Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jistý výnos u hedgových fondů?

  12:35aktualizováno  12:35
Hedge fondy mohou být přínosné nejen pro dobrodružné povahy s delším investičním horizontem, ale čím dál tím víc i pro konzervativní investory.
Úvodní článek na téma hedge funds stručně vysvětlil, co tyto ne zcela standardní podílové fondy představují, jak krátce po druhé světové válce vznikly první z nich a jaké nejobvyklejší strategie jejich správci využívají. Dnešním článkem na něj volně navazuji, abych se pokusil ukázat, kam se ubírá vývoj v oboru moderního kolektivního investování, a jaký přínos mohou mít hedge fondy nejen pro dobrodružné povahy s delším investičním horizontem, ale čím dál tím víc i pro konzervativní investory, dokonce i ty nejopatrnější.

Jednotlivé hedge fondy, jejichž správci využívají jednotlivých přístupů stručně popsaných v úvodním článku, mohou v jednotlivých případech představovat zajímavý doplněk jinak standardních portfolií, kde snižují volatilitu, závislost na vývoji jednotlivých trhů apod. Pro potenciálního investora může ale být obtížné si z řádově tisíců dostupných hedge fondů s různými strategiemi vybrat ten pro něj nejvhodnější. Jednodušší než složitě vybírat mezi fondy s nejrůznějšími strategiemi může být zvolit prostě fond s širším záběrem, jehož cílem je při pokud možno nulové závislosti na vývoji hlavních trhů dosahovat pravidelně zajímavých výnosů, které by překonaly průměrný výnos obvyklejších forem investování.

„Absolute Return Funds“ opravdu existují a díky rozložení portfolia na řadu různých trhů, kde mohou využívat strategie pro normální fondy nepřípustné, dosahují skutečně pravidelně výnosů přes 10% ročně. Protože jejich korelace s hlavními akciovými či dluhopisovými trhy je minimální, jsou takové fondy zajímavé nejen pro drobné investory ochotné svěřit část svých úspor správci s nestandardním přístupem, ale i pro velké institucionální investory. Těm umožňují zvýšit průměrný výnos celého portfolia a zároveň snížit míru rizika, což je právě důsledkem toho, že výnosy „absolute return funds“ nezávisí na trendech akciových trhů či úrokových sazeb, jako tomu u většiny standardních portfolií obvykle bývá. (Pro jednoduché teoretické zdůvodnění můžeme použít indikátor Sharpe ratio, pojmenovaný po laureátu Nobelovy ceny Williamu Sharpem, v kontextu podílových fondů často užívaný. Zjednodušeně řečeno, míru úspěšnosti portfolio manažera lze určit podle toho, nakolik se podstoupené riziko projeví na výnosech jeho portfolia, v matematické podobě tedy podle hodnoty zlomku: (dosažený výnos – bezriziková úroková míra) / standardní odchylka výnosů. Jestliže do jinak normálního portfolia doplníme komponentu, která zvýší jeho průměrný výnos a zároveň (díky nízké korelaci s trhy, na nichž pravděpodobně investujeme zbytek portfolia) sníží volatilitu, celková charakteristika portfolia se zlepší.)

Investor, kterému by se teoretický koncept instrumentu s vysokým výnosem a nízkou korelací s hlavními finančními trhy zalíbil, musí v podstatě řešit dvě hlavní otázky: První z nich spočívá ve výběru konkrétního titulu, což v sobě nese kriteria historických výsledků, bonity správce, existence sekundárního trhu, resp. zajištění likvidity investice apod. Teoretický koncept fondu s pravidelně vysokými výnosy je nesporně zajímavá věc, jeho naplnění ale vyžaduje vysoce kompetentního správce schopného dosáhnout nadprůměrných výsledků na celé řadě odlišných trhů a určitě stojí za zamyšlení, nakolik je existence takového finančního supermana (dámy prominou) vůbec možná. Podíváme se, jak to řeší Commerzbank. Druhá otázka, na kterou dojde poté, co si investor uvědomí praktickou výhodnost daného fondu pro jeho portfolio, souvisí s právní stránkou věci. V závěru článku ukážu tedy několik možností, jak mohou do některých na první pohled exoticky vyhlížejících fondů investovat tuzemští investoři.

