Kdo ve firmě pracuje? Skoro nikdo

MF DNES přináší další ukázku z bible nespokojených zaměstnanců Lenosti... buď pozdravena! Corinne Maierové. Jestliže nemáte co získat, budeteli pracovat, nemáte ani tak moc co ztratit, když se nepřetrhnete.

Můžete firmu odrovnat svou pasivitou, aniž přitom cokoli riskujete, a takové příležitosti bylo by škoda nevyužít...

Kdo ve firmě pracuje?

Vyložme karty na stůl: skoro nikdo. Na toto téma koluje následující a velice poučná historka: Několik velkých francouzských firem se pravidelně utkává v mezifiremní soutěži ve veslování (čtyři veslaři s kormidelníkem). Každá firma vysílá svůj tým složený z vlastních zaměstnanců.

Když tu si vedení jedné z firem všimne, že její tým je už po několik let v cíli pokaždé jako poslední.

Nastane rozruch a začne se pátrat po příčinách: zaplatí se expert, sportovní poradce, který má zjistit, co se děje. Po několikatýdenním vyšetřování expert vysloví svůj závěr: ve člunu jsou čtyři kormidelníci a jediný veslař. Ve vedení zavládnou rozpaky, i obrátí se o radu na konzultanta. To nejpodstatnější z jeho expertizy se dá shrnout v následujícím závěru: je třeba veslaře motivovat! ... Po pravdě řečeno se firma velice často podobá mexické armádě, neefektivní organizaci, v níž chce každý šéfovat, „pilotovat projekty“, být „týmovým manažerem“, ale kde nikdo nechce vykonávat rozkazy. Tato anekdota ukazuje, že Francie je zemí, kde nikdo nehne prstem. Je to jedna z těch méně známých stránek „francouzské výlučnosti“: celkový objem práce je v porovnání s velikostí její populace neuvěřitelně nízký...

Co dělá můj šéf: závidíte jim vysoký plat? A tu dřinu a odpovědnost taky? Více čtěte ZDE.

Skutečností je, že práce je rozdělena tak nerovným způsobem, že na hrstku jedinců, kteří cedí krev, připadá většina, která si válí šunky. Diplomovaní zaměstnanci vyšlí z dobrých nebo průměrných škol, kterým se podařilo najít útočiště v koutcích a zákoutích velké firmy, lžou, když tvrdí, že jsou přetíženi. Ti mazanější podávají pravdu obratněji, jako takový Jean-Cyril Spinetta, generální ředitel AirFrance, který s otevřeností, která jej ctí, v nedávno poskytnutém rozhovoru přiznává: „Dokážu si vyšetřit prostor, kde se mohu odpojit.“ Překlad: Chvílemi nedělá nic a nevidí na tom nic špatného. Fajn. Práce je mrtvá, ať žije práce!