Kde vzít peníze na podnikání

  • 1
Chystáte se stát svým vlastním pánem? Už vás nebaví poslouchat nervózního šéfa a máte v hlavě skvělý plán, jak se stát podnikatelem? Poměrně brzy se vaše sny mohou změnit v noční můry - opatřit si dostatek financí na vlastní podnikání může být totiž problém. Variant se nabízí poměrně dost, ovšem ne všude na vás musí čekat s otevřenou náručí.

Člověk, který chce založit například vlastní truhlářskou dílnu nebo kosmetický salon, si může vybrat, kde sežene potřebné finance do začátku - půjčka od známých, dotace z úřadu práce, leasing nebo úvěr z banky. Kam je dobré se obrátit a co vás tam pravděpodobně čeká?

Českomoravská záruční a rozvojová banka

Pokud nestačí zájemci o podnikání vlastní peníze, měl by určitě zamířit do Českomoravské záruční a rozvojové banky. Zatímco malí a střední podnikatelé představují pro komerční banky rizikové partnery, tato banka je určena právě jim. Proto v ní mohou  získat snadněji než v klasické bance úvěry, záruky za ně nebo dotace k úrokům z bankovních úvěrů.

Žadatelé o úvěr v záruční a rozvojové bance musí projít kurzem „Základy podnikání“, jehož součástí je i posouzení podnikatelského plánu účastníka. Kromě programů určených na podporu provozu malých a středních podniků, firem připravujících se na vstup na trh Evropské unie nebo finanční pomoci pro firmy v hospodářsky slabých regionech nabízí banka od 1. ledna 2002 nový produkt pro začínající podnikatele - program Start. Ten by jim měl usnadnit počátek podnikání, protože mohou získat zvýhodněné úvěry.

Program Start

„Program se teprve rozbíhá, ale v průběhu února již bylo vyřízeno prvních šest žádostí,“ říká Ladislav Macka, generální ředitel Českomoravské záruční a rozvojové banky. Pro potřeby tohoto programu je připraveno něco přes sto milionů korun. Průměrný poskytnutý úvěr se pohybuje kolem půl milionu korun. „Všechno je vázáno na absolvování kurzu, již teď máme dalších pětadvacet žadatelů a další vlny zájemců se očekávají,“ vysvětluje Lubomír Rajdl, vrchní ředitel úseku bankovní politiky v záruční a rozvojové bance.

Žadatel musí být občanem České republiky, nesmí být podílníkem v jiné společnosti, firma nesmí mít více než padesát zaměstnanců a musí být vypořádány veškeré závazky například vůči finančnímu úřadu nebo správě sociálního zabezpečení.

Žádost o úvěr, ke které musí být přiloženy všechny potřebné doklady, by měla být standardně vyřízena během čtrnácti dnů. Poskytovaný úvěr je bezúročný a fyzické osobě - živnostníkovi může být poukázána částka až půl milionu korun. Pro obchodní společnosti s více než jedním společníkem může horní hranice půjčky dosáhnout maximálně jednoho milionu korun. Doba splatnosti je maximálně šest let a splátky jsou hrazeny čtvrtletně. První splátku lze odložit o devět až dvanáct měsíců od data poskytnutí úvěru. Jedná-li se o fyzickou osobu podnikatele, banka nepožaduje jištění úvěru majetkem.

Čerpané finanční prostředky by měly být použity především na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku - to znamená například strojní vybavení či zařízení kanceláře. Na tento účel musí být použito minimálně padesát procent z celkové částky, což musí bance nejpozději do devíti měsíců doložit účetními doklady o pořízení majetku.

