Ideální je, pokud zaměstnanec svou práci umí a ještě má pro ni motivaci. Naopak pohromou pro firmy bývají ti, které práce nebaví. "Takoví zaměstnanci nikdy nezůstanou v práci ani o pět minut déle, neudělají nic navíc, jejich výkon je pomalejší, a ještě zhoršují vztahy mezi kolegy," říká Jana Byczkowska, personální manažerka společnosti PricewaterhouseCoopers ČR. Tato mezinárodní poradenská firma si přísně vybírá jen ty zájemce, u nichž je zjevné silné zaujetí pro práci. Na trhu však nejsou jediní.
Firmy, které MF DNES oslovila s otázkou, co nejvíc rozhoduje při výběru zaměstnanců, odpověděly, že z valné části je to právě motivace.
Bereme jen kolegy s chutí do práce
"Firmy si dnes dokonce zadávají průzkumy, aby zjistily, kolik mají skutečně stimulovaných zaměstnanců," vysvětluje Byczkowska. "Při výběrovém řízení raději dáme přednost kandidátovi, který sice nemá patřičné vzdělání, ale ukáže, že má motivaci než tomu, kdo má sice vhodnou školu i praxi, ale chybí mu nadšení. Je snadnější stimulovaného člověka dovzdělat než v něm podněcovat chuť do práce."
Její kolegyně v PricewaterhouseCoopers Vladimíra Jeřábková, zodpovědná za nábor nových zaměstnanců, potvrzuje, že řadu otázek při výběrovém řízení na motivaci zaměřuje. "Nespokojíme se jen s kandidátovým tvrzením, že by ho práce u nás bavila. Chceme si být jistí, že ví, co u nás bude dělat, a vyhovuje mu to. Zabráníme tak situaci, kdy zaměstnance vyškolíme a on po půl roce zjistí, že práce není taková, jak si představoval. Právě nesplněná očekávání jsou častým důvodem ztráty veškerého nadšení."
Manažeři by měli umět motivovat podřízené
Trend vyhledávání motivovaných lidí vysvětluje odbornice na koučování Naďa Grosamová ze společnosti Spolupráce: "Zaměstnanec, kterému chybí stimulace, obvykle kolem sebe šíří nechuť pracovat a hlavně se ve firmě zabývá vším možným, jenom ne prací. Často šíří pomluvy, s ostatními neustále rozebírá výši svého platu, dost času stráví povídáním." Podle ní pak jsou nejproblematičtějšími ti, kteří mají nejen nízkou motivaci, ale s ní i kvalitu odváděné práce. "Firmě nic nepřinášejí, stojí hromadu peněz, a často právě jim manažer věnuje víc času než těm, kteří by si to zasloužili,“ poznamenává.
"Motivace jedince je velmi citlivá a manažeři by jí měli věnovat zvýšenou pozornost. Protože když ti, kdo pracují kvalitně, vidí, že jiným neochota podávat výkon prochází, začínají ztrácet chuť do práce také," říká Grosamová.
Pro peníze, či dobré vztahy?
Důvodů, proč jsou lidé pro svou práci motivováni, je hned několik. "Někoho motivují vydělané peníze, někoho zase skutečnost, že se může učit a získávat nové informace, jiní slyší na kariérní postup nebo jedou na úspěch u kolegů či u skupiny lidí, v níž se pohybují. I dobré vztahy s kolegy mohou být důvodem, proč jsme motivováni pro práci, která by nás za jiných okolností neoslovila,“ vyjmenovává personální manažerka PricewaterhouseCoopers.
"Když založíte rodinu a kupujete byt, jsou pro vás hnacím motorem peníze. Po letech, kdy se ukáže, že úspěšně uživíte rodinu a zvládáte splácet hypotéku, tak vás začne motivovat možnost kariérního postupu nebo jen možnost se dále rozvíjet," popisuje, jak se motivace může během našeho života měnit.
Šéf nechválí, zaujetí opadá
Proč někomu motivace chybí a někdo jí má na rozdávání, je podle Jany Byczkowské dané naší osobností. Nicméně řada lidí v sobě má potenciál k motivaci, jen potřebují dobré vedení, případně i kouče, který v nich nějaké to nadšení podnítí. Funguje to i naopak. Špatný šéf, který se nestará o atmosféru ve firmě, nevhodně se svými podřízenými komunikuje a nedokáže jejich úsilí ocenit, může být příčinou, že motivaci ztratí i ti, kdo ji mají takzvaně od přírody danou.
Motivace a schopnost práci dobře zvládat podle Nadi Grosamové spolu souvisí. "Z demotivovaného zaměstnance, který má pro svou práci potřebné znalosti, se po čase stane zaměstnanec, který umí velmi málo. Ničemu novému se totiž neučí a nijak se nechce rozvíjet," varuje.
