peníze, dolary

peníze, dolary | foto: Profimedia.cz

Kdo na vás prozradí vaše dluhy

  • 1
O bankovních registrech dlužníků z řad fyzických i právnických osob jsme si řekli v jednom z předchozích článků. Nyní se pojďme věnovat dalším databázím dlužníků, které existují v České republice. Kdo kromě bank tedy ví o vašich dluzích?

Podobně jako v případě bankovních registrů eviduje pozitivní i negativní historii svých klientů i Nebankovní registr klientských informací (NRKI), kde se shromažďují údaje o klientech leasingových firem (fyzických i právnických osobách) po čtyři roky od ukončení smlouvy. Registr založilo osm nejvýznamnějších hráčů na poli leasingu a splátkového prodeje. Před koncem roku se jejich počet rozšířil na deset).

V současnosti je ve finální fázi příprava sdílení dat mezi Nebankovním registrem klientských informací a Bankovním registrem klientských informací (informace o fyzických osobách-občanech a podnikatelích). Členskými společnostmi těchto dvou registrů je již nyní pokryto celkem 95 % bankovního, 90 % leasingového a 50 % splátkového trhu. Nebankovní registr také jedná s mobilními a dalšími telekomunikačními operátory a s energetickými společnostmi  o možnosti jejich vstupu do NRKI a o recipročním využívání pouze negativních informací. 

Dalším registrem dlužníků je Solus (Sdružení na Ochranu Leasingu a Úvěrů Spotřebitelům), který eviduje pouze neplatící klienty (tedy jen negativní historii) o klientech splátkových firem, některých bank a všech mobilních operátorů (opět jde o fyzické i právnické osoby) po dobu tří let. Solus a NRKI mají jedno společné – na rozdíl od předchozích klient musí se zařazením do nich (resp. zveřejněním svých údajů) vyslovit souhlas. Ten bude nutný i při případné výměně informací mezi registry (viz výše).

Údaje vedené v registrech o své osobě si může ověřit každý. Informace o postupu pro získání výpisu lze nalézt na internetových stránkách registrů (www.solus.cz a www.llcb.cz).

Nedlužíte žádné finanční instituci? I tak můžete figurovat v databázi dlužníků

Dále existují různé databáze, které provozují specializované firmy za úplatu. Mezi přední databáze dlužníků v ČR patří CERD (Centrální registr dlužníků). Podle jejího provozovatele se jedná o největší databází dlužníků v ČR, která je veřejně přístupná. Jejím úkolem je maximální shromaždování negativních informací o firmách nebo fyzických osobách, které dlouhodobě neplní své závazky. Jde o informační systém, který umožňuje vyhledávat nesplacené závazky ekonomických subjektů registrovaných v České republice. Zprostředkovává zobrazení údajů vedených v jednotlivých registrech, ze kterých čerpá data. Na stránkách lze také vložit údaje o svém dlužníkovi; souhlas dlužníka se zveřejněním v registru provozovatel v souladu se zákonem o ochraně osobních údajů doporučuje dát do každé smlouvy.

Subjekty, které chtějí těchto informací využít (např. ověřit platební morálku potenciálního obchodního partnera) potom za přístup do systému platí. Systém využívají státní instituce, města a obce, leasingové společnosti, banky, firmy, živnostníci, aj. a dále Policie ČR v rámci dohledávání nesplacených závazků u osob vyšetřovaných pro podezření z trestné činnosti.
Systém CEDR běží na bázi registrů státní správy, vlastní databáze dlužníků a administrativních registrů ekonomických subjektů. Tyto hlavní zdroje podporuje pomocný systém - neověřená data vzniklá dohledáváním dlužníků po celém internetu.

„Těšit“ se mohou i dlužníci státu

V dalším registru dlužníků mají brzy figurovat dlužníci státu. Vláda tento projekt schválila na konci loňského roku. První fáze projektu by měla být spuštěna během roku 2007. V ní by registr měl obsahovat například informace o nedoplatcích na daních, pojistném na sociálním zabezpečení či veřejném zdravotním pojištění. Postupně by se do něj zařadily další dluhy vůči státu (kupř. na soudních poplatcích či elektronickém mýtném).

Zatím se předpokládá, že registr bude veřejný a bude mít do něj přístup kdokoliv. Zvažuje se rovněž, že by součástí registru mohlo být i informování občanů a firem o tom, že se do registru dostanou. Praxe totiž ukazuje, že se často stává, že subjekt se o svém dluhu dozví až v momentě, kdy mu přijde vyúčtování penále. Hlavním záměrem vytvoření registru bylo odlehčení administrativní zátěže na straně státu i podnikatelů v rámci agendy potvrzení o bezdlužnosti a zefektivnění výkonu veřejné správy. Návrh vytvoření registru však naopak u některých politiků vyvolal obavu z dalšího nárůstu byrokracie.