Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kam zamíří nájemné po deregulaci?

aktualizováno 
Existuje velké nedorozumění ohledně efektů deregulace nájemného. Často se deregulace pokládá za synonymum pro růst nájmů a tím pádem i cen rezidenčních nemovitostí. Ale při bližším zkoumání zjistíme, že situace je složitější, než se na první pohled zdá. Jak vlastně funguje regulace nájemného?
Dům

Dům - Dům - ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Ve své podstatě jde o rozdělení trhu rezidenčních nemovitostí na dva diametrálně rozdílné segmenty. Liší se navzájem cenami, likviditou i strukturou nabídky a poptávky.

Regulovaný segment trhu má následující charakteristiky:

  • horní hranice nájemného je legálně omezena
  • kvalita bytů s regulovaným nájemným je velmi různorodá
  • příjmy nájemníků platících regulované nájemné jsou v průměru výrazně nižší než příjmy nájemníků bydlících v segmentu volného trhu s byty
  • likvidita trhu regulovaných bytů je relativně velmi nízká; poptávka je vysoká, nabídka de facto neexistuje

Charakteristiky neregulovaného segmentu jsou tyto:

  • nájemné je určováno výhradně střetem nabídky a poptávky a je výrazně vyšší (až o jeden desítkový řád) ve srovnání s regulovaným nájemným
  • kvalita bytů s neregulovaným nájemným je rovněž velmi rozmanitá
  • příjmy nájemníků platících tržní nájemné jsou v průměru výrazně vyšší než příjmy nájemníků bydlících v bytech s regulovaným nájemným
  • likvidita trhu neregulovaných bytů je relativně vysoká, což je dáno skutečností, že nabídka v zásadě vyvažuje poptávku.

Velmi rozšířený (a zkreslený) názor na deregulaci je, že výše nájmů v segmentu regulovaného trhu dosáhne v zápětí po deregulaci úrovně někdejšího segmentu volného trhu. Tento názor je nesprávný, protože nebere v úvahu ekonomickou logiku nabídky a poptávky.

Z hlediska finančního trhu není regulace nájemného ničím jiným než administrativní bariérou, která komplikuje arbitráž mezi dvěma trhy: mezi regulovaným segmentem s nízkými cenami a segmentem volným, kde převládají ceny vyšší. Zrušení regulace by mělo za následek vyrovnání nájmů: růst v bývalém regulovaném segmentu a naopak pokles nájmů v segmentu, který byl dříve volný.

Koncem roku lidé řeší spíš Vánoce než daňová přiznání. A v březnu se pak rmoutí nad vysokými daněmi. Zbytečně.
Čtěte, jak na daních ušetřit i několik tisíc ZDE.

Na jakou úroveň se dostane výše nájemného po deregulaci?

Vzato čistě mechanicky, dojdeli k realizaci arbitrážní příležitosti, ceny se vyrovnají někde uvnitř intervalu, který je ohraničen cenami na regulovaném a na volném segmentu trhu. V širokém průměru lze tedy očekávat, že ceny bytů s regulovaným nájemným vzrostou, avšak ceny bytů z doposud volného segmentu poklesnou. Proč? Regulované nájemné v převážné většině případů (zejména ve velkých městech) vzroste, což zvýší nabídku na volném trhu, zvýšení nabídky pak samozřejmě povede k poklesu cen.

Trh nemovitostí je ovšem na rozdíl od finančních trhů velmi nehomogenní, což znamená, že pronášet paušální soudy bez přihlédnutí k atraktivitě konkrétní lokality je velice ošidné. V souhrnu a v konečném důsledku však bude vždy platit zlaté pravidlo trhu nemovitostí: ceny rezidenčních nemovitostí v daném regionu v průměru dlouhodobě rostou stejným tempem jako celkový objem příjmů všech obyvatel tohoto regionu. Lze ukázat, že celková agregátní výše nákladů na bydlení nemůže dlouhodobě přesáhnout určitý procentuální podíl z celkových příjmů domácností. Samozřejmě také platí, že příjmová a sociální struktura daného regionu či lokality je proměnlivá, a že k proměnám může docházet někdy i velmi rychle.

Jaký vliv by (pravděpodobně) měla okamžitá a úplná deregulace nájemného na ceny některých rezidenčních nemovitostí? Ukážeme si několik vzorových hypotetických příkladů.

Vila ve Střešovicích

Nemovitost: reprezentativní vila v dobrém stavu, vhodná jako rezidence pro vysoce postaveného manažera nebo podnikatele. Nepodléhá regulaci nájemného.

