Právě tým odborníků z tohoto ústavu připravoval část testů, které byly použity při letošním testování, a ministerstvo ústav hodlá pověřit úkolem vzdělávací standardy zpracovat.
Pokud budou státní maturity za tři roky, postihnou už letošní absolventy prvních ročníků. Neměli by ale mít právo dokončit školu za stejných podmínek, za jakých nastoupili?
Je pravda, že by studenti měli vědět, na čem jsou, už v okamžiku, kdy do školy vstupují. Ale my je musíme přesvědčit, že získat potřebné znalosti zvládnou v průběhu dvou let. Že budou mít šanci naučit se to, co se po nich bude chtít. A stejnou šanci musí mít školy, učitelé a ředitelé, protože i oni mají nárok obstát. Nechceme nikoho zaskočit, překvapit.
Ministerstvo chce zavést dvě varianty státních maturit: lehčí a náročnější. Je to ve světě běžný model?
Ve většině zahraničních zemí mají maturity dvě úrovně. Nižší maturita klade důraz zejména na standardní požadavky státu, zaměstnavatelů a tak dále. Druhá varianta je náročnější a spíše vysílá signál vysokým školám. Protože v řadě zemí je pak zárukou automatického přijetí k dalšímu studiu. Je to v podstatě vstupenka na vysokou školu.
U nás je to ovšem jen vstupenka k přijímacím zkouškám.
Tady to zatím ani není možné jinak. Už proto, že kapacita škol je mnohem menší než počet zájemců. Ale ministerstvo školství počítá, že někdy v budoucnosti by náročnější forma maturity mohla mít při přijímání na vysoké školy větší váhu. Zvlášť, když by se podařilo zapojit vysoké školy do diskusí o vzdělávacích standardech, protože vysoké školy jistě mají nárok formulovat své požadavky na výstup ze středních škol. A někdy, v daleké budoucnosti, by snad státní maturita mohla být i onou vstupenkou.
Z prvních reakcí veřejnosti i některých odborníků lze usoudit, že záměr uložit studentům povinnou zkoušku z matematiky narazí na tuhý odpor. Je opravdu nezbytně nutné, aby zdravotní sestry ovládaly logaritmy?
Matematika je ale přece v životě velmi důležitá! Samozřejmě, že bychom do testů mohli dát mnohem jednodušší příklady než jsou třeba právě logaritmy: takové, které člověk potkává v běžném životě. Třeba procenta, ověřit schopnost vyčíst údaje z grafů... To je ale víceméně obsah učiva základní školy; studenti poté chodí ještě čtyři roky na gymnázium nebo na jinou střední školu! Nabízí se otázka: bude to pak skutečně maturita?
Ale jaká by tedy maturita měla být? Jak ji chcete připravit?
Někdo si myslí, že by se měla připravit podle toho, co se na školách reálně učí. Ale to je velmi problematické, škola od školy to má různé. Na konzervatoři není matematika třeba vůbec, někde ji mají dvě hodiny... Jde o to vzít v úvahu, co by se na školách na základě platných učebních dokumentů učit mělo. Z toho pak lze vybrat určité tematické celky a z nich konstruovat test.
Jenže třeba právě zdravotní sestry mají takové množství odborných předmětů, že pokud jim přidáte více matematiky, nebudou vědět, co se naučit dříve. Je nutné po nich tento předmět chtít?
S ohledem na zdravotní školy i jiné typy odborných škol je právě nutná ona nižší úroveň zkoušky z matematiky. Její požadavky musí být zformulované tak, aby se daly splnit. A asi se bude muset na těchto školách matematika objevit v přiměřenější úrovni.
Hovoříte o zásahu do osnov?
Ano. Ale je to plus hlavně pro studenty. Ti potom, pokud si budou přát změnit místo a jít mimo svůj obor, budou mít větší šanci na úspěch.
To ale opisujeme holandskou reformu - tam s posílením všeobecného vzdělávání na středních školách přišli před několika lety.
U Holanďanů je to o něco složitější, protože oni mají čtyři druhy maturit přísně rozlišené podle typů škol. Ale v podstatě jde o podobnou věc. Někde jsem četl, že při přijímání do práce má větší šanci maturant z gymnázia než z odborné školy, protože je flexibilnější. Nemá hluboké odborné vědomosti, ale má řadu všeobecných předpokladů. Stačí mu pak kratší čas k zaučení. A toho bychom také chtěli dosáhnout. Tím ale nijak nezpochybuji potřebnost kvalitního odborného vzdělání.
- úterý 17. srpna 1999
