Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kam se poděly tisíce českých finančních ústavů

aktualizováno 
Před druhou světovou válkou fungovalo na našem území téměř sedm tisíc peněžních ústavů. Kterým směrem vykročíme v příštích letech? Jak vypadala první platební karta k tuzexovému kontu?
investice, zlaté vejce

investice, zlaté vejce

Rozvoj bankovnictví je úzce spjat se směnou. Nejdelší tradici mají Itálie, Holandsko a Německo, kde vznikaly banky souběžně s čilým obchodováním již během 12.–14. století.

První banky na našem území začínají působit v průběhu 19. století díky rodící se evropské buržoazii. Vznikají jak pobočky bank založených ve Vídni, tak i české banky. V roce 1825 otevřela dveře prvním klientům Spořitelna Česká v dnešní budově Parlamentu ČR. Od roku 1847 u nás nabízela své služby rakouská National Bank a dále od roku 1868 Živnostenská banka.

Úzká provázanost s Vídní se projevila při krachu vídeňské burzy, po kterém u nás v letech 1873–1883 zmizelo z trhu 99 bank.

popisekDAŇOVÉ FORMULÁŘE ONLINE: STAHUJTE ZDE
Opět vám pomáháme s daněmi

Kudy vedla cesta od sedmi tisíc finančních ústavů k nule

Počátek 20. století byl pro české bankovnictví úspěšný. V roce 1918 převzala čerstvá Československá republika po svém vzniku soustavu bankovnictví Rakouska-Uherska. Velká hospodářská krize 1929–1933 nezpůsobila bankovnictví výrazné ztráty. Peněžní i kapitálový trh dosahovaly před 2. světovou válkou úrovně vyspělých tržních ekonomik.

Bankovnictví bylo velmi členité a obsahovalo téměř sedm tisíc peněžních ústavů. V roce 1935 působilo v Československu 80 akciových bank a akciových peněžních ústavů, 4 zemské banky pro dlouhodobý úvěr, 21 bank v jiné než akciové formě. Jen v českých zemích bylo 356 spořitelen, 174 okresních hospodářských záložen, 1909 družstevních záložen a k tomu 4371 vesnických kampeliček.

Historicky podstatnou část klientely bank tvořily velké a střední podniky. Spořitelny mívaly rozsáhlejší sítě poboček a věnovaly se spíše soustřeďování úspor obyvatelstva, které si spoří drobné obnosy na horší časy. Dnes se rozdíly mezi jednotlivými finančními ústavy smazávají.

Spořitelny tvořily společně s úvěrovými družstvy (kampeličkami a záložnami) tzv. lidové peněžnictví. Úvěrová družstva se zaměřovala především na drobné živnostníky a zemědělce. Živnostníci se cítili diskriminování ve velkých bankách a na venkově pomáhala družstva dostat zemědělce z vlivu lichvářů. Úvěrová činnost využívá principu svépomoci, kdy vlastní kapitál družstev tvoří podíly družstevníků.

Mnohem hůře jsme dopadli v období okupace 1939-1945, kdy se počet bank radikálně snížil a podřídil německému vlivu. Část kapitálu bank se přesunula pod kontrolu Němců, část byla úplně zlikvidována.
 
Po 2. světové válce v roce 1945 došlo ke znárodnění akciových bank a v roce 1948 byly zabaveny zbývající soukromé banky i spořitelny a zkolektivizována úvěrová družstva. Po sovětském vzoru došlo k přechodu na státní správu a centrální plánování. Soukromé vlastnictví bank tak vlastně úplně zaniklo.

Co přinesla sametová revoluce

K obnově došlo až v roce 1989 přechodem k tržní ekonomice. Hlavní změna představovala zavedení dvoustupňového systému, tj. oddělení centrálního a komerčního bankovnictví. Centrální banka udržuje stabilitu měny a dohlíží na finanční instituce. Komerční banky pak poskytují služby a produkty klientům.

Po revoluci došlo k dramatickému nárůstu počtu bank. V roce 1990 působilo na našem trhu 5 bank, o pět let později v roce 1995 již 55 ústavů. Po restrukturalizaci se počet bank ustálil na dnešních 37.
 
Kromě vlastního vývoje bankovnictví došlo po roce 1989 i k dalším změnám ve finančním sektoru – postupně vznikal trh cenných papírů. Hlavní roli sehrála kuponová privatizace národního hospodářství, byla zřízena Burza cenných papírů Praha a další trhy, zejména RM-System.

Platební karty

Platební karty umožňují klientovi přístup k jeho účtu, výběry v hotovosti na přepážkách bank, výběry z bankomatů a platby za zboží a služby u smluvních partnerů. První platební karty se objevily v USA v roce 1914.

První platební kartu na našem trhu představila Živnostenská banka v roce 1988. Jednalo se o kartu, která byla určena jen velmi omezenému okruhu občanů, kteří vyjížděli na zahraniční služební cesty a měli možnost zřídit si tuzexové konto. Pomocí dispoziční karty ŽB mohli její majitelé bez hotovosti platit v prodejnách Tuzexu nebo si vybírat odběrní poukázky na pobočkách Státní banky a ČSOB.