Prognóza: Lze očekávat pozvolný růst cen téměř bez ohledu na deregulaci, protože pro tento segment trhu nemovitostí představují byty s doposud regulovaným nájemným jen malou konkurenci. Pokud bude ekonomika alespoň zvolna růst, není třeba se obávat poklesu cen, protože nabídka bydlení v lokalitách s dobrou pověstí je omezena a roste jen velmi pomalu. Pro úplnost je třeba vzít v úvahu vliv zvětšující se nabídky a především také tendence v kvalitativním růstu tohoto segmentu nemovitostí – pokud dlouhodobě nedojde ke zvýšení poptávky, může některý vlastník či investor dospět k nepříjemnému zjištění, že se jeho nemovitost nedokáže za dřívější cenu uplatnit v sílící konkurenci na trhu.

Byt na Žižkově podléhající regulaci

Nemovitost: byt 2+1, dobrý technický stav, obsazený kvalitní byt, podléhá regulaci.

Prognóza: Deregulace by umožnila požadovat vyšší nájemné anebo nabídnout tento byt solventnějšímu nájemníkovi. Lze očekávat možná i dosti výrazný růst ceny, pokud by došlo k úplné deregulaci. Po deregulaci je však třeba počítat s tím, že solventní nájemníci budou mít na výběr z velkého množství atraktivních bytů, takže volné nájemné bude podstatně nižší, než jaké je obvyklé na volném segmentu trhu před deregulací.

Byt na Žižkově nepodléhající regulaci

Nemovitost: byt 2+1, dobrý technický stav, prázdný, nepodléhá regulaci.

Prognóza: Před provedením deregulace se tento byt nachází ve volném segmentu trhu, v němž poptávková strana se skládá převážně z nadprůměrně solventních jednotlivců. Po deregulaci však tito potenciální nájemníci budou mít mnohem širší výběr, což se negativně projeví na cenách naprosté většiny rezidenčních nemovitostí s výjimkou nejvyššího segmentu (viz vila ve Střešovicích). Podle rychlosti a důkladnosti deregulace možná dojde i k naprostému zhroucení cen v určitých lokalitách a kategoriích bytů.

Činžovní dům na Žižkově

Nemovitost: nájemní dům v průměrně dobrém technickém stavu, v němž jsou umístěny oba výše uvedené hypotetické byty plus osm dalších, které rovněž podléhají regulaci nájemného.

Prognóza: Pokud je v daném domě deset bytů, z nichž devět podléhá regulaci (nájemné například ve výši 1 500 Kč měsíčně) a jeden nikoli (tržní nájemné ve výši 10 000 měsíčně), bude muset za ideálních podmínek po úplné deregulaci dojít k vyrovnání nájemného. Osm ze zmíněných devíti „regulovaných“ bytů je však obýváno sociálně slabšími nájemníky, kteří si nemohou dovolit platit více než 2 500 měsíčně, jinak se přestěhují do jiného bytu. Jeden nájemník si nemůže dovolit platit ani 2 000 Kč měsíčně a přestěhuje se k příbuzným na venkov. Nová rovnovážná hladina nájemného bude činit například 2 400 Kč měsíčně pro všech devět obsazených bytů, přičemž jeden zůstane volný.

Hysterie (c) profimedia.cz/corbis

Jak investovat do nemovitostí v malém? Nejvýkonnější realitní fond + 40 % za rok.
Více ZDE.

Povšimněme si, že v našem hypotetickém případě došlo v důsledku deregulace k celkovému snížení výnosů z vlastnictví daného činžovního domu. Jde samozřejmě o hypotetický příklad, který však ukazuje, že vliv deregulace na ceny rezidenčních domů může být rozmanitý. Pokud by šlo o dům, kde všechny byty nyní podléhají regulaci, jeho výnosnost by po deregulaci pravděpodobně vzrostla, zatímco výnosnost (a tedy i cena) domu bez regulovaných bytů by v důsledku deregulace mohla citelně poklesnout.

Hovoříme však o domech v poměrně dobrém technickém stavu situovaných v průměrně atraktivních lokalitách (jako je například Žižkov). Deregulace vnese na trh likviditu, což se projeví zvýšeným zájmem o atraktivní lokality a poklesem zájmu o lokality a byty méně atraktivní, přičemž zde bude hrát důležitou roli také cena. Zvýšená konkurence povede k tomu, že majitel domu bude muset nabídnout lepší lokalitu a lepší kvalitu, aby si mohl účtovat vyšší cenu. Naproti tomu majitelé domů v méně přitažlivých lokalitách budou muset vyjít vstříc omezeným možnostem peněženek nižších příjmových skupin. Cenové nůžky se budou postupem času stále více rozevírat v souvislosti s tím, zda se daná lokalita stane „dobrou adresou“ anebo spíše „chudinskou čtvrtí“. Někteří majitelé domů budou nadšeni, pro jiné bude deregulace nájemného představovat trpké zklamání.

