Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kam směřují kroky domácích investorů?

aktualizováno 
Jací jsou domácí investoři a jakou roli u nás hrají finanční poradci? Můžeme se na informace od poradců spolehnout? Je rozhodování o výběru fondu u nás odlišné od zemí, kde jsou investoři zkušenější? Vybíráme fondy pouze podle výkonnosti? Nové zákony budou upravovat celou oblast investování: jsou tyto zákony dobře napsané? Na tyto a další otázky jsme se zeptali jednoho z nejpovolanějších, Martina Hanzlíka, generálního manažera Unie investičních společností:

Nové zákony mají upravovat kolektivní investování i celé podnikání na kapitálovém trhu, jak hodnotíte kvalitu těchto nových zákonů? Nová legislativa měla odstranit nesoulad s úpravou v Evropské unii, ovšem komentáře ze stran zainteresovaných osob svědčí často o tom, že nesoulad spíše prohlubují?

Při přípravě zmíněných zákonů bylo komplikované to, že souběžně s  přípravou zákonů u nás zároveň postupovala i legislativa Evropské unie. Problematickým jsou nové, dosud neschválené směrnice EU. Legislativec má veliký problém, zda zapracovávat zatím neschválenou směrnici do přípravy zákona, nebo zda má počkat.

Podle mého názoru, je lepší počkat, protože při přípravě zákona nemusí být jasné, zda konkrétní návrh projde v té podobě, v jaké je a mohly by zde vznikat problémy. Týká se to především zákona o podnikání na kapitálovém trhu. V této oblasti je řada nových směrnic, které v něm zapracovány nejsou, byť už jsou dnes schválené. Z tohoto pohledu se dá říct, že i Ministerstvo financí samo ví, že zákony bude muset průběžně novelizovat v souladu s tím, co bylo v Evropské unii schváleno v období, kdy legislativní proces probíhal tady u nás. Situace je komplikovanější v tom, že některé směrnice přináší poměrně zásadní změny, které mění stávající podobu kapitálového trhu – takže nutných změn tady bude podstatně více.

 

Martin Hanzlík

Generální manažer Unie investičních společností
                                       

Unie investičních společností České republiky je samoregulující se profesní organizací, která sdružuje nejvýznamnější české investiční společnosti a také některé skupiny zahraničních fondů. Unie se podílí na tvorbě zákonů souvisejících s kolektivním investováním, spolupracuje s Komisí pro cenné papíry v řadě oblastí, z nichž jednou z nejdůležitějších je vzdělávání investorů a v neposlední řadě sleduje dodržování etických norem při výkonu správy majetku u svých členů. V současné době má Unie 11 řádných členů, 13 přidružených členů a majetek ve správě členů Unie překračuje 100 miliard korun.

Co se týká kolektivního investování, proces je zde podstatně stabilnější. Díky tomu, že již byla přijata tzv. direktiva UCITS, která hovoří mimo jiné o evropském pasu pro volný pohyb standardních fondů po území Evropské unie a definuje také například zjednodušený statut, žádná nová směrnice v oblasti kolektivního investování se v tento okamžik nechystá.

V novém zákoně o kolektivním investování již je tato direktiva implementována, což znamená, že bychom měli být s Evropou harmonizováni. Problém, který se při přípravě zákonů objevoval, je přesný výklad směrnice, protože ani v Evropské unii nejsou ke směrnicím úplně přesné výklady.

Nemůžete požádat o výklad například FEFSI, organizaci sdružující národní samoregulující instituce?

Samozřejmě, spolupracujeme i s FEFSI, ale je řada věcí, u kterých je výklad ponechávaný na libovůli členského státu. Netýká se to obecných principů, spíše některých dílčích věcí – z čehož ale i tak někdy vznikají diametrální rozdíly, když si jeden stát vyloží ustanovení tak, druhý jinak.

Můžete uvést konkrétní příklad takovýchto „odchylek“?

Je to například otázka klasifikace fondů. Směrnice klasifikaci fondů exaktně neupravuje a nechává ji spíše na samoregulujících organizacích. FEFSI vydala doporučení, ale třeba ve Španělsku se do zákona dostala klasifikace fondů, která je s tímto návrhem v rozporu.

Shodná klasifikace by z pohledu klienta byla samozřejmě jednodušší už proto, že FEFSI zahrnuje jak všechny státy EU, země jako Švýcarsko či Norsko, které členy nejsou a rovněž i některé přistupující země východní Evropy jako ČR, Polsko, Maďarsko a Slovensko. Srovnávání fondů by v případě jednotné klasifikace bylo velmi triviální, u jednotlivých fondů bychom nemuseli přemýšlet, zda je fond založený v Lucembursku, nebo u nás, vědělo by se, že např. fond peněžního trhu je definovaný způsobem stejným v každé zemi.

