Transporta, Zetor, ČRD a řada menších podnikli mají něco společného nevyplácely nebo nevyplácejí mzdy. Ať už jsou příčiny jakékoliv, zaměstnanci se dostávají do svízelných situací, kdy často nemají peníze ani na nejzákladnější životní potřeby. Zaměstnavatelé tak porušují jedno z nejvýznamnějších práv občana, které zaručuje Listina základních práv a svobod a zákoník práce - vyplatit za vykonanou práci mzdu.
Situace, kdy pracovníci dostávají jen část mzdy nebo ji nedostávají vůbec, je sice právně řešitelná, ale ne hned. Zaměstnanec má podle paragrafu 54 zákoníku práce možnost okamžitě zrušit pracovní poměr, jestliže mu zaměstnavatel neposkytl nebo neposkytuje mzdu vůbec nebo jen její část do patnácti dnů po výplatním termínu. Kromě dlužné mzdy má ještě nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za výpovědní dobu, tedy dvouměsíční mzdu. Tyto peněžité nároky může uplatnit u soudu. Jestliže ani po rozhodnutí soudu zaměstnavatel svou povinnost nesplní, může zaměstnanec podat návrh na výkon rozhodnutí. To lze provést přikázáním pohledávky, prodejem movitých věcí a nemovitostí zaměstnavatele. Pracovník může rovněž požadovat ke mzdě úroky z prodlení.
Pracovník může podnik navrhnout do konkursu
Zaměstnanec se po okamžitém zrušení pracovního poměru může evidovat u úřadu práce a dostávat po dobu šesti měsíců podporu v nezaměstnanosti. V případě, že je firma v konkursu, může se zaměstnanec se svými nároky připojit k věřitelům a uplatnit je u správce a u krajského soudu. V písemné přihlášce je nutno uvést výši pohledávky dlužných mzdových nároků, úroky, důkazy o jejich existenci a podobně. Lhůta k uplatnění nároků v konkursním řízení u krajského soudu je většinou třicet dní a počíná běžet od prohlášení konkursu na úřední desce krajského soudu. Protože jde o přednostní pohledávku, musí být nároky na vyplacení mezd uspokojeny před ostatními pohledávkami, včetně pohledávek zaměstnavatele vůči státu. Pracovník má ještě další možnost. Pokud nebyl na zaměstnavatele vyhlášen konkurs, může sám nebo i s ostatními spolupracovníky podat návrh na zahájení konkursního řízení proti zaměstnavateli. Platné skončení pracovního poměru a soudní rozsudek odsuzující zaměstnavatele k výplatě mzdy však není zaměstnanci mnoho platný, když firma nemá peníze a mzda je i nadále nejistá. Proto je vždy vhodné, aby zaměstnanec s rozhodnutím o skončení pracovního poměru počkal do doby, než si sám nebo i za pomoci úřadu práce najde nové zaměstnání.
Pomoci by měl nový zákon
Do budoucna jsou však vyhlídky pro zaměstnance, kterým není vyplácena mzda, optimistější. Chystaný zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele by měl zaručit pracovník výplatu dlužné mzdy nebo její náhradu včetně odstupného do výše jedenapůlnásobku průměrné mzdy za jeden měsíc. V současnosti jde o částku přibližně osmnáct tisíc korun měsíčně. Mzdu nebo její náhradu podle návrhu zákona bude poskytovat úřad práce příslušný podle sídla zaměstnavatele. Podmínkou bude, že zaměstnavatel nevyplatil zaměstnanci mzdu alespoň za jeden měsíc a že na něj byl podán návrh na prohlášení konkursu. Tento návrh může podat i samotný zaměstnanec, kterému úřad práce při zpracování návrhu pomůže. Zaměstnanec bude moci požádat úřad práce o poskytnutí mzdy nebo její náhrady nejvýše za tři měsíce v období posledních šesti měsíců před podáním návrhu na prohlášení konkursu. Jestliže bude návrh na prohlášení konkursu podán například 1. března, může zaměstnanec uplatnit mzdové nároky za kterékoliv tři měsíce v období od 1. září 1999 do 1. února 2000. Kdyby mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu třeba v říjnu 1999, lednu a únoru 2000, může uplatnit mzdu za tyto měsíce. Bude ovšem muset k uplatnění svých mzdových nároků u úřadu práce dodržet lhůtu nejpozději do tří měsíců ode dne podání návrhu na prohlášení konkursu.
