Ze zooložky manažerkou: U brouků bych neměla kam stoupat
Kdysi si představovala, že bude pracovat ve forenzním týmu jako v seriálu Sběratelé kostí. Proto si Barbora Nováková podala přihlášku na pražskou přírodovědeckou fakultu na obor zoologie bezobratlých. Jenže cestou se jí do života připletla brigáda v pobočce Burger King ve Zličíně. A ta její životní plány úplně změnila.
„Jsem cílevědomá, takže jsem vysokou školu vystudovala. Ale už při studiu jsem si uvědomila, že možnosti, které mi nabízí práce v Burger King, se nedají s entomologií srovnat. U hmyzu by moje kariéra neměla kam stoupat,“ přiznává Bára, vystudovaná odbornice „na brouky“, která s diplomem z přírodovědy nakonec vklouzla na manažerskou pozici. Příznačně na „své“ pobočce ve Zličíně.
To už za sebou ovšem měla několik let brigádničení na různých pozicích po celé metropoli. Stejně jako dva její kolegové od konkurence, i Barbora začínala na samém začátku kariérního řetězce, totiž v kuchyni. To byla ještě na střední škole. „Brigádu mi doporučila kamarádka, protože jsem si chtěla finančně přilepšit. V práci jsem zjistila, že je to navíc i velká zábava, v kolektivu stejně mladých lidí jsme si skvěle rozuměli,“ vysvětluje 27letá Barbora, která si pracovní směny pružně přizpůsobovala tomu, v jaké fázi studia se zrovna nacházela: „Ještě celý bakalářský cyklus jsem pracovala jako brigádnice, pak už jsem nastoupila na částečný úvazek.“ Pravidelný příjem, který práce zajišťovala, jí coby studentce pomáhal platit nájem, skripta a drobné radosti.
Jenže na druhou stranu se musela oproti vrstevníkům i omezovat. Takže zatímco ostatní po zkouškách prchli na prázdniny nebo si akademický rok obohatili zahraniční stáží, Bára pracovala – jako kuchařka, pokladní, trenérka nových zaměstnanců, vedoucí směny, asistentka manažera. „Na zkoušky jsem si brala dovolenou, obětovala jsem určitě i studentský volný čas. Kdybych nepracovala, nejspíš bych mohla i víc cestovat,“ uznává zpětně Nováková.
Jenže málo platné, jí to zase tolik nechybělo, naopak se jí líbilo, že je finančně nezávislá a postupně se učí praktické a zajímavé věci. „Naučila jsem se říkat ne, komunikovat a vést lidi, řídit efektivně svůj čas nebo řešit krizové okamžiky. Toho bych se u brouků nedočkala,“ usmívá se Bára, která má dnes na vizitce napsáno „general manager“.
A co dál? „Můžeme postoupit mezi takzvané area coache, z nichž se vybírají district coachové. Ale tak daleko nepřemýšlím, teď jsem maximálně spokojená,“ dodává.