Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kalamita: lidé musí absence napracovat

  9:43aktualizováno  9:43
Jan Němec zamáčkl budík, který ho se železnou nekompromisností vytrhuje ze spánku každý všední den v pět. Zkontroloval jen pohledem z okna situaci venku - sněžení neustalo a kde je silnice, se dalo jen tušit. Je to jasné, spát může dál, do práce se nedostane. Co řekne mistr, nebude mít za nepřítomnost v dílně áčko, tedy neomluvenou absenci? Pamatuje na takovou situaci zákoník práce a jak ji řeší? Celkem jednoduše - nepřítomnost v práci kvůli "meteorologické" překážce je omluvená, ale hodiny je třeba napracovat.
Jak mají zaměstnavatelé řešit situaci, kdy pracovníci dorazí kvůli nepřízni počasí do práce pozdě nebo nepřijdou vůbec?Jaká práva má zaměstnavatel v případě, že kalamitní situace brání v normálním provozu podniku? To jsou otázky, na které hledala v posledním měsíci kvůli sněhové kalamitě odpovědi řada zaměstnavatelů i zaměstnanců.

Co říkají předpisy

Podle platných předpisů, konkrétně zákoníku práce a vladního nařízení vzniká zaměstnanci, který přijde do práce pozdě, nebo do ní v důsledku zpoždění nebo nepředvídaného přerušení provozu dopravních prostředků nepřijde vůbec, nárok na pracovní volno na nezbytně nutnou dobu. Platí to jen tehdy, pokud se do práce nemohl dostavit jiným přiměřeným dopravním prostředkem. Zaměstnavatel poskytne pracovníkovi na dobu kalamity neplacené volno a měl by mu umožnit je napracovat. Pokud by na takové případy pamatovaly kolektivní smlouvy, bylo by možné v nich sjednat i volno placené. Zaměstnancům těžce postiženým na zdraví, kterým nepříznivé povětrnostní podmínky znemožní cestu do práce a obvykle se dopravují do zaměstnání nehromadným dopravním prostředkem, například zvlášť upraveným autem nebo invalidním vozíkem, vzniká nárok na placené volno za nezbytně nutnou dobu, po kterou se nemohli dostat do zaměstnání, nejdéle však na jeden den.

Převedení na jinou práci

Ovšem kalamitní situace se může dotknout i zaměstnanců, kteří přišli do práce. Zaměstnavatel je může výjimečně i bez jejich souhlasu převést na jinou práci na dobu, kdy nemohou pro nepříznivé povětrnostní vlivy konat sjednanou práci. To se týká zejména zaměstnanců pracujících v zemědělství, lesnictví, v kamenolomech a podobně. V těchto případech je může zaměstnavatel převést například na odklízení sněhu nebo na likvidaci následků kalamitní situace. Podobná situace může nastat i u jiných profesí, které v důsledku kalamitní situace nemohou konat svou práci nebo musí být převedeny na likvidaci následků kalamit nebo k zmírnění jejich důsledků. Ve všech těchto případech platí, že pokud si zaměstnanec vydělá na náhradní práci více, pak dostane mzdu, kterou si vydělá, kdyby si vydělal méně, pak musí dostat doplatek do výše průměrného výdělku. Kalamita může mít za následek také prostoje kvůli dočasnému přerušení práce, které zaměstnanec nezavinil. I v těchto případech má zaměstnavatel možnost převést pracovníka na jinou práci, a když si na náhradní práci nevydělá, vzniká mu nárok na doplatek do průměrného výdělku.

Jaká má být teplota na pracovišti

V liberecké firmě Isoflock odmítli počátkem ledna dělníci pracovat, protože ve výrobní hale bylo kvůli velikým mrazům jen 13 stupňů. Takové situace mohou nastat nejen kvůli špatnému počasí, ale například také při výpadku elektrického proudu či dodávek tepla. Optimální a únosné mikroklimatické podmínky na pracovištích se liší podle druhu a délky vykonávané práce. Teplota v místnosti pro duševní práci má být 18 až 20 stupňů Celsia, pro manuální práci 14 až 18 stupňů, případně pro velmi těžkou fyzickou práci 12 stupňů. Zaměstnanec, který nemůže kvůli nízké teplotě krátkodobě pracovat, má nárok na náhradu ve výši osmdesát procent průměrného výdělku, pokud neumožňuje kolektivní smlouva poskytnout mu náhradu vyšší, což platí i pro zaměstnance v rozpočtových a příspěvkových organizacích. Když nemůže zaměstnanec pracovat v důsledku nepříznivých povětrnostních vlivů například v zemědělství nebo v lesnictví a nemůže být převeden ani na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy ve výši šedesát procent průměrného výdělku. I pro takový případ může být v kolektivní smlouvě sjednána nebo vnitřním předpisem stanovena náhrada vyšší.

