Kdo nasbírá deset hvězdiček, dostane dárek

Týmový duch a striktní dodržování mnoha pravidel. Tak by se dala charakterizovat atmosféra na kanadských pracovištích. Společné tahání za jeden provaz je dovedeno do dokonalosti. Tabule cti známé ze socialismu a soutěžení, který z týmů dosáhne nejlepších výsledků, jsou zde úplnou samozřejmostí.

Ve známé vancouverské firmě, která vyrábí sportovní oblečení, navrhují zaměstnanci své kolegy na udělení hvězdičky za užitečnou pomoc při práci. Kdo získá deset hvězdiček, dostane od vedení dárkový certifikát na 25 dolarů. Další dárek dostane zaměstnanec, který za měsíc nasbírá nejvíc bodů za sportování ve volném čase. Pracovníci něco dělají pro svá těla a firma se raduje z jejich menší nemocnosti. Ve společnosti, která provozuje internetový poker, zase vypsali čtrnáctidenní soutěž o největší počet odeslaných zákaznických e-mailů. Počítají se jen e-maily, které zaměstnanci odešlou ve dnech svého volna.

Pozdní příchody vám neprojdou
Disciplína je často nastavena na vysokou úroveň. První pozdní příchod znamená ústní varování, druhá a třetí výstraha je písemná. A počtvrté už na loudala čeká vyhazov. Kdo ví, že dorazí o pět minut později, musí zavolat, že nestíhá. Postihu se však stejně nevyhne.

Zajímavá politika stravování zaměstnanců fungovala v restauraci, kde jsem pracoval. Zaměstnanci měli padesátiprocentní slevu na pokrmy a často dostali i jídlo, které zbylo. Mohli si však jen uždibovat sousta při práci, protože pravidelná přestávka neexistovala. Jednoho dne byla restaurace narvaná k prasknutí, a tak jsem si talíř s jídlem schoval až na konec pracovní doby. Jelikož jsem však byl po práci domluvený na výletu s kamarádkou, zeptal jsem se vedoucí, zda si jídlo mohu vzít s sebou.

„V žádném případě, to je zakázáno!“ odvětila a dodala: „Můžeš si ho sníst tady v prostorách pro personál.“ Jídlo nakonec skončilo v koši a mě to jen utvrdilo v tom, že mnoho zdejších lidí slepě trvá na dodržování i pofiderních pravidel, místo aby použili obyčejný selský rozum.

Někteří místní tvrdí, že pracovní podmínky se jen a jen horší. A protože jsou zaměstnanci mnoha profesí sdruženi v odborech, nikdy není daleko ke stávce. Momentálně již pět týdnů stávkují zaměstnanci města Vancouver, včetně popelářů. Na čistotě v ulicích to však naštěstí vidět není, našlo se dostatek stávkokazů, kteří práci rádi převzali.

Nedávno zavřela také zdejší Ikea. Pracovníkům, kteří byli přijati po srpnu 2004, se nelíbí, že pracují za nižší mzdy než jejich služebně starší kolegové.