Jedním z fondů, které klientům přinášejí - s relativně nízkou volatilitou a v podstatě bez ohledu na vývoj finančních trhů – roční výnosy 10 – 15%, je inovativní fond fondů Commerzbank, nazvaný CB Alternative Strategies Global Hedge Fund. Princip fondu fondů známe už i z českého trhu, rozdíl bude v tom, jaké fondy do portfolia fondu jeho správce umístí. Protože likvidita hedge fondů je zpravidla nižší, než u normálních fondů, bývá někdy obtížné se do fondů nejlepších správců vůbec dostat. Tady vzniká část přidané hodnoty, kterou může velká banka díky svému renomé poskytnout, když svým klientům nabídne možnost participovat na výnosech nejlepších fondů v daných oborech. Zbytek přidané hodnoty vznikne tím, že banka kvalifikovaným způsobem vybere ze správců všech možných hedge fondů ty skutečně nejlepší a z jejich fondů sestaví portfolio tak, aby jeho souhrnná charakteristika opravdu odpovídala zadání, tj. vysoký pravidelný výnos a zároveň netečnost k pohybům trhů.

Pokud jde o výběr fondů v portfoliu CBAS Global Hedge Fondu, jedná se asi o 20 – 30 fondů s různými strategiemi, přičemž asi 25% připadá na event driven strategies, o něco méně na equity arbitrage a přibližně stejné porce na convertible arbitrage, fixed income arbitrage, systematic futures a ostatní investiční přístupy (přehled strategií naleznete zde). Minimální objem aktiv zůstává v likvidních instrumentech peněžního trhu, aby bylo možné v měsíčních intervalech zajistit nejnutnější likviditu. Výsledná kombinace fondů vykazuje (na obrázku ve srovnání s typickými výsledky fondů jednotlivých kategorií) roční výnos přes 10% při volatilitě asi 5%.

Zajímavé a v tuzemských podmínkách asi těžko napodobitelné jsou další dva kroky, které banka nabízející podobný produkt při sestavování portfolia učiní: Po výše uvedeném rámcovém rozhodnutí o hrubé struktuře portfolia, sestavené na základě komplexních statistických analýz, přikročí správce fondu k výběru dílčích správců, jejichž produktů v jednotlivých kategoriích využije. Pro stručnost uvádím jen některá z kriterií rozhodujících o tom, bude-li konkrétní fond zařazen do exkluzivní skupiny vyvolených:

  • přístup k informacím jiným nedostupným
  • běžně nedostupné investiční příležitosti
  • výjimečně dobrá schopnost investiční příležitosti správně ocenit
  • schopnost účastnit se výjimečných obchodů
  • nadprůměrné výsledky v rámci srovnání fondů dané skupiny
  • výjimečné zkušenosti a kvalifikace v oblasti dané strategie
  • kvalitní research a dokonalé profesionální zázemí
  • důsledná vnitřní kontrola
  • kontakty s důvěryhodnými a nezávislými poskytovateli služeb
  • potenciál zvýšit přidanou hodnotu portfolia
Naopak mezi nejdůležitější rizika, která banka při sestavování portfolia eliminuje, patří zvláště:
  • nesoulad mezi likviditou a investiční strategií celého portfolia
  • konflikt zájmů a organizační problémy
  • nečekaná korelační rizika (Korelace některých fondů s hlavními trhy je obecně nízká, ale může stoupnout při hlubší krizi. Např. beta výnosů Merger Abitrage vzhledem k akciovým indexům je normálně 0,10. Při poklesech větších než 4% ale stoupá až na 0,60 apod.)
  • nedostatečná transparentnost
  • riziko „flight to quality“ (Nehrozí v případě rozsáhlejších krizí všeobecný posun k méně rizikovým investicím, který by měl za následek nižší než očekávaný výnos celého portfolia?)
  • nadměrná leverage
Výběr probíhá kontinuálně a o případné investici do konkrétního hedge fondu se rozhoduje v několika krocích: V prvním kole se z více než 6000 fondů vybere asi 250, které procházejí podrobnějším výběrem v prvním (Jaké neefektivnosti trhu fond využívá? Je pravděpodobné, že manažer je v této oblasti naprostá špička?) a druhém kole (due dilligence, reference, osobní návštěvy, podrobná analýza strategie a jejích východisek). Druhým kolem tohoto výběru procházejí pravidelně i ty fondy, které už portfolio tvoří, aby se zamezilo průběžnému snižování jeho kvality, a teprve po jeho úspěšném absolvování je lze hodnotit z hlediska kvantitativní analýzy (Odpovídá track record deklarované strategii fondu? Jak se projeví případné zařazení fondu do portfolia?). Každý z popsaných stupňů šetření probíhá v několika krocích, které s ohledem na stravitelnost článku nebudu probírat podrobně, a na základě jejich výsledků se uskuteční týmové rozhodnutí o změnách portfolia. Teprve potom přijde řada na druhý z klíčových kroků, které představují přidanou hodnotu celého produktu, a to je investice do vybraných fondů. Tady spatřuji významný přínos velkých finančních institucí, protože s ohledem na výběrovost nejlepších hedge fondů není vždy možné do nich investovat kdykoli, zvláště nejde-li o vynikajícího klienta a velký objem prostředků. Nabízí se otázka, jestli si instituce s menší než globální působností může vůbec dovolit tak široký screening a následné osobní kontakty s řadou jednotlivých správců a zároveň jestli pak pro výsledný produkt sežene tolik klientů, aby se to všechno vyplatilo. Netroufám si z tohoto hlediska hodnotit možnosti domácích investičních společností, bank či obchodníků s cennými papíry, nicméně už letmý pohled do zákona o investičních společnostech či zákona o cenných papírech naznačuje, že několik problémů s konceptem podobného projektu by se asi vyskytlo ještě před zahájením vlastní činnosti.