Jak je to s přesčasy a pracovní pohotovostí

Když je potřeba zlikvidovat následky kalamity, nařizují například silničářům či železničářům nadřízení práci přesčas. I pro ni jsou však zákoníkem práce stanovena určitá pravidla. Zaměstnavatel může nařídit pracovníkovi přesčasovou práci maximálně v rozsahu 150 hodin ročně. Po dohodě se zaměstnancem je možné rozšířit limit až na 416 hodin. Pokud za přesčasovou práci poskytne zaměstnancům náhradní volno, pak se taková práce přesčas nezapočítává do celkového limitu. Když zaměstnavatel nařizuje zaměstnancům pracovní pohotovost, platí, že pro pracovní pohotovost nařizovanou zaměstnancům mimo pracoviště není stanoven žádný limit nebo jiné omezení, Pro pracovní pohotovost nařizovanou na pracovišti platí limit v rozsahu čtyři sta hodin ročně. Odměna za pracovní pohotovost mimo pracoviště činí za každou hodinu deset procent z průměrného hodinového výdělku a za pohotovost nařizovanou na pracovišti přísluší dvacet procent z průměrného hodinového výdělku. Jakmile pak zaměstnanec v době pohotovosti začne pracovat, končí vyplácení náhrady za pohotovost a dostává mzdu za vykonanou práci, případně za práci přesčas.


Autor:


Nejčtenější

Rodiny začínají počítat jinak. Podívejte se, na co Čechům schází peníze

Ilustrační snímek

Finanční situace českých domácností se vylepšuje. Jako dobrou ji vnímají čtyři pětiny rodin. Přesto osmdesát procent...

Pořídit si malou cukrárnu odradí i ty nejotrlejší, říkají podnikatelé

Ilustrační snímek

Dvacet stanovisek a ohlášení před zahájením činnosti a až třicet kontrol v rámci běžného provozu. Na to se musí...



KOMENTÁŘ: Zveřejňovat v inzerátech povinně výši mzdy je absurdní

Tomáš Surka z personálně-poradenské společnosti Devire

Mají firmy v pracovním inzerátu uvádět výši mzdy, nebo je lépe příjem neuvádět? Na Slovensku nemají na výběr, u našich...

KVÍZ: Víte, jaká je životní úroveň v Česku a kdo je chudý?

Ilustrační snímek

Podle statistik snědli Češi loni v průměru přes 80 kilo masa a 84 kilo ovoce. Průměrnému Čechovi se také zvýšila mzda,...

Na splátku hypotéky padne průměrně 42 procent příjmů. A bude hůř

Ilustrační snímek

Pořídit si vlastní bydlení na hypotéku bude od 1. října výrazně složitější. Pro 13 procent Čechů jsou změny motivací...

Další z rubriky

Historie zlata: bohatství našli u Klondiku zlatokopové i podnikatelé

Zlato na Aljašce lidé objevili 16. srpna 1896 u ústí potoka Rabbit Creek do...

Zlatem se platilo už v roce 700 před naším letopočtem. Přežilo bankroty a drží si svou cenu. Jde o jeden z oblíbených...

Rodiny začínají počítat jinak. Podívejte se, na co Čechům schází peníze

Ilustrační snímek

Finanční situace českých domácností se vylepšuje. Jako dobrou ji vnímají čtyři pětiny rodin. Přesto osmdesát procent...

První obchodní počin byl fiaskem, dnes jeho firma funguje už 26 let

Mít vlastní obchod byl vždycky jeho sen.

Jeho otec byl vášnivý zahradník. Zdeněk Adam mu musel od malička pomáhat a nenáviděl to. Přesto se dnes zahradničením...

Česká pošta: nově musíte pro zásilky až do depa

Česká pošta: nově musíte pro zásilky až do depa

Kurzy.cz Klienti České pošty si stěžují, že pošta není schopna doručit balíky na určenou adresu, přestože klient doručení zaplat...

Najdete na iDNES.cz