Programy na podporu malého a středního podnikání:

  1. zvýhodněné záruky za úvěr, leasing, kapitálový vstup, regionální záruky - ZÁRUKA, REGIOZÁRUKA a REGIOZÁRUKA 2
  2. zvýhodněné středně či dlouhodobé úvěry - KREDIT, PREFERENCE, PROVOZ a START
  3. příspěvky na úhradu úroků - TRH, REGION, REGION 2, VESNICE a REGENERACE
  4. program na zvýšení zaměstnanosti - SPECIAL

Co je potřeba přiložit k žádosti o úvěr:

  • podnikatelský záměr
  • živnostenský list
  • osvědčení o registraci na finančním úřadu
  • certifikát o ukončení vzdělávacího programu
  • Hodnocení MF DNES:

    šance na získání peněz - velká

    podmínky splácení - příznivé

    úroky - minimální

    omezení - nejsou

    Banky

    V bance pravděpodobně začínající podnikatel nebo živnostník s žádostí o účelový úvěr těžko pochodí. Nově založené firmy totiž pro ně představují příliš rizikové partnery. „Problémem začínajících podnikatelů je, že nemají žádnou úvěrovou ani podnikatelskou historii, podle které bychom je mohli hodnotit. A tudíž je u takových klientů obtížné prokázat návratnost půjčených prostředků,“ říká Markéta Dvořáčková z Komerční banky. Finanční ústavy mají sice speciálně připravené programy pro rozvoj malého a středního podnikání, ale ty jsou většinou určeny pro již zavedené firmy, a nikoliv pro začínající podnikatelské subjekty. Klient, který nemůže prokázat historii svého podnikání, má většinou smůlu. „Kromě žádosti o úvěr a podnikatelského záměru je potřeba předložit i finanční výkazy za poslední tři roky, finanční plán či potvrzení finančního úřadu o bezdlužnosti,“ charakterizuje požadavky banky Petra Kadlecová z Československé obchodní banky.

    Podnikatelský záměr nestačí

    Banky sice prověřují každou žádost o úvěr individuálně a ne všechny žadatele odmítají, ale k novým klientům vždy přistupují s určitou dávkou nedůvěry. „Žadatel o úvěr by měl mít jasný podnikatelský záměr a měl by být rovněž schopen doložit účel, pro který žádá o úvěr,“ vysvětluje Lucie Vincíbrová z České spořitelny. S podnikatelským plánem a schopnostmi splnit své závazky mohou pomoci poradenská informační centra Agentury pro rozvoj podnikání, ale konkrétní posouzení a poskytnutí úvěru záleží vždy na bance. Tomáš Krones z Raiffeisenbank k tomu říká: „Jestliže přijde klient bez historie, musí se spokojit banka pouze s podnikatelským záměrem a to je bez dalších podpůrných argumentů málo na to, aby mohla poskytnout úvěr.“

    Žadatel o úvěr může zvýšit svou důvěryhodnost tím, že poskytne bance určité záruky, že je schopen splatit půjčené finanční prostředky. Na výběr je celá řada možností - osobní ručení například soukromou nemovitostí, ručení třetí osoby nebo záruky Českomoravské záruční a rozvojové banky.

    Rychlé vyřízení, ale také poplatky

    Pokud je tedy začínající podnikatel úspěšný a jeho žádost je přijata, může se svými penězi během dvou až tří týdnů nakládat. Doba vyřízení záleží na kompletnosti dodaných podkladů a jejich hodnocení bankou. „Čím více podkladů chybí nebo je v nedostatečné kvalitě, tím více času je třeba, aby klient informace doplnil. Doba zpracování záleží ale i na bonitě klienta,“ vysvětluje Petra Kadlecová. Zvýhodněné úrokové sazby v rámci programů pro malé a střední podniky se mohou pohybovat mezi osmi až deseti procenty. Pokud klient splňuje další interní požadavky banky, je možné, aby byla úroková sazba snížena o jedno až dvě procenta.

    Podnikatel se musí připravit i na to, že i za pouhé zpracování žádosti o úvěr si banka naúčtuje nevratné poplatky. Jejich výše se většinou pohybuje kolem dvou až pěti tisíc korun. „Za zpracování žádosti o úvěr je poplatek jedno procento z požadované částky, minimálně jeden tisíc korun,“ říká Lenka Petroncová z eBanky. Je-li žádost o úvěr kladně přijata, jsou další poplatky spojeny s vyřízením úvěru v bance - ty jsou obvykle okolo jednoho procenta z požadované částky.

