Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kam se bude ubírat akciový trh?

aktualizováno 
Při odhadu dlouhodobých očekávaných výnosů akcií se nelze spolehnout prakticky na nic jiného než na dlouhodobé statistiky. Například reálné výnosy britských akcií dosahovaly v 18. století v průměru 4,7 % ročně, v 19. století 4,9 % ročně a v letech 1900–95 činil průměrný roční reálný výnos indexu londýnské burzy 4,4 %.

Burza, makléř, akcie | foto: Profimedia.cz

Zdá se tedy, že alespoň pro britský trh lze dlouhodobě odhadnout stabilní míru výnosu, který lze realisticky očekávat. Krátkodobě však výnosy britských akcií sahaly od 28% ztráty během jediného měsíce (říjen 1987) až po 50% nárůst (leden–únor 1975). Tyto krátkodobé výnosy či ztráty bohužel předpovídat nelze.

Ceny akcií by při změnách úrokových měr měly teoreticky kolísat shodným směrem jako ceny obligací. V praxi však akcie nejsou na pohyby úrokových měr citlivé stejným způsobem jako obligace. Někdy reagují citlivěji, jindy se změna úrokových měr akciových kursů ani nedotkne. V některých případech mohou kursy akcií jít zdánlivě paradoxně proti směru pohybu úrokových měr.

Zatímco však u kvalitních obligací představují úrokové míry a inflace dva dominantní zdroje rizika, kursy akcií podléhají daleko širšímu spektru rizikových faktorů. Jde především o riziko podnikání jako takového. Každé průmyslové odvětví a každý podnik jsou zatíženy určitým typem rizika, které je pro ně specifické. Naproti tomu u státních obligací toto specifické riziko podnikání neexistuje.

Je krajně obtížné předpovídat výnosy akcií jednotlivých podniků. Krátkodobé předpovědi byly předmětem mnoha zkoumání. Závěrem většiny z nich byl pesimistický názor, že akcioví analytici buď předpovídat vůbec neumějí, anebo jen do té míry, která po odečtení makléřských poplatků není zajímavá. Analytici mají rovněž reputaci notorických optimistů.

Výnosy akcií v dlouhodobém horizontu

„První samočinný počítač ENIAC má osmnáct tisíc elektronek (jen pro srovnání,
v rádiu jsou dvě až pět), zabírá dvě poschodí a váží třicet tun. V následujících desetiletích se počet elektronek v počítači sníží zhruba na tisíc a váha na jednu až dvě tuny.“
Časopis Popular Mechanics Journal, 1949

Zajímavou problematikou je předpovídání dlouhodobých trendů různých odvětví. Trendy v technickém vývoji skutečně často mívají delší trvání a je možné (při zachování určité opatrnosti) je využívat pro prognostické účely. Ale je třeba mít na paměti, že příznivá budoucnost určitého odvětví zdaleka nezaručuje světlé zítřky pro kterýkoli podnik v něm působící. Jason Zweig z časopisu Money uvádí příklad automobilového průmyslu.

Před devadesáti lety (tj. v roce 1909) již bylo zřejmé, že vynález automobilu bude mít zásadní význam pro budoucnost průmyslu a společnosti. O velké budoucnosti motorismu málokdo pochyboval. Zdálo by se proto dokonale logické investovat do akcií výrobců automobilů.

Hysterie (c) profimedia.cz/corbis

Bojí se české společnosti burzy? Proč nechtějí vstupovat na kapitálový trh?
Více ZDE.

Ale do kterých konkrétních podniků? Nikdo nevěděl, komu bude patřit budoucnost: zda firmě Hupp, Packard, PierceArrow, Road Runner nebo Stanley. Dnes víme, že vítězem se nestala žádná z nich. Prakticky všichni, kdo v roce 1909 oprávněně věřili ve velkou budoucnost motorismu, investovali špatně. Průkopnické firmy byly záhy smeteny nově příchozími: Hudson, Nash, REO, Studebaker, Auburn, Kelvinator – a také General Motors a Chrysler. Díky časovému odstupu víme, že právě dvě posledně jmenované firmy (spolu s Fordem, jehož akcie jsou veřejně obchodovatelné teprve od roku 1956) zvítězily a ovládly americký automobilový průmysl. Tehdy však situace nevypadala zdaleka tak jednoduše.

Pokud nemáme skutečně mimořádně silný důvod věřit v dlouhodobý úspěch nějaké konkrétní firmy (což nemáme prakticky nikdy), nedopustíme se žádné chyby, když budeme pokládat budoucí výnosy všech akcií daného odvětví a podobné velikosti za rovnocenné.

Nevyznáte se v nabídce nových produktů bank či spořitelen? Chcete vědět, které produkty stojí za to? Na pochybách vás nenechá naše pravidelná rubrika- Vyplatí se?

Obligace

Odhad výnosů obligací je složitější, a to i v krátkém časovém horizontu. Zatímco v případě nástrojů peněžního trhu hrají roli pouze úrokové výnosy, u obligací je významná také složka kapitálového zhodnocení, případně znehodnocení. Čím má obligace delší dobu do splatnosti, tím větší je vliv různých rizikových faktorů (zejména kolísání úrokových měr a politických událostí) na ceny obligací.

Častým zdrojem zmatků u obligací je rozdíl mezi celkovými výnosy a výnosem do doby splatnosti. Angličtina zde rozlišuje termíny returns a yields, pro které má čeština jediný výraz: výnosy. Laikové jsou navíc často zmateni tím, že výnos do doby splatnosti se obvykle liší od hodnoty vyplácených kuponů. Vysvětleme si tyto rozdíly na příkladu.