U peněžních fondů je často vidět, že fond podstupuje vyšší kreditní riziko nákupem dluhopisů s delší splatností, přičemž průměrnou duraci drží na stanoveném jednom roku. Bude jednotná klasifikace znamenat konec těchto strategií, které sice přinášejí vyšší zisk, ale za zvýšeného rizika?

I z evropského hlediska bude za fond peněžního trhu stále považován fond, tak jak ho máme klasifikovaný dnes v České republice. To znamená fond s durací investičních nástrojů do jednoho roku, s tím že tento fond nesmí mít v portfoliu žádné akcie. Nicméně fondy peněžního trhu se budou dále rozdělovat, stejně jako například fondy dluhopisové a akciové. Například bude definován fond likvidity, což je fond peněžního trhu, který ovšem nesmí mít v portfoliu investiční nástroje se splatností delší než jeden rok a jeho průměrná durace musí být kratší než 6 měsíců. U dluhopisových fondů by do klasifikace měla přistupovat měnová rizika, u akcií potom například regionální zaměření. Přesto např. u přehledů vycházejících v médiích, bude uvedena pouze základní klasifikace z důvodu vyšší přehlednosti. Další rozdělení budou fondy uvádět ve statutech.

Klasifikace fondů existuje proto, aby bylo pro investora jednodušší orientovat se u přehledů stovek fondů, ale neznamená to ovšem, že si investor v rámci dané skupiny vybere fond s nejvyšší výkonností a okamžitě jej označí jako nejlepší fond. V zásadě je každý fond originál a srovnání je proto velmi obtížné. Důležité je aby se investor vedle výkonnosti podíval ve statutu fondu také na jeho další parametry a zjistil jak je fond přesně strukturován a zaměřen.

Jaká je realita, nechovají se investoři přesně tak jak jste popsal, tedy že slepě investují do nejvýkonnějších fondů?

Bohužel je to v řadě případů pravda, i když se snažíme investory neustále vzdělávat. Hovořil jsem na toto téma i s lidmi z FEFSI, z Evropské unie, z Francie, kde je kolektivní investování velmi rozvinuté, a stěžoval jsem si, že v České republice se většina investorů při výběru fondů orientuje podle minulé výkonnosti a na ostatní parametry fondu se většinou nekoukají. Jak vyplynulo z pobavených odpovědí zdá se, že to není pouze zkušenost z České republiky, ale že podobné zkušenosti mají i v Evropských zemích. Je to tím, že pro investora je často obtížné se v záplavě informací detailně orientovat a porovnat různé typy produktů.

Myslíte si, že se investoři u nás naučí investovat zodpovědněji?

Myslím si, že se to naučí. I z pohledu investičních společností je nejpodstatnější, aby sám investor měl pocit, že skutečně obdržel produkt který chtěl koupit a že nedrží produkt který mu někdo vnutil proti jeho vůli. To je základní rozdíl mezi naším trhem a zeměmi kde jsou investoři zkušenější. Investoři se při svém rozhodování třeba i podobně chovají, ale většinou nepřenášejí odpovědnost  za výběr investice na správce. Investoři vnímají specifika investičních nástrojů, chápou jaká rizika jsou s nimi spojená , jaké výhody mohou naopak získat. Je to dáno samozřejmě dlouhou dobou po kterou mohou výhod investičních nástrojů využívat, čeští investoři jsou v těchto zkušenostech stále pozadu.

Myslíte, že finální rozhodnutí dělá investor? Není u někoho rozhodnutí spíše „rozhodnutím“ jeho finančního poradce, který ukáže z dvaceti fondů na jeden? Co bych měl čekat od poradce?

Další články o podílových fondech, aktuálním vývoji a kurzy fondů naleznete ve specializované sekci ZDE

Správně by poradenský proces měl probíhat asi následně: vůbec by neměl být zpočátku o fondech, ale spíše o rodinných financích, měl by definovat segmenty rizikovosti a výnosnosti jednotlivých typů investic a částky, které by příslušná osoba do těchto instrumentů měla vkládat - buď jednorázově nebo v dlouhodobém horizontu v pravidelnějších investicích. Pak teprve přichází na řadu otázka fondů. Teprve když si vyberu do čeho chci investovat, hledám cestu, která je pro mne nejlacinější a nejjednodušší z hlediska správy a administrativy - v tomto fondy vítězí, protože pro klienta přinášejí výrazné zjednodušení.  Význam fondů je v maximálním zjednodušení a ve snížení nákladů vynaložených na uložení peněz do určitého typu aktiva. Důležité je vzdělávat investory v tom, aby chápali jaký je rozdíl mezi přímou investicí a investicí prostřednictvím fondu, vysvětlit, co jim fond přináší, ale i jaká rizika jsou s investicemi spojena.