Situace, kdy pracovníci dostávají jen část mzdy nebo ji nedostávají vůbec, je sice právně řešitelná, ale ne hned. Zaměstnanec má podle paragrafu 54 zákoníku práce možnost okamžitě zrušit pracovní poměr, jestliže mu zaměstnavatel neposkytl nebo neposkytuje mzdu vůbec nebo jen její část do patnácti dnů po výplatním termínu. Kromě dlužné mzdy má ještě nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za výpovědní dobu, tedy dvouměsíční mzdu. Tyto peněžité nároky může uplatnit u soudu. Jestliže ani po rozhodnutí soudu zaměstnavatel svou povinnost nesplní, může zaměstnanec podat návrh na výkon rozhodnutí. To lze provést přikázáním pohledávky, prodejem movitých věcí a nemovitostí zaměstnavatele. Pracovník může rovněž požadovat ke mzdě úroky z prodlení.
Pracovník může podnik navrhnout do konkursu
Zaměstnanec se po okamžitém zrušení pracovního poměru může evidovat u úřadu práce a dostávat po dobu šesti měsíců podporu v nezaměstnanosti. V případě, že je firma v konkursu, může se zaměstnanec se svými nároky připojit k věřitelům a uplatnit je u správce a u krajského soudu. V písemné přihlášce je nutno uvést výši pohledávky dlužných mzdových nároků, úroky, důkazy o jejich existenci a podobně. Lhůta k uplatnění nároků v konkursním řízení u krajského soudu je většinou třicet dní a počíná běžet od prohlášení konkursu na úřední desce krajského soudu. Protože jde o přednostní pohledávku, musí být nároky na vyplacení mezd uspokojeny před ostatními pohledávkami, včetně pohledávek zaměstnavatele vůči státu. Pracovník má ještě další možnost. Pokud nebyl na zaměstnavatele vyhlášen konkurs, může sám nebo i s ostatními spolupracovníky podat návrh na zahájení konkursního řízení proti zaměstnavateli. Platné skončení pracovního poměru a soudní rozsudek odsuzující zaměstnavatele k výplatě mzdy však není zaměstnanci mnoho platný, když firma nemá peníze a mzda je i nadále nejistá. Proto je vždy vhodné, aby zaměstnanec s rozhodnutím o skončení pracovního poměru počkal do doby, než si sám nebo i za pomoci úřadu práce najde nové zaměstnání.
Pomoci by měl nový zákon
Do budoucna jsou však vyhlídky pro zaměstnance, kterým není vyplácena mzda, optimistější. Chystaný zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele by měl zaručit pracovník výplatu dlužné mzdy nebo její náhradu včetně odstupného do výše jedenapůlnásobku průměrné mzdy za jeden měsíc. V současnosti jde o částku přibližně osmnáct tisíc korun měsíčně. Mzdu nebo její náhradu podle návrhu zákona bude poskytovat úřad práce příslušný podle sídla zaměstnavatele. Podmínkou bude, že zaměstnavatel nevyplatil zaměstnanci mzdu alespoň za jeden měsíc a že na něj byl podán návrh na prohlášení konkursu. Tento návrh může podat i samotný zaměstnanec, kterému úřad práce při zpracování návrhu pomůže. Zaměstnanec bude moci požádat úřad práce o poskytnutí mzdy nebo její náhrady nejvýše za tři měsíce v období posledních šesti měsíců před podáním návrhu na prohlášení konkursu. Jestliže bude návrh na prohlášení konkursu podán například 1. března, může zaměstnanec uplatnit mzdové nároky za kterékoliv tři měsíce v období od 1. září 1999 do 1. února 2000. Kdyby mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu třeba v říjnu 1999, lednu a únoru 2000, může uplatnit mzdu za tyto měsíce. Bude ovšem muset k uplatnění svých mzdových nároků u úřadu práce dodržet lhůtu nejpozději do tří měsíců ode dne podání návrhu na prohlášení konkursu.