Příklad: České státní dluhopisy

Hysterie (c) profimedia.cz/corbis

Jak investovat do nemovitostí v malém? Nejvýkonnější realitní fond + 40 % za rok.
Více ZDE.

Mezi nejpopulárnější české cenné papíry patří státní dluhopisy. Vezměme si například státní dluhopis splatný dne 7. srpna 2003, který vyplácí každoročně kupon v hodnotě 10,9 % z nominální hodnoty.

Jaký výnos nám poskytne tento dluhopis? Odpověď závisí především na ceně, za jaký jsme jej koupili. Pokud jsme dluhopis koupili za nominální hodnotu (tedy za 100 %, protože ceny obligací se obvykle udávají v procentech), bude náš výnos do doby splatnosti (yield) roven výši kuponu. Je to stejná situace, jako kdybychom naše peníze uložili na termínový vklad, který poskytuje 10,9% úrok (pro jednoduchost počítáme všechny výnosy bez ohledu na daně) a který vyprší 7. srpna 2003.

Na rozdíl od termínových vkladů je však většina dluhopisů obchodována na kapitálovém trhu. Jejich tržní ceny se tedy pochopitelně mění podle očekávání účastníků trhu. Například dne 1. dubna 1999 bylo možné tento dluhopis koupit na kapitálovém trhu za 112 % nominální hodnoty. Jaký bude náš výnos do doby splatnosti? Lze vypočítat (například pomocí funkce YIELD tabulkového kalkulátoru Microsoft Excel), že výnos do doby splatnosti bude činit 7,53 %.

Kursy obligací ovšem kolísají. Pokud nebudeme držet zmíněnou obligaci až do doby splatnosti, může být náš skutečný celkový výnos (total return) nižší nebo vyšší než dříve vypočtený výnos do doby splatnosti. Jako střední odhad celkového výnosu však můžeme použít zmíněnou hodnotu 7,53 %. Očekávámeli změnu úrokových sazeb, upravíme náš odhad výnosu o možný kapitálový výnos nebo ztrátu.

Konečně je nutné uvést důležitou poznámku, že veškeré uvedené výpočty neberou v úvahu otázku daní. Tento problém je však třeba řešit pro každý individuální případ ve spolupráci s daňovým poradcem.

Odhadnout budoucí kapitálový výnos nebo ztrátu je ovšem obtížnější záležitost než výpočet výnosu do doby splatnosti. Kapitálové výnosy obligací závisejí na pohybech úrokových měr a na době splatnosti obligací – přesně řečeno na duraci obligací. Durace, průměrná doba splatnosti kupónových plateb a jistiny, je jedním ze základních ukazatelů rizika obligací. Očekávámeli pokles úrokových sazeb, lze u dlouhodobých obligací (tj. u obligací s vyšší durací) očekávat vyšší kapitálové výnosy než u krátkodobých nástrojů. Obdobně, pokud očekáváme růst úrokových sazeb (který obvykle doprovází vyšší inflaci a vyskytuje se také během měnových krizí), očekáváme tím pádem také znehodnocení obligací.

Riziko obligací je velmi úzce svázáno s dobou splatnosti. Krátkodobé obligace (do tří let) proto mívají volatilitu typicky v rozmezí 2,5  až 4 %, střednědobé obligace (tři až deset let) od 4  do 6 % a dlouhodobé obligace (deset až padesát let) 6 až 10 %. Obligace s nekonečnou dobou splatnosti (tzv. konzoly nebo perpetuity, které se vyskytují především ve Velké Británii) mají volatilitu blízkou stabilnějším akciím – zhruba kolem 12  až 15 % .
 

Ukázky z knihy
Pavla Kohouta: Investiční strategie pro třetí tisíciletí

1. díl: Kolik vynášejí akcie a obligace?

2. díl: Jaký vliv má inflace na akcie?

3. díl: Akcie a hospodářsky růst

4. díl: Jaký vliv má pokles cen na váš výnos?

5. díl: Politika: neviditelný nepřítel  

6. díl: Vyděláte s emerging markets? 

7. díl: Volatilita ovlivňuje výši vašich budoucích výnosů

8. díl: Kdy se blíží burzovní krach?

9. díl: Jak předpovídat výnosy

reklama


Úryvek je z knihy "Investiční strategie pro třetí tisíciletí, 4.rozšířené vydání" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Naučte se investovat, 2. rozšířené vydání
Investování pro začátečníky

Finanční matematika pro každého, 5.vydání


 

Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Investice: Kde vám dobře vydělají dva tisíce a kam uložit velké částky

Kam s penězi, když na spořicích účtech se sazby pohybují pod jedním procentem? Je dnes vůbec možné zhodnotit finance alespoň tak, aby je „nesežrala“ inflace?...  celý článek

Ilustrační snímek
Sedm ukazatelů, podle kterých poznáte správnou akcii

Kdo by nechtěl investovat do akcií, které budou vynášet. Jenomže jak poznat tu správnou akcii? Střílet od boku a investovat naslepo rozhodně není nejlepší...  celý článek

Ilustrační snímek
Zisk dvacet tisíc denně? Nevěřte všemu, může jít o trik v překladu

Kdo chce začít investovat, jde na internet. Tam je informací nejvíc. Jenomže ne vše, co se píše, je pravda. Stejně jako nemusí být úplně pravdomluvný člověk,...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Kdo tady lže? Lithium, aneb jak to bylo doopravdy
Kdo tady lže? Lithium, aneb jak to bylo doopravdy

Publikováno: 17.10.2017 Autor: Odbor komunikace a marketingu 10500 Poslední dny hýbe českým mediálním prostorem kolem p... celý článek

Grafton Recruitment Praha
MANIPULANT LOGISTIKY

Grafton Recruitment Praha
Liberecký kraj
nabízený plat: 19 000 - 25 500 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.