc do rodinné pokladny. Báli se také obrovské administrativy a byrokracie, která by provázela klasickou privatizaci - prodeje strategickým partnerům. Inzeráty, výběrová řízení, poradci, diskuse a dojednávání podmínek se skutečnými vlastníky jsou i v ideálním případě otázkou měsíců. Když vezmeme v úvahu, kolik podniků měl stát na prodej, šlo vlastně o roky. Pro strůjce českých ekonomických reforem to byla nepřijatelná liknavost. Pro "výprodej" majetku do ciziny navíc chyběla politická vůle. Právě tímto směrem se přitom vydalo Maďarsko či Slovinsko, které jsou dnes renomovanými ekonomy označovány jako příklady úspěšné privatizace. Rozhodně pak nebyl čas ani na přípravu nových zákonů. Ekonomika sprintovala míle před právem. "Se vší odpovědností tvrdím, že rozhodnutí odložit kuponovou privatizaci na lepší legislativní časy, by se rovnalo rozhodnutí kuponovou privatizaci nekonat," prohlásil jeden ze strůjců kuponové privatizace a současný člen Komise pro cenné papíry Tomáš Ježek v roce 1996. A tak se majetek za miliardy valil republikou. Od lidí do fondů. Z fondů do bank. Tam a zpět. Žádná omezení, žádné hranice. Velcí vlastníci snadno vytáhli z firem veškerý majetek a drobným zbyly v rukou namísto akcií bezcenné cáry papírů. Hranice mezi krádeží ani chytrou investicí se ztrácela v mlze. Šikovní hráči typu Viktora Koženého či Motoinvestu dokázali shrábnout od lidí i z podniků miliardy a ještě si užívali společenské prestiže respektovaných finančníků. Nechovali se nelogicky. Dělali jen to, co si mohli dovolit. "Lidé vždy dělají to, co je pro ně nejvýhodnější, to je základní princip. Pokud je nejjednodušší zbohatnout tím, že kradou, pak kradou. Klíčový problém je, že na začátku transformace bylo snazší krást než vydělat si prací," říká profesor Joseph E. Stiglitz, bývalý viceprezident Světové banky, a dodává: "Výsledkem je, že většina kreativních lidí napnula síly k tomu, aby zbohatli nepoctivým způsobem."

Pro ostatní přínos...

Česká republika jako celek kuponovou privatizací nezbohatla. Výkon ekonomiky je dnes zhruba stejný jako na začátku transformace. Majetek státu se snížil, a naopak vzrostly dluhy. Reálné platy lidí dostihly úroveň roku 1989 teprve nedávno. Naopak v Maďarsku, Slovinsku, ale i Polsku se bohatství země rozrůstalo. I tady sehrála kuponová privatizace významnou roli. Noví vlastníci firem, ať už "dikové" či fondy, většinou peníze na jejich rozvoj ne měli. Na rozdíl od podniků, kam přišli zahraniční investoři s finančním zázemím, do českých "kuponových" firem žádné peníze od vlastníků nemířily. Ke slovu se tak dostaly státem ovládané banky a k úvěru od nich většinou vlastníci, kteří měli dobré politické kontakty. Rodil a utužoval se klientelizmus. "Památkou" na tyto obchody odporující veškerým ekonomickým pravidlům jsou stovky miliard špatných úvěrů, které od finančních domů převzala Konsolidační banka. Dnes jen prohlubují obrovský státní dluh České republiky.

Vystřízlivění: rok 1997

V jakém stavu byla velká část "kuponových" podniků, naplno odhalila krize v roce 1997. Dluhy výrazně podražily - až k dvaceti procentům ročně. I poctiví, avšak finančně slabí vlastníci přestali dluhy splácet. Prostě na to neměli. Právo začínalo pozvolna, ale přece jen stahovat zpoždění za ekonomikou. Přicházely první bankroty předlužených firem. Lidé ztráceli práci, některé firmy neměly ani na platy. Právě tak pocítila řada lidí nepřímo důsledek kuponové privatizace na vlastní kůži. Na rozdíl od prvního setkání s kuponovým experimentem - knížkou proměněnou často v mnoho tisíc korun - byl tento kontakt velmi nepříjemný. Je samozřejmě i řada "kuponových" podniků, které jsou velmi úspěšné. Když však většina významných ekonomů hodnotí kuponovou privatizaci jako celek, nepovažují ji ve srovnání s jinými metodami či zeměmi za příliš zdařilou.

Autor:



Nejčtenější

Chtěl utáhnout nájem, tak začal podnikat a už má sedmičlenný tým

Radek Danč, provozovatel brněnské společnosti Internesto

Radka Danče dovedla k podnikání před pár lety tak trochu finanční nouze. Jako student bydlel v centru Brna a kamarád z...

Proč jsou kanály kulaté? Obvyklé i nezvyklé otázky padající u pohovorů

Ilustrační snímek

Při pracovním pohovoru čelí uchazeči různým otázkám personalistů. Třeba dotaz „Jaké jsou vaše silné a slabé stránky?“...



Zažil úspěch i pád. Dnes mluví o renesanci podnikání se zážitky

Jan Hájek

Před deseti lety založil firmu na zážitky. Lidem nabízí lety balonem, jízdu v rychlém autě, adrenalin ve větrném tunelu...

Kvíz: volno na svatbu či stěhování. Kdy ho musí firma proplatit?

Ilustrační snímek

Pokud jste zaměstnaní, pak určitě víte, že máte nárok na dovolenou. Jak je to ale v případech, kdy do práce nemůžete...

Tři osvědčené zásady, jak se vyhnout pracovnímu stresu z termínů

Ilustrační snímek

Stresuje vás, že máte před sebou úkol s pevně stanoveným termínem, o kterém víte, že je šibeniční? Nebo se umíte...

Další z rubriky

Češi na důchod nemyslí. Spoří si, až když je pozdě, říká odbornice

Marie Zemanová

Říká se, že na smrt a na důchod se nikomu nechce moc myslet. A to podle ředitelky ČSOB Penzijní společnosti a...

Polovina Čechů dá pod stromeček peníze, je to podle psychologa správné?

Ilustrační snímek

Darovat k Vánocům obálku s penězi v letošním roce plánuje 48 % Čechů. Vyplynulo to z aktuálního průzkumu finanční...

Průzkum: učitelé si půjčují, nejvíc spoří zdravotníci a finančníci

Ilustrační snímek

Jak hospodaří s penězi vybrané profese, zjišťoval průzkum Kantar TNS pro společnost KRUK, která pořádá 13. a 15....

Další nabídka

Kurzy.cz

MONETA v hledáčku Société Générale? Francouzi nakoupili již 1% akcií
MONETA v hledáčku Société Générale? Francouzi nakoupili již 1% akcií

Mateřská společnost Komerční banky francouzská Société Générale kapitálově vstoupila do další domácí banky - MONETA Mon... celý článek



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.