    Neuspěje-li živnostník s žádostí o podnikatelský úvěr, má šanci získat peníze prostřednictvím spotřebitelských úvěrů. Jejich výše však nedosahuje úrovně klasických půjček pro podnikání a také úročení je výrazně vyšší - zhruba čtrnáct až patnáct procent. Kromě toho jsou podnikatelské úvěry zpravidla poskytovány na delší časové období než spotřebitelské půjčky.

    Hodnocení MF DNES:

    šance na získání peněz - minimální

    podmínky splácení - tvrdé

    úroky - poměrně vysoké

    omezení - pouze pro zavedené firmy s dostatečnou podnikatelskou historií 

    Co je potřeba při žádosti o bankovní úvěr:

  • žádost o úvěr
  • doklady opravňující k podnikatelské činnosti
  • podnikatelský záměr
  • prognózované výkazy na předpokládanou dobu splácení úvěru
  • Úřad práce

    Úřady práce nabízejí pomocnou ruku podnikatelům dvojím způsobem. Jestliže se nezaměstnaný rozhodne stát se podnikatelem, podává na úřad práce žádost. Úřad s ním uzavře dohodu a přidělí dotaci. Její maximální výše je osmdesát tisíc korun, ale ve většině případů žadatel neobdrží celou sumu. „Celých osmdesát tisíc se téměř vůbec nedává, částka bývá většinou nižší,“ uvádí Martin Kouřil z Úřadu v práce v Havlíčkově Brodě.

    Jednorázová dotace nebo příspěvek na mzdu

    Peníze jsou určeny na vybavení pracoviště, například pro účetní na nákup počítače nebo truhláře na potřebné stroje. Podle zákona platí, že ten, kdo obdrží takovou dotaci, musí podnikat minimálně dva roky. Jestliže by se svým podnikáním skončil dříve, musí vrátit poměrnou část dotace. Druhou variantou je finanční pomoc v případě, že podnikatel vytvoří nové pracovní místo. Tato pomoc má podle zákona tři základní formy: jednorázová dotace, bezúročná půjčka nebo příspěvek na mzdu. Bezúročná půjčka je splatná během dvou let a její výše je stejně jako v případě dotace až osmdesát tisíc korun. O konkrétní výši však rozhoduje sám úřad a není na ni právní nárok.

    Tuto peněžní pomoc získává podnikatel pouze tehdy, když je na nově vytvořené pracovní místo přijat pouze takový uchazeč, který je veden v registru úřadu práce a je déle než tři měsíce bez práce. Žadatel musí předložit vlastní podnikatelský záměr spolu s předpokládanými náklady na vytvoření nového pracovního místa. Finanční příspěvek může být použit pouze na nákup výrobních prostředků, vybavení pracoviště a stavební úpravy, které jsou potřebné pro zřízení nových pracovních míst.

    Kde získat zajímavé informace?

    Hospodářská komora www.hkcr.cz

    Sdružení podnikatelů www.mpo.cz

    Svaz obchodu www.socr.cz

    Agentura pro rozvoj podnikání www.arp.cz

    Českomoravská záruční a rozvojová banka www.cmzrb.cz

    Úřady práce www.mpsv.cz

    Poskytnutí dotace záleží i na volbě živnosti

    Příspěvek na mzdu je většinou stanovován procentem ze mzdy nově zaměstnaného a objem finančních prostředků vyplácených touto cestu je většinou shodný jako u dotace nebo bezúročné půjčky. Situace však nemusí být ve všech okresech stejná, protože množství peněz, které úřady získávají na takzvanou aktivní politiku zaměstnanosti, závisí na výši nezaměstnanosti v dané oblasti. Martin Kouřil k tomu říká: „Letos jsme dostali méně peněz než loni, záleží na míře nezaměstnanosti. Tam, kde je vyšší, dostávají úřady více peněz.“ Zkušenosti s menší částkou peněz však potvrzují i na jiných místech republiky - zatímco v roce 2000 byly v opavském okrese vyplaceny dotace 179 žadatelům v celkové částce téměř deset milionů korun, v minulém roce to bylo 100 uchazečů a částka byla necelých pět milionů korun.

