Kancelář doma se nehodí pro každého

Vstávat po desáté, nestresovat se z dopravní zácpy při cestě do práce a v klidu si přes den nakoupit nebo vyřídit věci na úřadech. A přitom dostávat pěkný plat za slušnou práci. Sen odborových předáků? Nikoli. Realita pro zaměstnance některých firem.

Mnoho lidí může vydělávat nejen na pracovišti svého zaměstnavatele, ale kdekoli - třeba i doma. Stačí k tomu potřebná technika a smysl pro povinnost. Potom nic nebrání tomu, aby člověk pracoval na počítači doma. Výsledky své práce může zaslat do firmy například prostřednictvím modemu nebo dodáním disket. Tomuto systému se říká telecommuting.

Nové technologie zvyšují možnosti

K masovému rozvoji telecommutingu ve světě přispěl hlavně rychlý rozvoj informačních technologií. V dnešní době může být člověk díky svému notebooku, mobilnímu telefonu a možnosti připojení na internet stále ve své kanceláři. Nebo přesněji: jeho kancelář může být stále s ním. Zaměstnavatel poskytne svým zaměstnancům potřebné vybavení a ti pak vykonávají svou práci - kterou původně vykonávali na pracovišti - z vlastního domova. Je samozřejmé, že ne všechny profese, či obory činnosti lze vykonávat prostřednictvím telecommutingu. Pracovníky telecommutingu, tedy telecommutery, se mohou stát například redaktoři různých periodik, ale i manažeři firem, odpovědní za prodej, marketing, či dokonce vedoucí účetní. Z domova mohou pracovat kreativní pracovníci, kteří se starají o tvorbu reklam nebo stránek na internetu, překladatelé, právníci, účetní a podobně.

Výkonnost pracovníků je vyšší

Výhody práce z domova jsou celkem zřejmé. Firmy ušetří finanční prostředky, které musely vynakládat na jedno pracovní místo. Navíc průzkum ukázal, že pracovní výkonnost telecommuterů je v průměru o dvacet procent vyšší než u jejich kolegů na pevných pracovištích. Díky telecommutingu dochází ke zlepšení životního prostředí (snižuje se počet denně používaných osobních automobilů), k poklesu nezaměstnanosti (možnost zaměstnání "na dálku" i v regionech s malým počtem pracovních příležitostí), navíc jeho rozšíření zvýší také "informační vzdělanost" celé společnosti. Dobrým příkladem může být Dánské království, kde telecommuting - výrazně podporovaný státem - pomohl k nárůstu "technologicky" gramotných jedinců. Další výhodou telecommutingu je skutečnost, že umožňuje zaměstnání ve všech dosud používaných formách pracovního poměru - tedy práci na hlavní i vedlejší pracovní poměr, i takzvanou volnou spolupráci a odpadá při něm hraniční bariéra. Při využití jazykových schopností mohou pracovat tuzemští odborníci pro firmy z celého světa. Otázka, která se nabízí, zní: "Za kolik?" Platy telecommuterů odpovídají platům jejich kolegů na pevných pracovištích, ale díky tomu, že mohou ušetřit například za dopravu, je jejich výdělek vyšší.

Rizikem je nedostatek osobní komunikace

Telecommuting však nemá jen výhody. "Problémem se může při využití této metody stát vnitropodniková komunikace," říká Martina Šmidochová ze společnosti PricewaterhouseCoopers. Jednotliví zaměstnanci se spolu běžně nevidí. Chybějí tedy vzájemné komunikační vazby a teoreticky hrozí nebezpečí nezávislé práce několika zaměstnanců na stejném problému. S těmito nevýhodami souhlasí i socioložka Jana Dufková: "Minimalizace kontaktů mezi lidmi se může stát sociální pastí a vyústit až v poruchy komunikace a pocity osamění. Pravidlem nemusí být ani větší možnost věnovat se rodině, protože počítačový workoholik nakonec tráví u počítače víc času, než kdyby dojížděl do zaměstnání." Při špatné organizaci může i společnost spíše ztrácet než získávat. "Ale je pravdou, že firmy, které telecommuting využívají, organizaci práce velice dobře zvládají a výhody tohoto systému pro společnost převažují," uznává Martina Šmidochová.

České podniky bez zájmu ?

A co Česká republika? Martina Šmidochová uvádí: "V loňském roce jsme sledovali vývoj v oblasti rozšíření telecommutingu v České republice, ale žádný nárůst jsme nezaznamenali." Podle letošní studie společnosti PricewaterhouseCoopers je práce z domova včetně telecommutingu využívána pouze čtyřmi desetinami procenta českých zaměstnanců. Příčinou nemusí být legislativní problémy ani známý český konzervativismus. "Můj osobní názor je, že většímu rozšíření u nás brání také technická náročnost. Pracovník musí mít doma osobní počítač, dobře fungující telefonní spojení, případně také fax," vysvětluje Martina Šmidochová.

Výhody pro zaměstnavatele:

- odbourání nákladů na pronájem a provoz kanceláře
- zvýšení výkonnosti pracovníků až o dvacet procent
- snížení dalších nákladů, například na příspěvky na dopravu
- snížení nemocnosti pracovníků
- možnost zaměstnání i pro hůře umístitelné uchazeče o práci (například matky s dětmi, invalidé)

Výhody pro zaměstnance:

- možnost rozložení pracovní doby
- ušetření času i nákladů na dopravou na pracoviště
- možnost vytvoření vlastního, ideálního pracovního prostředí
- zvýšení objemu času stráveného s rodinou
- snížení doby pracovní neschopnosti
- zvýšení výkonnosti

Nevýhody pro zaměstnavatele:

- chybí přímá kontrola nad zaměstnancem
- chybí denní osobní komunikace se zaměstnancem

Nevýhody pro zaměstnance:

- chybí zpětná vazba vůči nadřízenému i kolegům
- nedostatek osobní komunikace
- člověk dlouho "komunikuje" jen se svým počítačem
- větší nároky na samostatné rozhodování, větší zodpovědnost
- spojení domova se zaměstnáním může znamenat více času stráveného "v práci"
- na úkor odpočinku, rodiny