Rok 1988, platební karta Živnostenské banky k tuzexovému kontu

Rok 2007, platební karta Visa, Živnostenská banka

Česká a Slovenská spořitelna představily první sporožirové karty v roce 1989. Spořitelny se snažily omezit počet klientů na přetížených pobočkách a snížit náklady na platební styk. První, světle zelená, karta České státní spořitelny sloužila jak k výběru z bankomatu, tak k placení. Prvními obchody, které kartu přijímaly, byly Kotva a Baťa.

Rok 1989, platební karta České státní spořitelny

 

Rok 2007, platební karta Visa, Česká spořitelna

Co nás čeká?

Když srovnáme banky ve 12. a 21. století, přibývají informační technologie, složitější finanční nástroje a produkty, ale základní služby bank se nemění. Banka stále shromažďuje úspory od střadatelů (převážně domácností) a půjčuje těm, kteří potřebují investovat (nejčastěji firmám). Druhou základní funkcí, kterou banka plní, je zúčtovací a platební styk mezi hospodářskými subjekty.

Pokud u nás půjde vývoj podobně jako ve vyspělejších ekonomikách, finanční sektor jako celek posílí, ale bankovnictví v původním slova smyslu oslábne. Banky budou stále zajišťovat zúčtovací a platební styk, ale význam bank ve zprostředkovatelské funkci (přeměně úspor na investice) pravděpodobně poklesne.

Střadatelé budou volit výnosnější aktiva než bankovní depozitní účty s klesajícími úrokovými sazbami. Například budou investovat díky dlouhodobému růstu cen přímo do akcií a dluhopisů, nebo do penzijních a investičních fondů, které drží cenné papíry ve svém portfoliu.

Firmy tak nebudou své peníze získávat převážně zprostředkovaně přes banky v podobě úvěrů, ale také přímo na kapitálovém trhu vydáváním vlastních akcií nebo dluhopisů.

Banky čelí výše uvedenému trendu zakládáním dceřiných investičních společností a jejich aktivity se rozptylují mezi poskytování úvěrů a obchody s cennými papíry.

Banky dále zvyšují své příjmy pomocí tzv. cross sellingu. Informační systémy umožňují bankéřům poznat vaši finanční i celkovou životní situaci a cíleně prodávat nové produkty. Například novou službu banky (hypotéku, leasing) či produkt její sesterské společnosti (životní pojištění, penzijní připojištění).

České bankovnictví je v celosvětovém měřítku malé a bude stále výrazně ovlivňováno vnějšími faktory, zejména legislativou EU (například pravidly pro pojištění vkladů) a zahraničním kapitálem. EU požaduje stejné podmínky pro založení a činnost finančních institucí na území všech členských zemí EU a již dnes je většina kapitálu bank u nás v rukou zahraničního kapitálu.




Nejčtenější

Automobilky přitvrzují. Ceny aut letí nahoru

Zdražování aut

Možná jste si toho všimli sami, pokud uvažujete o koupi auta a sledujete ceníky. V některých se najednou objevily vyšší...

Proč jsou kanály kulaté? Obvyklé i nezvyklé otázky padající u pohovorů

Ilustrační snímek

Při pracovním pohovoru čelí uchazeči různým otázkám personalistů. Třeba dotaz „Jaké jsou vaše silné a slabé stránky?“...



Zažil úspěch i pád. Dnes mluví o renesanci podnikání se zážitky

Jan Hájek

Před deseti lety založil firmu na zážitky. Lidem nabízí lety balonem, jízdu v rychlém autě, adrenalin ve větrném tunelu...

Tři osvědčené zásady, jak se vyhnout pracovnímu stresu z termínů

Ilustrační snímek

Stresuje vás, že máte před sebou úkol s pevně stanoveným termínem, o kterém víte, že je šibeniční? Nebo se umíte...

Polovina Čechů dá pod stromeček peníze, je to podle psychologa správné?

Ilustrační snímek

Darovat k Vánocům obálku s penězi v letošním roce plánuje 48 % Čechů. Vyplynulo to z aktuálního průzkumu finanční...

Další z rubriky

Co je dobré vědět o pojištění dětí. Dvanáct konkrétních dotazů čtenářů

Ilustrační snímek

Děti chvilku neposedí, může se jim kdykoli něco stát, potřebují pojištění, říkají si mnozí rodiče. A tak ho uzavřou....

Jaké výluky a háčky mívají odpovědnostní pojistky a co neuhradí

Ilustrační snímek

Když způsobíte škodu někomu jinému třeba při cyklistice, lyžování či jiném sportu, nebo na nákupu, provozem domácnosti,...

Kolik stojí dětské pojištění a na co si dát pozor

Ilustrační snímek

Děti chvilku neposedí, může se jim kdykoli něco stát, potřebují pojištění, říkají si mnozí rodiče. A tak ho uzavřou....

Další nabídka

Kurzy.cz

Nepatří vám pozemek nebo dům? Stát hledá vlastníky pro "pozemky bez majitele"
Nepatří vám pozemek nebo dům? Stát hledá vlastníky pro "pozemky bez majitele"

V Česku je stále mnoho pozemků a domů, které mají neznámého majitele, nebo se o ně právoplatný majitel nepřihlásil. Úřa... celý článek



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.