Každý dvacátý člověk po padesátce přišel o místo kvůli věku. Do důchodu mu zbývá přes deset let. A jemu je jasné, že práci bude hledat jen s obtížemi. Vinu mají předsudky o stáří i nedostatek pracovních míst.
Pětapadesátiletá Jana Dvořáková z Brna se hlásila na místo prodavačky elektrospotřebičů. „Víte, já bych měl problém vám vynadat, kdybyste něco zkazila. Navíc jste už starší a budete asi často nemocná,“ svěřil se jí s obavami třicetiletý šéf prodejny.
Říci, že se někdo zdá starý pro určitou práci, si dnes dovolí málokdo. Diskriminace kvůli věku je zakázána, a tak probíhá rafinovaněji než před několika lety. „Hledáme profesionála do mladého dynamického týmu,“ hlásí inzerát nabízející místo. „V naší firmě je věkový průměr třicet let,“ oznamuje jiný.
Věk hraje roli
V zaměstnání skutečně záleží i na tom, kolik je vám let. Myslí si to přes 67 procent lidí oslovených v sociologickém průzkumu Výzkumného ústavu práce v Praze. „A jde o to, jak kdo různý věk posuzuje,“ tvrdí Helena Latková z Kvalifikační a personální agentury v Třinci. Měla ve skupině nezaměstnaných, kterým pomáhá hledat práci, dvě pětatřicátnice. Jedna si postěžovala, že se ucházela o místo v domově důchodců a řekli jí, ať přijde za deset let. Prý je moc mladá. Druhá žena nedostala místo, protože hledali někoho do kolektivu pětadvacetiletých. Zaměstnavatelé se orientují na výkon, a tak požadují svižnost, optimismus, schopnost učit se novým věcem, přizpůsobivost. To vše se připisuje mládí. Naopak se stářím si většina lidí spojuje neznalost moderní techniky, zchátralost, únavu, nemoc.
To jsou jen předsudky
„Nemám stálou práci šest let, jen občasné přivýdělky. Kvůli péči o nemocnou maminku jsem odešla z pošty. Dnes tam o mě nestojí, přijímají jen mladé. Prý je na ně hezčí pohled,“ vypráví dvaapadesátiletá bývalá poštovní úřednice Lenka Kalendová z Karviné. Myslí si, že minusem její generace je přehnaná sebekritičnost a neprůbojnost.
Ona sama umí anglicky, ovládá práci v několika počítačových programech. Fyzičku si udržuje jízdou na kole. „Se zdravím i vzděláním jsem na tom lépe než můj syn, pekař. Nedávno přišel o práci, ale zanedlouho si našel novou, i když má problémy se zády,“ říká. Potvrzuje tak trend registrovaný úřady práce, že zatímco mladí získají nové místo do jednoho roku, starší rozšiřují řady dlouhodobě nezaměstnaných. Kdo z nich může, odejde do předčasného důchodu. Takové řešení však není vhodné pro něj, ani pro státní kasu.
Chtějí se nás zbavit
Jak se česká veřejnost staví ke stáří? Průzkum Výzkumného ústavu práce došel k následujícím závěrům: více než 20 procent Čechů je přesvědčeno, že šéfové by se starších zaměstnanců rádi zbavili. Pětatřicet procent vyčítá starším, že nechtějí uvolnit místa mladším, 15 procent respondentů si myslí, že nemá cenu zvyšovat kvalifikaci u lidí po padesátce.
Obava ze ztráty práce kvůli věku rapidně narůstá kolem 40. roku života. Největšími optimisty jsou přitom podle průzkumu manažeři a duševně pracující ve věku od 30 do 60 let. „Věří, že budou ještě v šedesáti letech schopni vykonávat stejnou práci,“ říká Lucie Vidovičová, autorka průzkumu. Méně optimističtí jsou potom pracovníci administrativy a obchodníci, největší skeptiky nalezneme mezi lidmi, kteří pracují manuálně.
 |
Pomluvy jsou jako jed, otravují dobré vztahy. Jak se bránit pomluvám? Čtěte ZDE. |