    Hodnocení MF DNES:

    šance na získání peněz - poměrně velká

    podmínky splácení - nenávratná dotace

    úroky - nulové

    omezení - nutno podnikat alespoň dva roky, jinak musíte vrátit část dotace

    Agentura pro rozvoj podnikání

    Agentura pro rozvoj podnikání byla zřízena ministerstvem průmyslu a obchodu a jedním z jejích cílů je i podpora malého a středního podnikání. V minulém roce byl spuštěn program nebankovních půjček pro malé podniky „Malé půjčky“.

    Jen pro zavedené firmy

    Tato státní instituce se však nevěnuje poskytování startovního kapitálu pro začínající podnikatele. Její činnost je především zaměřena na podporu již existujících podniků. „Startovací kapitál do začátku podnikání skutečně neposkytujeme - hlavní roli zde hraje Českomoravská záruční a rozvojová banka,“ vysvětluje Luboš Vávra, ředitel Agentury pro rozvoj podnikání. Začínající firma nebo živnostníci nemusí napoprvé uspět v klasických bankách, a proto hledají i jiné cesty, jak získat potřebný kapitál do začátku nebo na další provoz.

    Program pro malé podniky nabízí čtyřletý úvěr pro firmy do padesáti zaměstnanců. Výše půjčky se pohybuje od tří set tisíc korun do jednoho milionu a je určena pro podniky výrobního charakteru. „Jedná se o nezajištěné úvěry, které mají zvýhodněnou úrokovou sazbu okolo pěti procent,“ říká Luboš Vávra.

    Poradenská centra

    Agentura spolupracuje s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou, která umožňuje získat začínajícím podnikatelům finanční prostředky, které by v bance těžko získali. „Máme vybudovanou síť poradenských informačních center, která pomáhají podnikatelům při tvorbě jejich podnikatelských plánů. Posouzení jejich reálnosti je pak velmi důležité při žádosti o úvěr v záruční a rozvojové bance,“ vysvětluje Luboš Vávra. Snahou je tedy spojit jak poradenskou činnost, tak i možnost získání financí - podle Vávry musí podnikatel nejprve absolvovat školení a poté je zhodnocen i návrh jeho podnikatelského plánu, který je nutno přiložit k žádosti o úvěr v Českomoravské záruční a rozvojové bance. Tato poradenská činnost tak může ušetřit celou řadu starostí i času.

    Hodnocení MF DNES:

    šance na získání peněz - poměrně velká

    podmínky splácení - příznivé

    úroky - výhodné

    omezení - není pro „nováčky“ na trhu

     

    Co je potřeba k získání příspěvku od úřadu práce:

    • vyplněný formulář žádosti
    • podnikatelský plán
    • roční výhled na finanční hospodaření
    • pracovní smlouva s uchazečem o zaměstnání
    • platový výměr
    • výpis z obchodního rejstříku nebo živnostenský list
    • osvědčení o registraci
    • doklad (kopie smlouvy) o zřízení účtu u peněžního ústavu
    • doklad o vlastnictví nebo nájmu prostor pro podnikání
    • doložení, že místo je skutečně nově vytvořené (může být součástí podnikatelského plánu)
    • potvrzení, že nemáte žádné závazky vůči státu, správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně (ne starší než 1 měsíc k datu podání žádosti)

    Neodradili vás náležitosti, nutné k získání financí  pro podnikání, od záměru podnikat? Vidíte v některé z nabízených možností reálnou šanci konkrétně pro vás? Jakou máte s tímto tématem zkušenost? Těšíme se na vaše názory.