Kdo a kdy platí daň z nemovitosti

Nemovitostí se týkají hned dvě daně, které se lidem dost často pletou. Jednorázovou daní je daň z převodu nemovitosti, platí se jen při změně vlastníka. Jinou daní, kterou je potřeba platit každý rok, je daň z nemovitosti.

Přiznání k dani z nemovitosti je potřeba finančnímu úřadu odevzdat do konce ledna. Kdo ho podává? Týká se vlastně jen nových majitelů nemovitostí a těch, u nichž došlo k nějaké změně - například prodali kus pozemku, postavili novou garáž u domu nebo přistavěli patro. Pokud nemovitost vlastní více osob, daňové přiznání podává za celou nemovitost jeden z nich. Kdo již v minulosti daňové přiznání podal a se svou nemovitostí nic nedělal, nepodává je, ale daň platit musí. Jak bude veliká, o tom rozhoduje několik faktorů - záleží přitom také na tom, zda jde o stavbu či pozemek. Výši daně si musí spočítat sám poplatník.

Daň se platí finančnímu úřadu, v jehož působnosti se nemovitost nachází, bez ohledu na místo trvalého bydliště poplatníka daně. Kdo má víc nemovitostí na různých místech, podává daňové přiznání na více finančních úřadech. Kdo sám zjistí, že jeho daňové přiznání nebylo úplně v pořádku, měl by podat přiznání dodatečné. "Výhodou tohoto postupu je, že přiznaný rozdíl v platbě daně je penalizován poloviční sazbou na rozdíl od dvojnásobku, pokud na chybu přijde finanční úřad," říká Eduard Škoda z Finančního ředitelství pro hlavní město Prahu.

Daň platí i někteří majitelé bytů

Jakých chyb se lidé při placení daně často dopouštějí?

Na náš dotaz reagoval Jaromír Zbroj, senior manažer, daňové oddělení Andersen

Vlastníci nových bytu zpravidla správně neplatí daň ze staveb, protože jsou od ní osvobozeni, ale zapomínají na to, že pokud jsou zároveň vlastníky a spoluvlastníky pozemku, na nichž dům stojí, musí platit daň z pozemku. To se stává zejména tehdy, když se stali vlastníky pozemku později než vlastníky bytu, což je například situace převodu pozemku od magistrátu v rámci řešení problematiky práv k užívání pozemku. Naopak není nutné platit daň za staveb, které nejsou zapsány v katastru nemovitostí. Běžným příkladem jsou podzemní objekty jako například podzemní garáže. 

Od loňského roku jsou předmětem daně ze staveb také byty a samostatné nebytové prostory, jejichž vlastnictví je evidováno v katastru nemovitostí. V těchto případech podává každý vlastník přiznání sám za sebe a svým jménem daň také platí. Daňové přiznání letos měli podávat jen ti majitelé bytů či nebytových prostorů, kteří je nabyli v loňském roce, nebo ti, u nichž došlo  k nějaké změně proti přiznání loňskému. U bytových družstev je většinou vlastníkem domů nebo již vyčleněných bytových a nebytových jednotek družstvo, proto musí tyto nemovitosti přiznávat jejich představenstvo. Jednotlivých družstevníků (nájemníků) se tato povinnost netýká. Blíže se zajímat o tuto daň budou muset až poté, kdy družstvo jednotlivé byty převede do jejich osobního vlastnictví.

Co je dobré si zapamatovat

1/ Daňové přiznání podává nový nebo stávající vlastník při změně nejpozději do 31. 1. každého roku, nemovitosti se zdaňují podle stavu k datu 1.1. příslušného roku

2/ Výši daně si počítá poplatník v daňovém přiznání sám

3/ Daň je potřeba uhradit do 31. 5. každého roku, pokud není vyšší než 1000 korun, jinak ve čtyřech stejných splátkách (letos do 31.5, do 1.7, do 30.9 a do 2.12)

4/ Poplatníci provozující zemědělskou výrobu a chov ryb platí daň ve dvou splátkách(letos 2.9 a 2.12)

5/ Daň je možné zaplatit složenkou, bezhotovostně, nebo v hotovosti přímo na finančním úřadu

6/ Daň z nemovitosti upravuje zákon č. 338/1992 Sb.

Spadáte do oblati poplatníků daní, na které v článku narážíme? Myslíte si, že platíte daň správně? Narazili jste v tomto směru na nějakou bariéru? Těšíme se na vaše názory.

Soutěžní hry z vás, až na výjimky, milionáře neudělají. Zkuste se proto na čas řídit radami ze seriálu 50 rad, jak dobře hospodařit s penězi. Výsledek se jistě dostaví! DALŠÍ DÍLY NALEZNETE ZDE.