Nemůžeme popřít, že s odchodem do důchodu se značně změní váš příjem. Poměr důchodu k hrubé mzdě se od počátku devadesátých let neustále snižuje od přibližně 55% na dnešních 45%. (Průměrná mzda v prvním pololetí roku 2002 činila 14 989 Kč, zatímco průměrný důchod dosahoval 6 820 Kč.) U vyšších příjmových skupin je tento nepoměr ještě mnohem vyšší. Toto jsou právě ta čísla, která používají penzijní fondy k tomu, aby přilákaly další klienty. To však není konec. Nepříznivý (pro současný systém důchodového pojištění) demografický vývoj povede bez důkladné reformy k ještě nižším hodnotám. Pokud bychom chtěli i v budoucnosti zachovat současnou úroveň důchodů, muselo by dojít k zvýšení sazeb pro odvod důchodového pojištění z dnešních 26% z vyměřovacího základu (hrubá mzda) na 31% v roce 2010 a 37% v 2020.
Statistika: důchodci se mají dobře
Co nám řeknou čísla? Ministerstvo práce a sociálních věcí a Český statistický úřad uvádějí ve svých statistikách, jaký mají jednotlivé domácnosti čistý příjem. Ve srovnání na jednoho člena domácnosti, na tom nejsou důchodci zdaleka tak špatně, jak by se zdálo z jejich „nářků“. Zatímco v absolutních hodnotách příjmů se domácnosti důchodců nemohou srovnávat s domácnostmi zaměstnanců (20 639 Kč proti 10 500 Kč), při přepočtení na jednotlivé členy už důchodci tak špatně nedopadnou. Domácnost důchodců tak má na jednoho člena 7 143 Kč, zatímco průměrná domácnost o pouhých 200 Kč více a domácnost zaměstnanců o 308 Kč více. Je to způsobeno tím, že domácnost důchodců se skládá většinou z méně členů, než průměrná domácnost, do které patří i děti.
Přehled příjmů a výdajů domácností naleznete ZDE
Z následujícího grafu lze vyčíst i to, kde důchodci ušetří, či musí ušetřit, a kde naopak platí více. Největšími výdajovými položkami jsou i u důchodců výdaje na potraviny a bydlení. Oproti roku 1990, kdy tvořily výdaje na bydlení pouze 13% celkových výdajů, je dnešní hodnota 27% mnohem vyšší. Oproti průměrné domácnosti zaplatí důchodce za nájem o 30% více, za potraviny o 27% více. Za bydlení zaplatí na osobu více, protože v domě či bytě je méně osob. Naproti tomu za potraviny zaplatí více z toho důvodu, že již neplatí za stravování např. v jídelnách, restauracích či menzách. Ubyly tak výdaje na stravování, které se přesunuly na nákup potravin, ze kterých se „vaří až doma“.
Zdroj: ČSÚ, měsíční průměry na osobu v Kč
Pokud bychom se podívali na absolutní čísla nákladů na bydlení např. u bytů, viděli bychom, jak jsou rozděleny náklady u důchodců a u domácností zaměstnanců. Podle statistiky Ministerstva pro místní rozvoj jsou největší rozdíly v nákladech na elektřinu a ostatní energie a za ostatní služby související s bytem (vodné, stočné, odvoz odpadů). Důvodem, proč se tolik zabýváme náklady na bydlení je snaha ukázat, že v České republice nefunguje trh s byty tak, jak je zaveden v západních ekonomikách. Pokud dojde k zeštíhlení rodiny, mělo by automaticky dojít k výměně stávajícího bytu či domu za menší, aby se neplatilo vysoké nájemné. U nás však tento model nefunguje, důchodci, u nichž je průměr osob na domácnost 1,47 oproti 2,46 u průměrné domácnosti a 2,77 v domácnostech zaměstnanců, zůstávají ve velkých bytech, snižují spotřebu vody, tepla a dalších služeb. V situaci, kdy je nájemné regulováno, nic nenutí menší domácnosti stěhovat se do menších bytů.
|
Vše o penzijním připojištění a penzijních fondech naleznete v této sekci |
Kde důchodci ušetří?
Již jsme zmínili stravování, kde důchodci ušetří více jak 60% nákladů. Další položkou, která vám odpadne z výdajů, pokud odejdete do důchodu, je cestování. Každodenní cestování do zaměstnání představuje nezanedbatelnou část nákladů (více jak 10%). To jsou však úspory, které vyplývají z toho, že již nechodíte do práce.