Podobné produkty, jako jsem popsal na příkladu globálního hedge fondu Commerzbank, nabízí samozřejmě i řada dalších bank, fondy fondů představovaly ostatně mezi všemi hedge fondy už v roce 1999 asi 15%, což je mezi jednotlivými strategiemi nejvyšší podíl. (Následují equity hedge, equity non-hedge, macro a další strategie.) Z hlediska regulace jsou pro potenciální zájemce o správu, distribuci, nebo jen nákup obdobného produktu u nás problematická některá ustanovení příslušných zákonů.

Investiční společnost obdobný fond vytvořit nemůže, protože smí zakládat a vést výhradně podílové, investiční a penzijní fondy podle naší legislativy. Ta, kromě toho, že tuzemské fondy daňově znevýhodňuje, omezuje také okruh přípustných investic natolik, že asi nemá smysl pokoušet se do něj nějak vměstnat ne zcela standardní instrumenty a strategie, na jejichž využití je fungování hedge fondu založeno. (Právě to, že smí vést výhradně portfolia fondů, investičky mj. v podstatě diskvalifikuje ze zajímavé soutěže o správu aktiv jednotlivých institucionálních investorů.)

Obchodníci s cennými papíry sice u nás zahraniční podílové listy prodávat (resp. veřejně nabízet) mohou, ale jedině po schválení prospektu KCP, což v praxi znamená, že veřejné nabídky hedge fondů se u nás asi ještě nějakou dobu nedočkáme. Pro institucionální investory jsou ale podílové listy zahraničních hedge fondů v principu dostupné a záleží na jejich regulaci, jestli takové cenné papíry do svého portfolia mohou zahrnout, nebo ne. Žádný problém, kromě svých vnitřních pravidel a priorit, nebudou mít soukromé firmy ani municipální investoři. Portfolio, resp. skladba finančního umístění pojišťovny může obsahovat 10% zahraničních cenných papírů obchodovaných na veřejných trzích EU a zároveň 10% zahraničních cenných papírů obchodovaných na veřejných trzích zemí OECD, penzijní fondy mohou sice investovat relativně velkou část portfolia do tuzemských akcií (záruka kvality), ale jinak je regulace ještě přísnější.

Právě pro pojišťovny a penzijní fondy by totiž instrumenty v tomto článku popsané mohly být přínosem, stejně jako pro města nebo fyzické osoby s delším investičním horizontem. U státních institucí předpokládám, vzhledem k vývoji našeho rozpočtu, investiční horizont spíš kratší... Možnosti využití tedy u investorů, kteří mají co investovat, závisí na konkrétní formě regulace: při větším objemu případné investice lze postupovat cestou strukturovaných nástrojů, což v praxi znamená, že investor nekoupí podílový list fondu, ale např. termínovaný vklad nebo „na veřejném trhu země OECD“ obchodovaný dluhopis, jehož výnos odráží zhodnocení podkladového aktiva, v tomto případě příslušného fondu. Princip je úplně stejný, jako u struktur založených třeba na akciových indexech, při opravdu velkých objemech lze do struktury na přání zabudovat i nějakou záruku minimálního zhodnocení atd.

