Pracovat na sto procent po celou směnu nelze. Ale výkonnosti se dá pomoci. Pokud zaměstnanec soudí, že ztrácí energii kvůli nesmyslným příkazům svého šéfa, otravnému kolektivu či fyzicky náročné práci, tohle všechno asi stěží změní. Může však ve svých návycích provést změny, které mu pomohou se snadněji přenést přes každodenní pracovní trable.
Spánek a snídaně se šidí neprávem
Řada lidí prostě musí vidět v televizi film, který končí kolem půlnoci, i když musí být v šest ráno v práci. Někdo to zvládá bez větších problémů, jiný se pak cítí unavený. "Vyhovující délka spánku je opravdu individuální. Průměrně se pro kvalitní spánek udává osm hodin, ale někdo může být zvyklý spát déle," říká psycholog Karel Paulík. Kdo ví, po kolika hodinách spánku je odpočatý a plný síly, má napůl vyhráno. Pro
Výkonnost má své lepší a horší hodiny
Právo na oddech |
* Zaměstnanec má nárok na půlhodinovou přestávku na jídlo a oddech nejpozději po čtyřech a půl hodinách nepřetržité práce. (Podle současného pozměňovacího návrhu to v budoucnu může být nejpozději po šesti hodinách.) * Nezapomínejte na pravidelný přísun potravy a tekutin. * Věci, které nemůžete ovlivnit, si neberte příliš k srdci. * Pokud vás práce vyčerpává, ale nemůžete ji z různých důvodů opustit, nabírejte energii při mimopracovních aktivitách. |
Práce a její vliv na zdraví
"Vykonávání jakékoliv profese v plném úvazku nepochybně má vliv na zdraví," říká Jindřich Fiala z Ústavu preventivního lékařství Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Podle něho toto působení nelze brát apriorně jako škodlivé - právě naopak, celkově je pozitivní. "To mimo jiné potvrzuje i skutečnost, že nezaměstnaní jsou na tom zdravotně hůře a jejich zdraví jim poškozuje, i když mnoha různými mechanismy, právě ten fakt, že jsou bez práce," dodává. Tvrdí také, že se však dnes z pracovních faktorů negativně podepisuje na zdraví největšího počtu lidí to, že při práci dlouhodobě sedí, mají nedostatek pohybu, ale přitom je jejich pohybový a podpůrný systém jednostranně dlouhodobě namáhán. To vede k ochabnutí a zkrácení svalů, k bolestem zad, páteře a tak dále. Psychická zátěž se projevuje více individuálně - co jednoho stresuje a ubíjí, druhého povzbuzuje k lepší výkonnosti. "Obecně byly nepříznivé dopady stresové zátěže na zdraví v minulosti přeceňovány. Nepotvrdilo se totiž, že by měly nějak výrazně nepříznivé dopady například na vznik kardiovaskulárních onemocnění - existují mnohem důležitější faktory," tvrdí Fiala. Přesto je však pro uchování zdraví i pracovního elánu nejdůležitější zvolit zaměstnání, které vyhovuje temperamentu i tělesné konstituci člověka.