Nepřeberně slev a výhod získáte už tím, že odejdete do důchodu a byl vám přiznán důchod. Všeobecně tak platí pravidlo, že když je někde sleva pro děti nebo studenty, je tam i sleva pro důchodce, nemluvě o dalších slevách pouze pro důchodce.
Kromě toho, že cestují méně, cestují důchodci i za mnohem nižší jízdné. U Českých drah platí výměr Ministerstva financí podle kterého nesmí důchodci platit více jak 50% normálního jízdného, slevu na dopravu získá důchodce i ve městech s hromadnou dopravou – v Praze, Plzni, Českých Budějovicích,..., od sedmdesáti let cestuje většinou úplně zadarmo.
|
Čisté peněžní výdaje domácností v 1.čtvrtletí 2002 (Kč) | |||||||
| Potraviny a nealko. nápoje |
Odívání a obuv |
Bydlení | Bytové vybavení, zařízení dom. | Doprava a spoje |
Volný čas |
Stravovací a ubytovací služby | |
| Domácnost důchodců | 1848 | 236 | 1785 | 457 | 626 | 423 | 117 |
| Průměrná domácnost | 1455 | 353 | 1375 | 464 | 884 | 587 | 293 |
| Změna | 27% | -33,1% | 29,8% | -1,5% | -29% | -28% | -60% |
Zdroj: ČSÚ, měsíční údaje na osobu
A další a další slevy. Některé služby a výrobky se slevou jsou hojně využívané, jiné už méně. K těm prvním by patřily například slevy na stavební práce, u poplatků za psa, v kadeřnictví, u cestovních kanceláří, kulturní akce, divadla, muzea, v jazykové škole, ale i slevu do sauny, na masáže, v ozdravných zařízeních, sleva pro důchodce na výměnu pneumatik,… A k těm druhým bychom mohli zařadit slevu při tandemovém seskoku padákem, ve squash a fitness centru, při nákupu počítače, nakupování potravin přes internet, v ZOO, na různé přednášky a kurzy – z mnoha jmenujme jistě zajímavou Školu klasické astrologie, celoroční skipas, nebo slevu na zámečnické práce při otevírání zamknutého bytu či domu. Nesmíme zapomínat, že důchodci navíc získávají jednu velmi důležitou komoditu – čas. V mnohých službách je čas jedním z důležitých nákladů, např. ve zdravotnictví.
Pokud sečteme všechny odpadlé výdaje a slevy, které důchodce využívá, dojdeme k závěru, že důchodci se mají v podstatě dobře? Průměrná mzda činí přibližně 15 000 Kč. To je však hrubá mzda, od které musíme odečíst platby na sociální zabezpečení, zdravotní pojištění a zálohu na daň. Výsledná suma, se kterou může zaměstnanec disponovat je okolo 11 900 Kč. Oproti tomu stojí průměrný důchod ve výši 6 820 Kč (od ledna 2003 by měl průměrný důchod být 7 060 Kč). Rozdíl je přibližně 5 000 Kč (podíl důchodu a čisté mzdy činí 57,3%). Vykompenzují slevy, které důchodci využívají a úspory na nákladech tento rozdíl? Většina důchodců vám řekne, že šetří, kde se dá, že jen tak tak vyjde s důchodem, oproti tomu statistika a její průměrování tvrdí, že domácnosti důchodců nemají o mnoho nižší příjmy než ostatní domácnosti. Samozřejmě, že nepovažujeme průměrné hodnoty za určující, jak dobře se důchodcům v České republice žije. Průměr neříká nic o tom, jaká je skutečná realita.
|
Informace o penzijních fondech naleznete ve speciální příloze ZDE |
Netroufám si hodnotit životní úroveň důchodců, ani doporučovat spolehnutí se na zabezpečení důchodů státem. Neměli bychom podcenit propad příjmů po odchodu do důchodu, který se bude časem stále více zvyšovat a měli bychom uvažovat o dalších způsobech, jak si v důchodu zabezpečit dosavadní životní standard. Současně bychom neměli (i když tak často bývají) považovat důchodce za nejchudší skupinu obyvatelstva. Na důchodovou reformu, která by vyrovnala příjmy před odchodem do důchodu a po něm stále čekáme.
Myslíte si, že důchodci mají dost peněz? Nebo souhlasíte s nářky důchodců o větší valorizace penzí. Spoříte si na stáří, abyste se, až půjdete do důchodu, nemuseli drasticky uskrovňovat? Co si myslíte o nutnosti důchodové reformy?