Anebo můžeme, a to i v menším objemu dostupném pro fyzické osoby, využít v zahraničí oblíbené certifikáty, které opět de facto představují účast na výnosech fondu, ale de iure to nejsou nástroje kolektivního investování, a tak je lze využít nejen pro široký okruh potenciálních investorů, kteří nemohou koupit přímo podílový list fondu. To platí i pro drobné klienty, jimž sice nikdo nemůže veřejně nabízet cizí a u nás neregistrované podílové fondy, jakkoli mohou být lepší než ty, které tu registrované jsou, ale kterým lze prodat certifikáty, které zajistí stejný výnos a díky péči emitentů i slušnou likviditu a čím dál častěji také kotaci na některé vhodné burze. Kromě Commerzbank takové instrumenty vydává např. Deutsche Bank a v podstatě kdejaká větší banka s investičním oddělením a zájmem o retailovou klientelu.

Hedge fondy, které dnes v Evropě představují asi 1 – 3% všech institucionálních investic, získají do roku 2005 podle aktuálních odhadů asi pětiprocentní podíl. Podobně jako v USA to bude z velké míry zásluhou penzijních fondů, které postupně vytlačují státní systémy důchodového zabezpečení a hledají prostor pro umístění svých aktiv. Celkový objem aktiv investovaných dnes v USA do hedge fondů, představuje dnes asi trilion dolarů a neustále roste. Už proto představují hedge fondy fenomén, který nelze ignorovat. Nezbývá, než si přát co nejrychlejší rozvoj našeho finančního sektoru.

Jsou podle vás hedgové fondy vhodné i pro konzervativní investory? Máte investovány své prostředky v některém z těchto fondů?

Autor:



Nejčtenější

Chtěl utáhnout nájem, tak začal podnikat a už má sedmičlenný tým

Radek Danč, provozovatel brněnské společnosti Internesto

Radka Danče dovedla k podnikání před pár lety tak trochu finanční nouze. Jako student bydlel v centru Brna a kamarád z...

Proč jsou kanály kulaté? Obvyklé i nezvyklé otázky padající u pohovorů

Ilustrační snímek

Při pracovním pohovoru čelí uchazeči různým otázkám personalistů. Třeba dotaz „Jaké jsou vaše silné a slabé stránky?“...



Co si Češi závidí a co by chtěli mít jisté. Zapojte se do ankety

Ilustrační snímek

O Češích se říká, že jsou závistiví. Ale je česká závist stále tak silná, že se nám nedaří vymanit z klubka intrik,...

Kvíz: volno na svatbu či stěhování. Kdy ho musí firma proplatit?

Ilustrační snímek

Pokud jste zaměstnaní, pak určitě víte, že máte nárok na dovolenou. Jak je to ale v případech, kdy do práce nemůžete...

Falešná advokátka je okradla, ale trestný čin se prý nestal

Ilustrační snímek

Asi všichni známe postavu falešného vrchního Vrány z oblíbené české komedie. Úsměv na tváři nám ovšem ztuhne, pokud se...

Další z rubriky

Tři investice, u kterých se nafukuje spekulativní bublina

Ilustrační snímek

Státní dluhopisy, akcie, nemovitosti, půjčky. U těchto všech nástrojů se vytváří gigantická bublina. K takovému závěru...

Tři otázky, které pomohou v rozhodování, kam investovat ušetřené peníze

Ilustrační snímek

Přistály vám na účtu peníze z dědictví, prodeje chaty, nebo se váš šéf při rozdělování prémií opil? Jak rozumně...

Škola investora: začínáme investovat s podílovými fondy

Ilustrační snímek

Z hlediska financí panuje jeden zásadní rozdíl mezi USA a Evropou. Lidé ve Spojených státech své volné finanční...

Další nabídka

Kurzy.cz

Účtenkovka má své první výherce - výsledková listina
Účtenkovka má své první výherce - výsledková listina

1 milion korun činí nejvyšší výhra aktuálního slosování. MFČR zveřejnilo na svých stránkách kompletní výherní listinu h... celý článek



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.