Jaká tedy bude role finančních poradců?

Samozřejmě to, jaká část bude směřovat do jakých fondů, budou z velké míry ovlivňovat poradci a, upřímně řečeno, já  je vnímám jako důležitý prvek, který bude ovlivňovat, jak se bude investování občanů do budoucna odvíjet. Pokud jdu na bankovní přepážku a nakoupím podílový list, jde většinou už přímo o realizaci mého rozhodnutí. Avšak co nejvíce ovlivňuje moje rozhodování, je určitě osoba, která mi příslušný produkt nabízí. K masovějšímu rozšíření investování určitě významně pomohou nezávislé distribuční sítě, které nabízejí své služby při prodeji fondů investičním společnostem.

Jaká je kvalita těchto lidí? Nechtějí pouze získat další provizi z nově získaných klientů?

Kvalita určitě roste, rozhodně je vyšší, než u produktů jako je stavební spoření či penzijní připojištění. To proto, že u penzijního připojištění a stavebního spoření se jedná o unifikované produkty, kde se klient nemusí zvlášť složitě rozhodovat - má přesně dané parametry smlouvy, toho co se od něj očekává, co za to dostane. U takových produktů je situace velmi jednoduchá, neboť zde není otazník ohledně budoucí výkonnosti; ohledně sumy peněz nebo výše možného  prodělku apod.? Díky tomu, že Komise pro cenné papíry zavedla registraci investičních zprostředkovatelů a vznikla Asociace registrovaných investičních zprostředkovatelů, ne každá osoba, která sjednává stavební spoření a penzijní připojištění má chuť být i investičním zprostředkovatelem na investiční produkty. To z toho důvodu, že problematika investování  je složitější a klade na zprostředkovatele vyšší nároky. Ani provize nejsou v této oblasti tak lákavé, jako je tomu u stavebního spoření a penzijního připojištění. Pokud např. u prodeje investičního produktu dostanete provizi např. jedno nebo dvě procenta z vkladu, např. při investici sto tisíc korun obdržíte provizi tisícikorunu. Oproti tomu například u penzijního připojištění, když si klient ukládá 500 Kč měsíčně, získáte provizi až 1250 Kč. Poměr toho o jaké částky se jedná a co v obou případech musíte klientovi vysvětlit hovoří z pohledu prodejce jasně pro unifikované, státem podporované produkty. V případě prodeje fondů má zprostředkovatel vůči klientovi mnohem větší zodpovědnost a jak se říká, získává za více peněz méně muziky. To, že se tímto zprostředkováním prodeje investičních nástrojů budou zabývat pouze osoby, které o tuto činnost mají skutečně zájem a také rozumí problematice, bude mít kladný vliv na další rozvoj investování v České republice.

Druhou část rozhovoru o tom, jakou mají domácí investiční společnosti budoucnost, zda jsou méně zkušení investoři dostatečně chráněni a jak lze zachránit domácí kapitálový trh, naleznete na stránkách Fincentra v příštím týdnu.

Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

JOSEF ŠÍMA: ATELIÉR 1934, olej na plátně, 99 x 144 cm  Cena 28,8 milionů korun...
Rekordní rok na českých aukcích: investoři utratili přes miliardu

Sběratelé a investoři loni utratili na aukcích 1,26 miliardy korun, padl historický rekord za obraz vydražený za nejvyšší cenu a řada umělců dosáhla nových...  celý článek

Ilustrační snímek
Penzijko, stavebko nebo fondy? Spočítali jsme výnosy oblíbených produktů

Nejprve se rozhodnete, že budete část svých prostředků ze mzdy dávat stranou. Pak si určíte, na co má rezerva sloužit, a v dalším kroku se rozhodnete, kam...  celý článek

Ilustrační snímek
Novinky v investování: od ledna začnou platit jasnější pravidla

Češi mají v podílových fondech investováno asi 445 miliard korun. Někteří se však spálili a investovali na doporučení poradců, aniž tušili, že poradci za svá...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Volební preference STEM: ANO posiluje, podpora ČSSD spadla pod 10 %
Volební preference STEM: ANO posiluje, podpora ČSSD spadla pod 10 %

Necelý týden před volbami dál posilují preference hnutí ANO. Raketový nárůst zaznamenala SPD. Rostou také Piráti. Naopa... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.