Praktické závěry

Tržní ceny nemovitostí podléhají velmi podobným faktorům jako ceny akcií. V dlouhodobém horizontu se jejich ceny mění podobným způsobem.

Na rozdíl od trhu cenných papírů, trh nemovitostí je značně neefektivní. Jiný způsob investování než aktivní výběr je prakticky vyloučen. Dobře informovaný investor může na trhu nemovitostí dosáhnout nadprůměrných výsledků, jeli schopen objevit rozdíl mezi tržní cenou a vnitřní ekonomickou hodnotou dané nemovitosti.

Z makroekonomických faktorů je pro ceny nemovitostí rozhodující růst objemu peněz v ekonomice, růst mezd (u bytových nemovitostí) a výše úrokových měr.

Z mikroekonomických faktorů rozhoduje atraktivita a budoucí vývoj zájmu o danou lokalitu. Zde je rozhodující expertní odhad, který nelze nahradit žádnou jednoduchou a systematickou metodou.

Deregulace nájemného v České republice bude mít závažné důsledky pro trh nemovitostí, přičemž může způsobit výrazné změny cen nemovitostí oběma směry. Její důsledky mohou mít velmi netriviální dopad na směr vývoje cen rezidenčních nemovitostí a na jejich kolísání.

Vstupu České republiky do EU přikládáme omezené následky na vývoj cen nemovitostí. Daleko významnější vliv na zhodnocení nemovitostí má hospodářský růst a objem peněžní zásoby v ekonomice.

Vstup České republiky do Evropské měnové unie, k němuž možná dojde v horizontu deseti let, způsobí konec existence měnové politiky na úrovni státu. Ačkoli tento krok nebude mít pravděpodobně velké dopady na celkovou inflaci, kolísání objemu peněžní zásoby může způsobit poměrně velké výkyvy v cenách nemovitostí oběma směry. V současné době by však bylo příliš odvážné pokoušet se tyto efekty nějak vyčíslit.

Ukázky z knihy
Pavla Kohouta: Investiční strategie pro třetí tisíciletí

1. díl: Kolik vynášejí akcie a obligace?

2. díl: Jaký vliv má inflace na akcie?

3. díl: Akcie a hospodářsky růst

4. díl: Jaký vliv má pokles cen na váš výnos?

5. díl: Politika: neviditelný nepřítel  

6. díl: Vyděláte s emerging markets? 

7. díl: Volatilita ovlivňuje výši vašich budoucích výnosů

8. díl: Kdy se blíží burzovní krach?

9. díl: Jak předpovídat výnosy

10. díl: Kolik vyděláte na akciích?

11. díl: Investovat do internetových akcií?

12. díl: S jakou strategií vyděláte na akciích?

13. díl: Vyplácí se věřit expertům? 

14. díl: Jak investovat do nemovitostí? 

15. díl: Vyděláte na investicech do nemovitostí?

16. díl: Budou ceny nemovitostí růst?

reklama


Úryvek je z knihy "Investiční strategie pro třetí tisíciletí, 4.rozšířené vydání" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Naučte se investovat, 2. rozšířené vydání
Investování pro začátečníky

Finanční matematika pro každého, 5.vydání

Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vladimír Brůna
Když stát své dluhy smaže inflací, je dobré mít zlato, říká odborník

Zájem Čechů investovat do zlata roste. A to i přesto, že cena zlata dosahuje ročního maxima. Podle investičního odborníka Vladimíra Brůny z Golden Gate CZ...  celý článek

Ilustrační snímek
Zisk dvacet tisíc denně? Nevěřte všemu, může jít o trik v překladu

Kdo chce začít investovat, jde na internet. Tam je informací nejvíc. Jenomže ne vše, co se píše, je pravda. Stejně jako nemusí být úplně pravdomluvný člověk,...  celý článek

JOSEF ŠÍMA: ATELIÉR 1934, olej na plátně, 99 x 144 cm  Cena 28,8 milionů korun...
Rekordní rok na českých aukcích: investoři utratili přes miliardu

Sběratelé a investoři loni utratili na aukcích 1,26 miliardy korun, padl historický rekord za obraz vydražený za nejvyšší cenu a řada umělců dosáhla nových...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Výsledky voleb - V ČR zvolili lidé nový parlament
Výsledky voleb - V ČR zvolili lidé nový parlament

V České republice a na mnoha místech v zahraničí proběhly v pátek a sobotu volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. ... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.